Sára

Se zvědavým výrazem, jsem ty dva sjela pohledem. Ája se držel Zayna za pas, křenil se a házel po něm pobavené pohledy, sotva mě Zayn pevně objal.

„Blbečku." Ušklíbl se Zayn na jeho adresu a houkl na Sofi, ať nachystá příbory.

„Nedoj, bude tě bolet bříško a nic nesníš." „Mamí! Ája mi bere pití." „Taky mám žízeň, mami." „Tak si udělej!" Sárinka na něj vyplázla jazyk a znovu si skleničku přivlastnila. „Kde je brácha?" „Asi nedorazí." „To je nefér, já na oběd musím a on ne." „Nesýčkuj, Ájo." „Tatí..." Protočila jsem panenky a pobaveně na Zayna pohlédla.
„Už jen chvilku, a ani Adama na obědě neuvidíš." „Taky mám tu obavu." Ušklíbl se, dal mi pusu do vlasů a sotva jsem se otočila ke stolu k dětem, Ája se zatvářil jako by byl přistižen při činu. Zvedl hlavu z dlaní, ve kterých si držel bradu a shazoval pitomej úsměv.

„Co na nás koukáš, jako na obrázek?" „Jste," Hledá správné slovo. „Sladcí." „Ty seš zamilovanej?" Sofi jej sjela pohledem a odfrkla si. Sklopil hlavu, trhl rameny a nemůžu se zbavit dojmu, že je Sofi naštvaná.
„Líbí se mu nějaká holka, Nancy. Asi ze třídy, nevím, to neupřesnil. Chtěl by ji pozvat ve středu, na grilovačku. Nemám proti tomu nic. Ale zmínil se o Sofi, že s tebou nějak mluvila. O sexu a o tom blbovi, kvůli kterému se chtěla malovat. Neřekla jsi mi to. Kdy jsi s ní o tom mluvila?" Umlčela jsem jej prstech na rtech. Chrlil to ze sebe na jeden nádech šeptem.
„Ráno, tichá pošta je velmi rychlá. Šla ho vyprovodit, asi mu to řekla v tu chvíli... Ano, bavily jsme se o tom. Pak ti to povím. Ale proč se teď teda tak tváří provinile?" „Protože ho mrzí, že o Sofi není zájem a on by si měl někoho sem přivést." „Knedlík..." Špitla jsem, líbla Zayna na rty a chystala dětem na talíře.

„Tak, dobrou chuť." Ája i Sára odpověděli, jen Sofinka to zamumlala. Než jsem zakrojila do masa, zjevil se v kuchyni Zaynie.

„Ale, ty jsi doma?" „No... Uhm, táta říkal, že můžeme přijít." Posunul se do boku a ukázal osůbku za svými zády.

„Dobrý den." Tiché kuňknutí, Zaynovi i Adamovi cukají koutky. Škodolibost mladšího bráchy je znatelná, stejně jako táty. Hryzl se do rtu a obrátil se.

„Ahoj." „Tak pojďte." Vytáhla jsem se na nohy a usmála se k holčině. Vypadala, že neví jestli plakat, stydět se nebo alespoň, se usmát jinak, než křečovitě. Tak stydlivá jsem snad nikdy já nebyla.
„Kolik si dáš? Jsi Rylie, že?" „Ano. Jen trochu. Děkuju." Stále stála částečně za Zayniem. Ten propichoval Adama pohledem a gestem naznačil podříznutí krku. Ája se vzápětí usmál vřele a poklepal na místo vedle sebe. „Pojď si sednout." Holčina střelila pohledem k Zayniemu. Povzbudivě se usmál a vzal ji kolem ramen. Bylo to zjevně poprvé. Rylie se zachvěla, vzápětí na něj pohlédla s vděkem.
Posadila se vedle Adama a přesto dál sledovala pohyby Zayna. „Chceš colu nebo šťávu?" „To je jedno." „Jen si řekni." Zapojil se i Zayn a zachytil Sárku. Hrabala se od stolu a zakopla. „Pozor, prdelko." Jen se zasmála a přeběhla za Rylie.
„Ahoj! Já jsem Sára." „Ahoj, já vím. Zayn mi o tobě říkal." „I o nás?" „Jo. Ty jsi Adam a ty jsi Sofie." „Jo, ahoj." Usmála se naše blondýnka smutně a odstrčila talíř. „Já asi nechci." „Proč?" „Nemám chuť. Musím to?" „Sofi-" „Tak si to vem k sobě, hm?" „Díky, tati." „Co jí je?" Zaynie postavil před Rylie skleničku a přebíral si ode mě její talíř. „Neřeš to. A jezte."
Než jsme dojedli, Rylie se celkem rozpovídala. Rodiče měla ve Worcesteru, trávila už pár dní sama a ještě bude. Svrbělo mě jí nabídnout, že může být klidně tady.

