Sára

Každou vteřinu obřadu, jsem si užívala. Ignorovala jsem plačící členy nejbližší rodiny a vnímala jen Zayna.
Ve tváři měl nepropustnou masku, ve které jsem uměla číst jen já a jiným, co jej sledovali s nakrčenými čely, muselo na mysl přicházet jen to, že je arogantní a namyšlený debil.
Sám mě pohledem skenoval. Sem tam, se něžně usmál a strnulost jej opustila až ve chvíli, kdy jsem rozhodným hlasem řekla své „Ano" a na prsteníčku mě zastudil chladný kroužek, ve kterém bylo vyryto jeho jméno s datem dne, kdy jsme se poprvé políbili a řekli si, že budeme spolu.

Líbali jsem se, svíral mě kolem pasu v mírném záklonu a ačkoliv to nebylo přes šaty vidět, pozvedla jsem slabě nožku, jako princezna. V tu chvíli, kdy mi to přišlo na mysl, jsem smích zadržela na poslední chvíli a odtáhla se od něj.
Naši malincí, ačkoliv byli u nás, se zlobili. Nevěnovali jsme jim pozornost a Zaynie je marně, šeptem uklidňoval.
S hrdým výrazem a ovázaným nosem opakoval, že se teď musíme pusinkovat, protože už jsem konečně „Malik" a ne „Řehaříčková".
Následné fotky, co vznikly, byly s nimi v náručí.

„Sáro! Ať se přestane točit zády." Pohlédla jsem k malému. Smutně se usmál a zavrtěl hlavou.

„Já tam nechci být s tímto." „Lásko, jsi sladký i s tím. Nevadí, že máš nosánek ovázaný. Alespoň jednu fotku, hm?" „Tak dobře. Ale jenom kvůli tobě, maminko." Přestal na nos myslet, znovu se hrdě a spokojeně smál a z jedné, slíbené fotky, vzniklo na padesát.
Než jsme se dostali do restaurace, kde jsme měli mít oslavu, utekla snad hodina. Všichni byli jako šílení a fotili nás z možných i nemožných úhlů.

S pobaveným výrazem jsem se dívala, jak se naše děti i přes striktní „NE!" našich rodičů, konkrétně mé mámy a Yasera, procpali na jejich místa. Zaynie vyplázl jazyk a zapřel se, že on bude sedět u nás a na té židli vedle něj, bude Katie.
Fotky, co vznikly vzápětí byly šílené.
 Malincí si prohlíželi polévku zblízka, já i Zayn jsme se smáli na toho druhého, když jsme se snažili strefit lžičkou do úst druhého a Zaynie, po našem vzoru praktikoval totéž s Kate. Další fotky zachycovaly výrazy dvojčátek, když jsme si je vzali na klín a vložili jim lžičky do úst. Šklebení, vrtění hlavičkou a horlivé opakování: „Fuj! To necu. Ble! Nebudu toto papat."
Zaynie s Kate se projevily jako popelnice. Snědly porce po dvojčátkách, ale nad druhým chodem funěli po dvou soustech.

Po jídle se rozjela vcelku nudná, dětským jekotem, smíchem, pištěním a běháním vyplněná „zábava". Skupinky známých a členů rodiny se začali seznamovat a než se překlenula čtvrtá hodina, nudná zábava se změnila na šílenou.
Mužské osazenstvo sundávalo saka, odhazovalo kravaty i košile. Já utekla, se převléct. Šaty byly už těžké a svým způsobem nepohodlné.
Zpět jsem se vrátila v jednoduchých bílých šatech, pár centimetrů nad kolena. Procházela jsem přes plac, kde se tančilo a u nohou se mi objevil Zaynie.

„Maminko?" „Ano?" „Jsi moc krásná. Nejkrásnější, ze všech." „Ale jdi ty, lichotníku." „Říkám pravdu, maminko. Jsi móóóc krásná. Až vyrosteme, Katie bude taky pěkná, po tetě. Ale ne tak, jako ty. Jediná krásná, jako ty, bude Sofinka a holčička v bříšku." „Ty vážně věříš, že tam holčička je? Co když to bude chlapeček?" „Ne! Bude to holčička, uvidíš. Budeme mít malou Sárinku." Potlačila jsem smích a sklonila se. „Necháme se překvapit, ano?" „Ano. Zatancuješ si se mnou?" „Jistě."

