BEHIND THE SCENES

TADY BUDOU NĚJAKÝ ZAJÍMAVOSTI ZE PSANÍ, TAKŽE POKUD VÁS TO NEZAJÍMÁ, TAK TO KLIDNĚ NEČTĚTE :)

Když jsem psala o tom, jak je Juri nemocná, byl asi tak nějak prosinec. No... Teď je půlka srpna, a mně došlo, že úplně stejnou nemocí jsem trpěla na úplným konci školního roku! Jediná výjimka je to, že léčení netrvalo patnáct dní, ale pět, a ještě jsem navíc nezvracela, i když bych chvílemi byla radši, kdyby konečně jo... Ale i tak! Jsem vědma!🤣

Když se Juri zastala Hideakiho, a pak se bavili, tak přesně takovej rozhovor jsem před pár měsíci měla s bráchou - teda až bez těch slz, atd...☺️

Když jsem to opravovala, často jsem sprostě nadávala, protože jsem vymazala text, pak se to seklo, a najednou tam byl ten text zpátky a zmizelo naopak to, co jsem právě před chvílí přepsala. Taky jsem na sebe sakra moc sprostě nadávala, když jsem opravovala čtvrtou kapitolu (*Yoko*), protože jsem hodněkrát napsala, jak tak ta malá, šišlající holčička naprosto v pohodě říká r a nebo ř.🤬

Taky jsem naopak nadávala, když jsem brečela při záchvatech smíchu z... Například z toho emzáka, na kterýho údajně Kaage řve do toho křa (je to hned na začátku, kapitola dva - *Těší mě*) a já se absolutně nemohla přestat smát.🤣

Taky si říkám, že se ze mě opravdu stává nějakej tvůrce anime, či co, protože jsem nejdřív chytla záchvat smíchu, pak jsem se pomalu rozbrečela z něčeho dojemnýho, a pak jsem už doopravdy brečela, ale zase smíchy.😒

"Sedla jsem si do stínu na lavičku a otevřela si krabičku."
Konec citace:
Tak tuhle větu jsem napsala jen proto, že se to rýmuje.😂

Abyste věděli, jak jsem si na tomhle příběhu dala záležet, takže...
Všechny postavy mám rozepsaný ve svý spešl knížce, takže kdykoliv ji rozkliknu, můžu najít všechno, co jsem si na kohokoliv vymyslela.🧐
Když někdo mluvil s plnou pusou, tak jsem se kousla do ruky a řekla to, abych věděla, jak to zní, pak jsem to přepisovala. (tohle mě napadlo až při opravování, ale věřte mi... fakt to funguje!)🙊

Kapitola devátá (*Hňup*) mi málem zničila nervy. Tuto kapitolu jsem totiž ještě psala na starým mobilu a na tomhle už nemám ty hvězdičky. No, a tak jsem tam jednou měla mezi odstavci omylem *** místo těch původních hvězdiček. A když jsem se je snažila zkopírovat, musela jsem to zkusit MINIMÁLNĚ pětkrát, a když jsem to konečně zvládla, řvala jsem (polohlasem, protože už je noc) "Jo! Jo! Jo! Jo! Jo! Jo! Fuck yeah!" a pak se to začalo ukládat a najednou se ten text rozhodil a já zavyla "Neeeeee!" Ale ten Wattpad měl štěstí! Je chytrej, takže když jsem to hnedka zase rozklikla, tak bylo všechno v pořádku. Ale momentálně mám z toho celkem rozhozenou psychiku.🥴

Na obrázek u třinácté kapitoly (*Testy*) se nejsem schopna podívat, aniž bych u toho nedostala záchvat smíchu.😂

Čím víc jsem toho přečetla, tím víc jsem se divila, jak pošahané, ale i depresivní, bylo mé já před půl rokem.🤯

Jméno toho rudovlasýho zmrda, co ovládá mysl, vzniklo díky tomu, že jsem se sestřenicí (VenDy44) dívala na Kuroko no Basket a jednomu týpkovi (Akashimu ...wow) jsme říkaly "Akashi na kaši" a já ho tak děsně moc neměla ráda, že vznikla tahle postava.🤣

Když jsem to teď mazala, rozhodla jsem se smazat všechna japonská slova, kromě "onii-san" a "onii-chan", protože jsem neměla ponětí, jak je nahradit.😁

Až když jsem to opravovala, tak jsem si všimla, že název desáté (*Poslední přípravy a...*) a jedenácté kapitoly (*Zkoušky*) na sebe vlastně navazujou.😃

Jestli je někde rozházenej text, opravdu se omlouvám, ale i když se naserete a řvete na to, ať už to přestane blbnout a prostě se to srovná, stejně to nefunguje.😤

Ten pocit, když jste Wattpad už půl roku nepoužili a najednou nemůžete najít ten velkej nápis ZVEŘEJNIT.😅

Jo, a to, že jsem si s tím tak pohla... Za to děkujte mému úžasnému bráškovi (Conner412), který do mě už poslední dva (nebo tři?) dny hučel, kdy to konečně zveřejním. No... Takže, nii-chan... Tady to máš!😚

Dopsáno, dokontrolováno, prostě... Konec!
V neděli, 18.8.2019 v 3:38

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top