Zayn

Usínám. Hladí mě ve vlasech, na šíji i krku a já skoro předu spokojeností. Brouknu už z polospánku, slyším, jak se směje ale na otevření očí, jsem už moc ospalý.
Vzbudil jsem se na pohovce sám. Sára seděla se Sofi na terase, malá popíjela kakao, Sára kávu a něčemu se smály. Chvíli jsem je pobaveně sledoval, pak hledal hodiny. Kolik vůbec je?

„Ale Zaynie, já chci být ještě s váma." „Nezlob lásko, zítra je přece škola. Jdeš brzo spinkat." „No ale v kolik přijdeš ty?" „Ještě než usneš, neboj se." „A ty taky?" „No..." „Máma přece řekla, že může. Tak tu bude spát." „Pořád mi to je ale blbé, Zayne." „Nemusí, naši jsou fajn a sourozenci taky." „Já vím, to jsem stihla poznat, ale..." „Víš, že ani mně se nelíbilo že jsi sama doma. Kor, když jsi mi pak ve tři psala, že ti někdo zvoní na dveře. Jestli to byl ten čurák, tak nedopadne dobře." Zaynieho hlas se změnil, jako kdyby druhou větu říkal jen tak, sám pro sebe.

„Ahoj!" „Tatínku!" Sára se mi omotala kolem nohou, Zaynie se kření a Rylie odpovídá na pozdrav.

„Žena mi říkala, že tu budeš spát... A neušel mi ani váš rozhovor. Nejsem proti, nachystáme ti pokoj pro hosty. Můžeš tu být, než se ti rodiče vrátí. A co znamená, že někdo u tebe v noci zvonil?" „Ten den, jak jsme byli spolu, tak v noci po tom, co jí ten čurák," Zacpal jsem Sáře uši a blýskl po klukovi očima. Čuráka naznačil jen ústy, zjevně abych pochopil, že si to o něm opravdu myslí a klade na to důraz a pokračuje.
 „Napadl na záchodech..." „Který to je?" „Ten blond kretén, víš ne?" „Myslíš toho floutka, co pískal na mámu?" „Jo, toho. Je to kretén, tati a nikdo ze třídy, ani z děcek na chodbě nezareagoval-" „Kdyby Zaynie nepřišel, pane Maliku, asi..." Holčina sklopila hlavu a zavrtěla s ní. Pousmál jsem a kývl.
 „Myslím Rylie, že se ničeho už bát nemusíš. A jestli to byl on, vyřiď mu, Zayne, že by se mu mohlo něco stát." „No tati!?" Oba na mě šokovaně pohlédli, koutky jim cukali, stejně jako mně. Za smíchu jsem je tam nechal stát, odnášel si unavenou Sárku, která brebentila, jak byli na zmrzlině, měla pohár a pak byli na hřišti.

„Chcete pomoct?" Ti dva zmizeli dřív, než jsem se otočil. Dveře mi za zády bouchli, uplynulo asi dvacet minut, Sára začínala chystat večeři podle přání Sárky a ta jí teď pomáhala.

Zvedl jsem hlavu od Sofi, se kterou jsem seděl u stolu a pomáhal jí s matikou. Zayn s Rylie se nejistě zubili a poprvé, co nás poznala, se Rylie pohnula bez záštity Zayna. Postavila se vedle Sáry a pousmála se.
„Nemusíš, zvládneme to, viď Sáry?" „Ale jestli chceš, tak mně můžeš pomoct." Přistrčí k ní žampiony co loupe a usmívá se. „A co to bude?" „Žampionky a niva. Osmažený. Je to mňamka. Ale mamka jich musí vždycky dělat moc. Táta sní sám i celou vaničku! Představ si, že celej spodek ledničky, jsme měli plnej žampionů. Ještě tam jsou, tak jak doloupem tyto, tak vytáhneme další." Rylie souhlasně přikyvuje, vyměním si pohled se Sárou a setkám se s očima Zaynieho.
Nadšeně se usmívá a v očích má nevyřčenou otázku.

„Jdu kouřit. Kočičko, zkus to vypočítat sama, ano?" „Jo, tati. Už tomu trochu rozumím. Nechám se vyzkoušet a tu trojku opravím." Mrkl jsem na Sáru a zavrtěl hlavou, jen se pousmála, kývla a vzápětí vypadala, že si ze mě chce udělat terč.
„Zaynie, jdeš se mnou?" „Já... Jo." Křečovitě se na mámu usmál, zároveň prosebně. Sára jen semkla rty a znovu zaměřila pozornost na nivu, kterou plnila žampiony.

„Bude jančit?" „Nevím. Zatím se drží. Minimálně před Rylie, nechce tě nějak shodit. Ale nelíbí se jí to, o tom žádná." „Chápu... Tati-" „Venku si pusu vypaluj jak chceš, ale tady ne. Teď je to výjimečně. Až se s tím mamka smíří, tak ti dovolí čadit na terase, ale nedráždi ji tím." „Neboj se, a-" „A? A? A? Co frajere, chceš znát názor na Rylie?" „Taťko, musíš znít tak škodolibě?" „Mohl bych být škodolibější klidně víc." „Jo, je mi to jasný..." „Je milá... Taková splachovací, ale hádám, že s tebou se už otrkala víc..?" „Pořád nic nebylo!" „Tak to nemyslím, Zaynie. Ale slyšel jsem vás spolu mluvit... Nezní tak vyděšeně, jako když mluví s námi." „Jo, to jo... Jsem tu fakt jedinej, se kterým se baví." S pousmáním kývu na souhlas a dál jej skenuji pohledem.