V zádech jsem cítila ostrý pohled. Pohlédla jsem za sebe a pobaveně mrkla na Zayna.
Sjel nás pohledem, pohlédl k malému, pak na mě a zvedl varovně prst. Vyprskla jsem smíchy a mrkla na Zaynieho. Smál se, vyplázl na tátu jazyk a chytl mě za zadek. Další salva smíchu jak z mé strany, tak z těch, co byli kolem nás.
Po chvíli si pro něj přiběhla Sofinka. Chyběl jim do tancujícího kolečka... Odběhli, protáhla jsem se mezi lidmi a sedla si. Chuť se vyzout byla obrovská. Necítila jsem nohy.

„Ze svatební noci, nic mít nebudeš." „Proč ne?" Nechala jsem se obejmout a Trish která s nesouhlasným výrazem sledovala, jak Zayn do sebe klopí několikátého panáka.
Nebylo ještě ani osm večer a on byl mírně pod parou. Alespoň tak tedy vypadal... Ale na rozdíl od Nialla, byl schopen sedět na barové židli, aniž by padal. Nialler raději stál, se soustředěným výrazem exoval panáka a druhou rukou se přidržoval opěrky stoličky.
„Dávám mu hodinu a bude naprosto nepoužitelný." „Nesýčkuj, maminko." „Vzpomeneš si na má slova, až se budeš marně dožadovat pozornosti." „Ale no tak!" Se smíchem jsem se znovu otočila k Zaynovi. Propaloval mě pohledem, s grázlovským úsměvem do sebe kopnul další skleničku a něco pronášel k Niallovi.
Ten s pitomým, alkoholickým úsměvem kýval a sám se ploužil za Lucy. Ta tančila s Yaserem a bylo vidět, že dělá, že k tomu ochlastovi nepatří.

„Ožungr se plazí." „Trish!" Znovu jsem se rozesmála, ona s pobaveným výrazem přijala Maxovu dlaň a zařadili se mezi tancující páry, i naše děti.

„Čau krásko." „Ahoj." „Páni... Nejsi až příliš krásná na to, abys tu jen posedávala?" „Zjevně nejsem dost krásná, jinak bych byla v jednom kole." „Jasně, tak pojď. Napravíme to." Vklouzla jsem svou dlaní do jeho a nechala se vytáhnout na nohy.
Trhnutím mě narazil k sobě a pobaveně se usmíval.

„Doufám, že tu jsi sama. Nechci dostat do držky od přítele." „Nemám přítele. Mám manžela." „Kurva... To je docela průser. Je někde poblíž?" „Nepochybně a určitě by se mu nelíbilo, kdyby zahlédl, jak mě držíš." „Vážně? To je smutný." I druhou dlaní sjel na můj zadek a silně jej stiskl.
„Luxusní prdelka... Lákající k ošukání." Zamumlal mi do ucha, nadržený podtón neskrýval a tahle hra, na dva neznámé, vzrušovala i mě.
„Mmm, rád ji šuká." „Taky bych rád. Dovolíš mi to?" „Jsem vdaná." „Jak dlouho?" „Pár hodin." Mumlali jsme si do úst.
 „A dlouho jsem s ním jen chodila a žila na psí knížku." „Nepochybně je nadšený, že jsi konečně jeho." „Určitě." Konečky prstů jsem jej hladila po vousech. Spokojeně přivřel víčka a drze se usmál.
„Co strávit dnešní noc společně, hm?" „Myslíš, že je to vhodný?" „Oba to chceme, nebo se pletu?" „Jsi si až moc jistý. Sám sebou." „Vždycky jsem byl." Na rtech mu stále seděl drzý úsměv, táhl z něj alkohol i cigarety a ve spojitosti s jeho parfémem, to vytvářelo vražednou kombinaci.
„Nechceš si se mnou užít?" „A co můj manžel?" Otřela jsem se svými rty o jeho. „Miluju ho k zbláznění, nikdy jsem netoužila po tom, abych jej podvedla. Teď to mám udělat?" „Opravdu ho tak moc miluješ?" „Kdyby se mu něco stalo, nepřežila bych to. Miluju ho víc, než si myslí. Dělá pro mě všechno, díky němu mám krásný děti a on sám, je dokonalý." „Polib mě." Zachrčel zoufale. „Sáro, prosím! Chci tě líbat!" „Tak na co čekáš, lásko? Stydíš se před hosty?" „Ne..." Zašeptal a naše rty se spojily.

Romantickou chvilku, kdy někdo v sále ztlumil světla a rychlejší hudba se změnila na pomalou, vyrušila naše dítka.
Unavenými hlásky se dožadovali pusinek a spinkání. I Zaynie usínal za chůze. Očima jsem hledala Katie. Tulila se k Lucy, ta gesty naznačila, že princezna už spí...