„Dáš si ještě?" „Ne, díky lásko. Bylo to dobrý." Zayn se zvedl od stolu a s mrknutím odnášel talíř k lince.
„Adame, nádobí do myčky a pak přijď za mnou." „A teď jdeš kam?" Přestala jsem sledovat Rylie. Po Zaynově oslovení mé osoby „láskou", se pitomě usmála a střelila pohledem po Zayniem.
„Za Sofi." Mrknul a sklonil se. „Promluvím si s ní. Ale pojď se mnou teď. Jdu si zapálit." „Ty jdeš taky?" Zaynie dojedl, já zkameněla. Dotaz Rylie patřil jemu a on se křečovitě usmál. „Ne, nemám chuť." Nestačila jsem ani zaprotestovat. Zayn mě odvlekl a tam se bavil mým lapáním po dechu.

„On kouří? On kouří?!" „Ano... Občas. Uklidni se-" „Nemá ani sedmnáct! A vypaluju čuňu?! To nemyslíš vážně." „Já začal v patnácti-" „Nebude kouřit!" Zavrčela jsem a zkoušela se Zaynovi vyškubnout.

„Přestaň! Nebo ti dám na holou." Naštvanost mě neopouští, ale přesto vyprsknu smíchy. Konejšivě mě líbá na krku, něžně kouše a sotva spokojeně zapředu, odtáhne se.
„Jestli jsi mě tímhle chtěl uklidnit, tak to bylo málo." „Vynahradím ti to po rozhovoru se Sofinkou. Lásko, proč jsi mi při vaření neřekla, o čem jste se bavily?" „Nevím. Přemýšlela jsem o tom, ale..." Trhám rameny a opírám se mu čelem o hruď.

„Je to trdlo. Líbí se jí nějaké pako ze třídy, kvůli kterému se chtěla líčit, protože jemu se líbí jen ty zmalované. Nepozdraví ji, až když mu řekne ona a to se jí už příčí. Ve třídě se řeší sex, holky s kluky se okusují na záchodech a ona je skoro až zdeptaná z toho, že to ještě nezná. Zná jen pusy od tebe a kluků, jenže..." Znovu jsem škubla rameny a zvedla hlavu.
„Měla jsem z ní pocit, že ani není spokojená s tím, jak vypadá. Je krásná a kvůli nějakému blbovi si bude myslet, že není dostatečně hezká a já nevím, co všechno ještě. A teď, snad žárlí na Zayna, že si někoho přivedl." „Promluvím si s ní. Ano, je to holčička a nelíbí se mi, že by randila už teď. I pak mi to bude vadit... A vím, že jí vadí, že ke klukům jsem benevolentní. Zaynovi tu jeho zakazovat nebudu, ani nemůžu. Už má věk na holky a upřímně, jsem za to rád. Ještě teď vidím jeho výraz, když jsem naznačil, že by mohl být na kluky. A Adam... Jo, jsou dvojčata a přesto mám dojem, že je o víc jak pár minut starší. Je to kluk, je to tím... Dokud mi na dveře nezabuší naštvaný rodič, že udělal jeho dceři dítě, tak mi to žíly netrhá. Taky mě s ním čeká rozhovor. Ale hlavně, lásko, sám mi Adam řekl, že ho to mrzí, co se děje se Sofi. Chce si přivést tu Nancy ale bojí se, co Sofi."

Frustrovaně jsem vydechla a přitiskla se.

„Bude to dobrý. Je to jen blbej věk, dospívají, zajímají se... S Adamem si promluvím, vypadlo z něj, že už sex probral se Zaynem. A Sofi... Zkusím jí to říct ze svého pohledu. Musí pochopit, že je krásná taková, jaká je. A nějakej debil, ji nemůže rozhodit. Ten pravej bude, někde je, byť se mi to říká s těžkým srdcem." Uchechtla jsem se a vytáhla se na špičky.

„Chce někoho, jako jsi ty a kluci. Chce neoriginální kopii chlapa, který je ve všech směrech dokonalý." Vítězoslavně se pousmál a kývl.
„Ten, koho mi sem přivede ukázat dostane tvrdou školu, aby takovým byl. Nenechám svou lásku,  trápit se kvůli blbovi, co bude chtít jen její tělo. Na to může rovnou každej zapomenout." Pobaveně jsem se usmála a kývla.

„Miluju tě." „Já tebe. Jdu za ní, pak si promluvím s Adamem a pak bychom se mohli vyplesknout u televize, hm? Stáhl jsem novej film." „Horor?" „Jistě. Nebo si ho necháme na noc?" „Ne! Teď!" 

*************************************
Děkuji :o) ♥♥♥

*na fotce pro představu Rylie :)