Sára

„Mmm, budeš maminku vykrmovat?" „Ne maminko, rozmazlovat." Se smíchem jsem mu do úst vložila další kousek sladkého měsíčku a následně jej políbila. Zavrněl spokojeností a po snídani, která se protáhla, jsme se oblékli a vyrazili ven.
Zayn šteloval na mobilu skype a sotva ho zprovoznil, ulici pročíslo zavřeštění našich sladkých dětí. Mačkali se u notebooku, zuřivě mávali, křičeli...
Za procházení se, jsme s nimi mluvili, Zaynie neustále brebentil, jestli jsme už byli na té velké věži a dvojčátka opakovala, že nás mají rádi, stýská se jim a jestli máme hračky.

Sotva jsme dovolali, přitiskla jsem se k Zaynovi. Povzdechl si, teatrálně protočil panenky a rozpažil.

„Tam kam, prdelko? Hračkářství, oblečení, drogerie?" Nadechla jsem se, pobaveně se usmál a plácl mi dlaň na pusu.
„Ale no tak, nejsem naivní, kočičko. Dotáhneš mě do první francouzský prodejny kosmetiky a budeš hodinu váhat, jakou si vzít řasenku." Vysloužil si ránu pěstí do podbřišku a znovu se drze usmál.
„Ještě že mě boucháš tam, teda... Je to tip top... Ale plodnej jsem pořád úžasně." Zlostí jsem začala koktat. Smál se, něžně mě líbal a vysloužili jsme si několik milých úsměvů od postarších Francouzů.

Měl pravdu, zatáhla jsem jej do drogerie hned, jak jsme ji po pár metrech potkali. Byla čistě jen s francouzskou kosmetikou, já po něm vrhala pobavené pohledy, on znuděně civěl na tu hromadu blbostí.
Držel košík, občas jsem mu tam něco přihodila a když se vrátila od dalšího stojanu za pár minut, stál s hlavou v záklonu, naznačoval pískání a já se vztekala. Naházel tam zpětně vše, co jsem vrátila s rozhodnutím, že nemusím mít prostě všechno. Plus, přidal tam cosi pro děti a mně vybral parfém – jak to zvládl, jsem nepobrala.
Až když jsme vyšli, smál se, že mých pět minut u jednoho stojanu bylo prostě delší a on měl možnost očuchat celou stěnu s parfémy.

Rozumy, že zbytečně utrácíme a já si dělala srandu a polovinu těch věcí opravdu nepotřebuju, bral na lehkou váhu. Zmlkla jsem až ve chvíli, kdy mi řekl že si s mím nechat jen to, co jsem si sama dala do košíku a zbytek dostanu pod stromeček.
Vítězoslavně se zubil a v hračkářství jsem pro změnu stála jako tvrdé Y já. Rozšoupla jsem se až v oddělení hraček pro holčičky.
Zayn s jasnou nelibostí sledoval novou panenku a hučel, jakoby Lulu nestačila.

„Pochop mě! Omylem dupnu téhle nádheře na záda, nebo mi spadne a Sofouš se se mnou nebude zase bavit." „Není to Sofouš!" Zavrčela jsem mu do tváře. „Je! Když ječí, tak je." „A proč asi ječí, co? Kdo ji zlobí?" „A kdo ji pomáhá zlobit kluky, hm?" Vyhrál... Poraženecky jsem sklopila oči a pak jej praštila. Sykl a lapal po dechu. Aby měl důvod opravdu remcat, vrátila jsem se mezi regály a k pokladně, kde prodavačka markovala hračky a něco hučela francouzsky ke kolegyni za zády, jsem se vrátila s další panenkou. Zayn jen zoufale zalomil rukama.

„To máš za Sofouše! Teď si budeš dávat pozor, abys nešlápl na dvě nádhery." Pocit vítězství byl dokonalý.

„V noci tě zničím." Zamumlal mi pobaveně do ucha, když jsme vyšli z hračkářství. Sebral mi všechny tašky a nekompromisně vrtěl hlavou, že se nebudu namáhat. No... Tohle mu omlátím o hlavu hned, jak se bude shánět po oblíbených džínsech, které nebudou vyprané.
Vyprosila jsem si alespoň pár tašek a vklouzla svou dlaní do jeho. Natočil ke mně hlavu, mrknu a omotal mi ruku kolem ramenou.

„Je to moje Sofinka, Sofouškem ji jen zlobím. Ale tu panenku... Uvědomuješ si, miláčku, že Lulu jsem vymyslel já? Jaký další jméno jako budu muset vymyslet?" „Lola?" Pobaveně jsem k němu vzhlédla a našpulila rty...

Tašky zůstaly na hotelu, Zayna jsem i přes nevoli vytáhla zpět ven. Procházeli jsme se, neustále se zastavovali a líbali si. Zayn zachycoval momentky, já se vztekala, že se se mnou nechce zase fotit a po návštěvě butiku, kde jsme Trish koupili ten slavný kabátek, jsme se pro dnešek vrátili na hotel naposledy.

Relax v posteli, prohlížení si fotek, snaha vytvořit další... Váleli jsme se až do večeře, Zayn mi ukazoval trasu, kterou se zítra vydáme a po večeři, která byla naprosto úžasná a opět proběhla na terase našeho apartmá, jsme se přesunuli do vany.

Seděla jsem mu v nohách, masíroval mi ramena, záda i krk a s tichým smíchem mi jel dlaněmi přes ramena na hruď. Nebránila jsem se, spíš naopak. Opřela jsem se, kopla do páčky a připustila další horkou vodu a spokojeně k němu natočila tvář.

„Líbí se ti to tady? Zatím jsme byly jen po okolí, ale-" „Líbí! Je to nádherný." Oplácí mi polibky, hladí mě na bříšku a mumle, jak se nesmírně těší, až bude maličkou držet v náruči a slibovat ji, jako trojičce v Anglii, že se ji nic nestane, protože to tatínek nedovolí.
„Jsi jejich parťák..." Vydechla jsem a překryla jeho dlaň svýma. „Ví, že jim projde vlastně skoro vše, dokud teda nerozzlobí tebe... Přemýšlel jsi už, jaký to bude až třeba Zaynie přijde, že se rozešel s holkou a bude zklamaný, nebo tak...?"
„Přemýšlel... A asi ti teď neřeknu, co bych mu přesně odpověděl, ale jedno je jistý, lásko, podržím ho. Nedovolím mu, aby se trápil, vezmu ho někam, kde se vyblbne a zapomene na ni a nedovolím, aby nějaká coura rozmetala srdce mýho kluka na kousky. Jak Zayna, tak Adama... To stejný u Sofinky a Sárinky," Mrkne, pohladí mě po břiše a něžně mi skousne ucho.
„Než půjdou na rande, dovedou mi frajera ukázat a pokud se mi nebude líbit, dám si tu práci, abych je sledoval. Nikdo mým holčičkám nebude ubližovat a kdo to jenom zkusí zažije, jak bolí moje ublížení. Já si je vypiplal a nedovolím, aby je někdo zničil. Jsou to moje nádherný děti, který mi dala nádherná žena... Lásko, nikdy nebudu schopný, ti za ně dostatečně poděkovat a nemůžou ten fakt změnit ani růže nebo šperky po porodu."

**************************************************
Děkuji za komentáře :o) ♥♥♥♥