„Tatínku, ty smrdíš." „Ale prosím tě." „No... Futajbl, to je chlast?" „Zaynie! Říká se alkohol." „Taťka neřekl, že bud pít alkohol, ale bude pít chlast." Zamumlal Zaynie v sebeobraně a spokojeně opřel hlavičku o Zaynovo rameno. Na druhém mu usínal Adámek, já si vzala Sofinku.

„Mamko, prosím... Jsou fakt už unavení, myslíš, že bys mohla-" „Stařešinu vyšoupnout, to by se vám líbilo, co? No jo, prosím tě!" Převzala si Adámka a pobaveně popleskala Zayna po tváři. „A už nepij, nebo Sáru udusíš výpary a ze svatební noci bude mít leda tak to, že bude uklízet tvoje zvratky." „Jsi nechutná, mamko." „Jen upřímná." Trisha mi vtiskla pusu na čelo a do ucha zamumlala, že jestli si chci užít, měli bychom taky vyrazit k domovu.
Unavené a uplakané děti, které chtěli jít domů s námi, jsme museli do auta doprovodit. Za námi šla máma s Yaserem, oba drželi ty dva své, taktéž usínající. Blbnutí od momentu, kdy skončil obřad, je vysílilo.
„Jedete taky?" „Necháme tu vás, mladý. Trish, můžeme přespat u vás? Ten hotel jsem zrušil..." Usmála se máma a objala Zayna.
„Trish, těsní vám doufám okna? Jestli se budou snažit, nedej Bože, o čtvrté, tak se chci vyspat." Se soustředěným výrazem, jsem vtiskla pusu spícím láskám v sedačkách, do Yasera silou vrazila a šlapala zpět ke dveřím. Zayn mě dohnal po pár metrech a v hale, před sálem kde byla oslava, nebyla ani noha. Zatlačil mě do chodbičky, které vedly k záchodům a s povýšeným výrazem mě chytil za zadek.

„Copak chceš?" „Tebe." „Tady?" „Ne." „A kde?" „Doma." „Proč ne tady?" „Protože nebudu riskovat, že někdo uvidí něco, z tvýho těla." „A ty?" „Cože?" „Tobě by nevadilo, kdyby nějaká baba viděla, co máš v boxerkách?" „Tobě by to nevadilo?" Povýšený výraz z tváře nemizel. Tvářil se jako arogantní hajzl, který sežral svět... S tichým, spokojeným zakňouráním, když mi znovu stiskl zadek při čekání na odpověď, jsem se vytáhla na špičky.

„Zabila bych tu dotyčnou." Broukl na souhlas, zachytil výstřih šatů a stáhl jej o něco níž. „Netušíš, jak moc jsi svůdná." Zasténala jsem a zvrátila hlavu. Klouzal mi ty po pokožce prsou a moje nadrženost byla najednou neúnosná.

„Zaynie..." „Ano, lásko?" Broukl mi do ucha a přitiskla na sebe. „Trápíš mě." „A ty mě ne? Pár polibků a mám šílenou chuť, tě začít šukat." Pobaveně jsem se rozesmála. Mluvila z něj nadrženost, oči mu zářily a jeho dlaně byly snad všude.
„Vypadneme." Vzdychla jsem mu do rtů, když mi vykasal šaty a spokojeně zachrčel, sotva mi sevřel tak řka nahý zadek v dlaních. „Nic v sále nemáš?" „Ne."

„Taxi?" „Hm." Broukla jsem na souhlas.
 Cesta v taxíku byla šíleně dlouhá. Přijel nějaký starší chlapík, jel podle předpisů a zatímco Zayn odemykal dveře, vztekal se, že trasu hostina – dům, by zvládl za půl hodiny, maximálně. Ne za hodinu.
Seděli jsme namáčknutí na sebe, Zayn byl zoufalý a zničeně se několikrát zaměřil pohledem na má stehna.
Šeptal mi do ucha, jak moc chce mít moje nohy kolem boků, na ramenou... Jak nepůjdeme spát a budeme se celou noc milovat. Souhlasně jsem přitakávala, zlobila jej řečmi o tom, co s ním v posteli udělám já a on jen skučel.
Teď, sotva za námi zaklaply dveře, mě držel v náruči a narazil na první, pevný povrch co byl v hale. Šaty, které se mi líbily a věděla jsem, že nemusí být jen náhradou za svatební zničil. Roztrhal je, stejně jako moje spodní prádlo. Stáhl mě z komody a odnášel k pohovce. 

**********************************************
Děkuji za komentáře :o) ♥♥♥♥♥♥♥
Taky jsem z té fotky umírala :o) ♥

*Taky by se mi líbily :o)