Zayn

Zaynieho ječák pročísl obchod a donutil mě zpozornět. Utekl za Sárou, že jsem nevěděl, jaký chce tyčinky a teď...?
Vzal jsem Adama za ruku, vozík nechal na místě a šel po hlase. Co to křičel, to první?

Stejně jako několik lidí, jsem zazíral na scénku. Moje holčička klečela vyděšeně u regálu, vedle druhého stála Sára a před ní Zaynie. Tvářil se naštvaně a chlap, který byl od nich asi metr, se otočil.
 „Co křič- No to si děláš prdel?!" Vydechl jsem a pustil Áju. Ten čurák mi odstrčil kluka, že málem spadl!
Ignoroval jsem fakt, že bych se měl ještě šetřit a mrskl s tím kokotem dál do uličky.

„Vypadněte." Nemusel jsem to Sáře říkat dvakrát. Děti byli vyděšené a ona měl a v očích nefalšovanou hrůzu.

„Děláš si prdel?!" „Já?! Spíš ty, ne?! Jsi ji udělal tři parchanty?!" Sundal mě z něj sekuriťák.
„No tak pane! Uklidníme! Jste v pořádku?" Otočil se k tomu čurákovi, stále na zemi.
„Napadl mě!" Prskl Filip a věnoval mi pobavený pohled. Nestačil jsem ani nadechnout. „No dovolte! To není pravda! Tady ten šmejd napadl pánovi ženu! Jen ji bránil." Zazíral jsem na drobného staříka. Měl u nohy malou zrzku a ta horlivě přikyvovala. „My to viděli! Šla jsem si pro kokinka a pán jeho paní ubližoval." Další lidé, co se sem nahrnuli, přitakávají.
Vyškubl jsem se ochrance a odfrkl si.

„Přibliž se k mé rodině a zabiju tě!"

„Jdeme!" Neodporovali, Sára byla stále vyklepaná a kdybychom to jídlo nepotřebovali, snad bych i ten koš tam nechal. Vzal jsem Áju, posadil jej na místo k tomu určené ve voziku a Sofču vzal do náruče.
„Tatínku-" „Teď ne..." Zaynie zmlkl, beze slova jsem zaplatil a zamířili jsme k autu.
Sára dala děti do sedaček, já skládal nákup a sotva jsem odvezl vozík a vrátil se, přistoupila ke mně. Hladila mě po tváři a vrtěla hlavou.

„Neboj se! Už se k tobě nedostane." Očima naznačí souhlas a přitiskne se. „Co chtěl?" Neodpovídá, místo toho žadoní po polibku.
„Chtěl ji dát pusu..." Okýnko se stáhlo a Sofinka schovala obličejík v dlaních. Zazíral jsem na děti a Zayn alá tlumočník Sofinky, si otřel slzičky.
„To nemůže... Mamince dáváme pusinky jen my a jen ty ji líbáš!"

Krev se ve mně vařila, zapnul jsem dětem jejich oblíbené písničky, ale pořád se tvářili vyděšeně, Sára mě hladila po stehně a bolestně se usmívala.

Byla vážně zděšená... Ono nestačilo, že jeden kokot, který byl po smrti nám ničil život. Teď přijde druhý...

„Zayne, ne! Doleva." „Co?" Nechápavě jsem na ni zíral, když mi strhla řízení na druhou stranu. „Co blázníš?" „To auto!" Byl jsem tak vzteklý, že jsem sice dával pozor na řízení, ale neřešil kdo jede za námi.

„To je čurák!" „On nás sleduje?" Neodpověděl jsem Zayniemu a jen sešlápl plyn... Návrat do centra Londýna, blížil jsem se ke křižovatce. Projel jsem ji na oranžovou a za námi se ozvalo vzteklé zatroubení.

Domů jsme se dostali naprosto hotoví. Děti vyděšené, Sára nepromluvila ani slovo, jen se plaše dívala kolem nás, když jsme vystoupili.
Odnosili jsme tašky, strčil jsem mámě do rukou její nákup s omluvou, že tam není úplně vše a vše se dozví až vychladnu a vystrčil ji ze dveří.
Děti byly jako pěny, hráli si, chodili se mazlit za Sárou, ta jim připravovala nějakou pečenou sladkost a já seděl u sebe, sledoval záznam kamer, kontroloval, jestli zabírají každý centimetr našeho pozemku...

„Šššt! To jsem já, lásko." „Zaynie..." Sevřel jsem Sáru v náručí a v tu chvíli se zhroutila. Držela se mě za předloktí, nohy měla jako z želé a klepala se.
„No tak, otoč se ke mně." „Prvně on, teď toto... Kdy budeme mít klid?!" „Zajistím ti ho. Neboj se... Nenajde tě, nedotkne se tě. Je to pravda? Co řekl Zayn...?" Kývne a rozepne mi košili. Políbí mě na hruď a doslova se mi v náruči schová.
Děti si šli hned po večeři lehnout. Usnuli všichni tři u Zayna, při sledování pohádky. Sára se koupala, malou měla s sebou ve vaně, tu jsem pak převlékl do pyžamka a než se Sára vykoupala, Sárinka spinkala.
Dal jsem si rychlou sprchu a vlezl za Sárou.
„Mrknem na film?" Broukne, uvelebí se na mně... Po chvíli usnula, ale já spát nemohl. Přemýšlel jsem, co dělat. Byl jsem tak strašně naštvaný...!

Sešel jsem dolů, rozhodnutý jít mlátit do pytle. Bušil jsem do něj dost dlouho, tak dlouho, až se Sára vzbudila a hledala mě.
Na zpocených zádech jsem ucítil její dlaně.
Unaveným pohledem mě odvedla nahoru, zkontrolovala Sárinku a zavřela se se mnou ve sprcháči...

*************************************************
Říkala jsem si, čím bych jim tu romantiku trošku rozhašila a Filip byl dobrý způsob =D =D Omlouváááám se =D :o)
A Zaynie má přece dokonalej vzor v tátovi, musí být jako on *mumle si něco o tom, jaká bude asi Zaynieho puberta, když Zayn byl hajzl =D *

Děkuju za komentáře! :o) ♥♥♥