„No fajn! Chci jí dát pusu, jen na to teď nemám odvahu. Ještě ne..." „Bude spát v pokoji pro hosty... Mám se v noci jít podívat, jestli jsi u sebe v pokoji a sám, nebo bude postel prázdná a ty u ní?" „Taťko... Prosím! Jsi snad horší, než byl děda." „Něco o tom víš?" „Jo, když jsem tam byli loni na ten týden, tak se o vás s babičkou bavil. Že tě taky chodil kontrolovat... Uděláš to i mně?" „Ne." „Ne?" „Věřím ti... Pokud si dáte noční randíčko a něco se zvrhne, nezapomínej na ochranu. Dědou ještě nechci být." „A ve dvaceti mít prcka můžu?" „Zayne!" „Pokud dobře počítám, narodil jsem se, když ti bylo dvacet, tak co." „Neprovokuj." Pobaveně mu oplácím pohled, potahuje si cigarety a labužnicky vyfoukne.
„Můžu se na něco zeptat?" Uplynulo pár minut ticha. Zapálil jsem druhou, chystal se vrátit za Sofi a teď čekal na otázku.

„Mně je to ale strašně trapný." „Co ti může být ještě trapného po tom, co víš od dědy, co řešíš s dvojčaty a tak podobně?" „Ptát se táty, jakej je sex?" Potlačím cukající koutky a povzbudivě na něj mrknu.
„S tou, co miluješ, je to dokonalý." „Jo?" „Už jsem to říkal Adamovi. Byl jsem šmejd, Zayne. Střídal jsem holky jak ponožky, každý víkend jinou, občas i dvě. Několik jsem stihl přetáhnout klidně po škole... Šlo mi jen o sex. Nezajímaly mě city, sám jsem se zklamal a... Nálepka děvkaře mi byla u prdele, až do doby, než jsem poznal mámu. Chtěl jsem jen ji, měl jsem půst, nemyslel na jinou a až v posteli s mámou jsem pochopil, jaký to je, probouzet se a cítit na svým těle holčičí tělo. Cítit vlasy, které mě lechtají na hrudi, mít v dlani tu její a když otevřu oči, uvidím její spokojenou, bezstarostnou, spící tvářičku. V tu chvíli mě všechny ostatní přestaly zajímat a když mám být upřímný, tak všechny ty děvky, stály za nic. Tvoje máma mi dávala a dává vše, co potřebuju, co chci, co miluju." „Spíte, ehm, spolu často?" „Vlastně pořád." Trhnu rameny, on ty svoje šokem svěsí.
„Nejsme přece staří, abychom měli sex dvakrát do měsíce, v přesnou hodinu a minutu." „No to ne, ale... Je to divný." „Ptal ses... Je to pro tebe divný, pro mě by bylo taky, ptát se na to dědy."
„A tvůj první sex?" „Byl jsem nad věcí, ta holka sice byla nevinná, ale nezajímalo mě to. Asi nemá smysl chodit, kolem horký kaše. Porno jsi už viděl, ne?" Zrudne a kývne. „No, tak teoretický víš, co kam strčit." Doslova hoří, ale kývá na souhlas.
„Podívej, i ze sladký holky, co na veřejnosti vypadá jako andílek, si můžeš udělat děvku." „Chceš říct, že máma-" „Chci říct, že tvoje máma, když jsme se poznali, byla taková jako Rylie. Byla šíleně krásná, svým způsobem stydlivá a vzápětí mě drze posílala do hajzlu. Pro všechny venku, to byl blond andílek s modrýma očima a jemným hláskem, se mnou v posteli byla děvka. Nebudu ti říkat, co všechno mi máma dovolí, jak to máme rádi a tak, do toho ti nic není. Ale chci ti tím říct, že holka může mít dvě tváře. V posteli bude divoška, na veřejnosti sladká žába." Pousmál se a kývl.

„Ještě něco?" „Bolí to?" „Cože?" „No..." Sklopí hlavu a trhne ramenem. „Tebe určitě ne, to buď v klidu. Bude tě bolet leda když ti bude kouřit a kousne moc silně." Kdyby to šlo, byl by v jednom ohni. Já dusím smích. Mám volit lepší slova? Mám mu to přirovnat ke včeličkám?
„A holku... Asi jo, trošku." „Máma už nebyla panna?" „Ne, ale k ní jsem se choval tak, jak k žádný jiný. S něhou nic nepokazíš Zaynie, buď něžný a holka ti sama zasténá do rtů, že to chce tvrději. Jen by mě ale teď zajímalo, co jsi řešil o sexu vlastně s Adamem a Sofi...?" „Mám dotazy jak debil, že? Přetlumočil jsem, co jsem viděl v pornu. Jen slušně a opatrně." Trhl rameny a pousmál se. „Máš zvědavý dotazy, chápu to. Já se dědy neptal... Podíval se na pár péček a pak šel rovnou na věc. Zeptat se není trapný. Víš, že za mnou můžeš s čímkoliv." „Já vím..." Pousmál se, stále rudý.
„Tati, jen to ale neříkej mamce. Ne, že jsem se tak blbě ptal... Já... Je mi to trapný. Nechci, aby to věděla." Kývám na souhlas, stejně se asi prokecnu, ale holt vynechám pár bodů...