~279~

Sára

„No nic... Nabídla jsem jí to. Když je doma sama... Nebo bys byl raději, kdyby třeba Zayn večer napsal, že tam přespí?" „A tady bude spát kde? S ním?" „V pokoji pro hosty?" Pobaveně se šklebí a skousne mi ucho.
„Uzavřeme sázky?" „Jaké?" „Že je v půlce noci půjdeme zkontrolovat a buď bude jeho pokoj prázdný, nebo ona bude v jeho posteli? Mimochodem, víš, že miláček má v nočním stolku asi dvacet šprcek?" „Ty jsi mu prolézal věci?" „Nenapadlo by mě to, ale Áďa ho práskl. Ptal se, jestli měl brácha už sex... Začínám se bát, kdy s tím přijde Sárinka. V poslední době se s jejich dotazy, problémy a trápením roztrhl pytel." „Adam mu prolézal věci?!"
 „Uklidni se, ne záměrně. Jen ze zvědavosti. Měli ve škole nějakou hodinu a dostali od vyučující kondomy. I holky. Tak je Sofi dala Adamovi a ten je dal Zaynovi a ten, byl až moc opatrný aby Adam do stolku neviděl. Tak se holt podíval. Víckrát to neudělá, věř mi. Kdyby ano nedopadlo by to dobře. Ale... Co myslíš, spal vlastně Zayn s někým? Předtím jsem si dělal prdel, ale teď fakt nevím. Mám rozporuplný pocity."
„Lásko," Stiskl mi zadek a zapředl. „Já nevím, vážně nevím. Myslím ale, že ne. Nemyslíš, že by si přišel pro nějakou radu?" „Myslíš? Adam je sdílnější." „Zayn je holt komplikovaný. Teď můžu s jistotou říct, že Adam je do tebe víc, než Zaynie. Sofinka je opravdu do mě, Sárinka se ještě vyvrbí a Zaynie? To je mix nás obou. Je to Bad Boy a zároveň... Dej mu čas, mhm?" „Jo... To bude nejlepší."

Ležela jsem mu v nohách, sledovala film a spokojeně vnímala, jak mě Zayn hladí po břiše, zatímco se cpal popcornem, který si přivlastnil. Buchta provoněla celý spodek domu a po pár minutách od začátku, přišla Sofinka.

„Na co to koukáte?" „Na horor. Není pro tebe, budeš se v noci pak bát a pak budeš muset spinkat s náma." Kření se, opírá se o opěrku a naklání se pro pusu.

„Máme zmrzku? Mami, vyzkoušíš mě pak? A tati, můžu jít k tobě do pracovny?" „Co bys tam dělala?" „Nejde mi počítač." Nafoukla tváře. Psala jsem Zaynovi, jestli si můžu půjčit notebook, ale neodpovídá. Můžu si půjčit tvůj?" „Co tam chceš dělat?" „Chci si něco zahrát a mám referát na pátek. Nudím se, tak bych to udělala teď." „Tak vydrž, odhesluju ti ho." Kývne, mizí do kuchyně, Zayn nahoru.

„Nad čím přemýšlíš?" „Nad ničím." „Zaynie..." Zakřenil se a znovu se posadil. Hladí mě po krku, spokojeně přivřu víčka.

„Nad mou malou láskou, lásko. Volal jsem v mezičase šéfovi, beru si půl dne volno. Takže tě hodím k doktorovi a pak zajedem asi rovnou znovu na nákup, ne? V pátek je v obchodě nějaká akce, tam zas bude lidí jak nadrbaných." „Ale bude to levnější." „Ale to mě nezajímá. I teď tam mají akce... Neřeším prachy, kočičko. Chci jen klid a nenervovat se v obchodě." „Dobře..." „Mimochodem, už sis namyslela, kam bys chtěla odjet?" Líně jsem zvedla oči a usmála se. „Povídej." „Stačil by mi jen Londýn." „To je dost blízko, nemyslíš?" „Až budeš mít dovolenou, mohli bychom někam odjet, třeba než se maličké narodí." „Dobře a nějaké konkrétní místo v Londýně?" „Ani ne. Prostě nějaký hotel, jít na London Eye, projít se po Toweru, po Tower Bridge, navštívit Zoo, jít do kina nebo divadla, na večeři. A do Madame Tussaud! A pak, jen tak blomcat parky." „Okey. Vyberu hotel, zamluvím ho a jestli se šéf smiluje, tak bychom mohli odjet třeba už ve čtvrtek večer. Uděláme si prodloužený víkend. Max s mamkou se o děti postarají. I o Rylie, když tu bude... Popřípadě, holt ti dva zůstanou tady a trojlístek povalí vedle." Broukám mu souhlasně do rtů, hladově jej líbám a sotva mě stáhne pod sebe, tiše se začnu smát.

„Nechci sex, ne teď. Počkám si... Co kdyby doktorka poznala, že jsem do miminka nějak píchnul?" Hysterický chechot vyplní obyvák, Zayn se přidává a když se uklidní, sesune se mi na břicho.

„Je v tobě, vím to, lásko. Roste v tobě moje maličká láska." Zvedl oči a usmál se. „Miluju tě, Sáro! Rozumíš?" „Ano, vím to. Taky tě miluju!" Vytáhl se na rukou a sklonil se.

„Moje děti mi šeptají, jak chtějí být jako já, holčičky šeptají, že chtějí být jako maminka a mít někoho, jako jsem já. Pořád je to chvilkama, pro mě těžký, tomu uvěřit. Jsem o tolik starší... A přesto... Mám krásný, dokonalý děti a mám je jen díky tobě. Pořád ti neumím dostatečně poděkovat." „Nemusíš mi děkovat. Je to vzájemné." „Já vím, vím to, ale... Zasloužíš si víc, než ti dávám."
„To není pravda. Mám všechno." „Všechno?" „Mám krásný čtyři děti a další je v bříšku, mám krásný dům, ve kterém jsi nechal spoustu potu, krve, nadávek," Začínají mu cukat koutky a pobaveně kývá na souhlas. „Mám obří zahradu, kde si můžou děti hrát, kde můžou blbnout, kde mi běhá doslova stádo psů, kteří slouží jako matračky pro králíčky. A hlavně mám tebe. Chlapa, který mě chrání, kterého děti tak moc milují. Chlapa, který se o nás stará, který nám dá vše a udělá pro nás vše. Uvědom si, lásko, že za vše co mám, můžeš ty. Ty jsi strůjcem mého štěstí." „Miluju tě, koťátko." Šeptne a položí mi hlavu na prsa.

******************************
:o)

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top