·ASHLEY·

Jsou to už dva týdny co oficiálně bydlíme v 'našem' domě. A správně, ještě jsem se neodhodlala mu říct o mé puse s Hobim. Já vím, jsem slaboch, ale když už se mu to chystám říct, tak on začne s úsměvem plánovat jména pro naše dítě. Nechci mu pak kazit jeho spokojenost a radost, kterou v sobě má. Jsem sobecká, že to pořád tajím a nejsem schopná to říct. Občas si přijdu jako moje sestra Sarah, která mě mimochodem chodí navštěvovat, což je celkem podivné, ale jsem za to ráda. Nechci být jako ona, rozhodně taková nebudu.

Zrovna jsme pospolu s Jiminem seděli na pohovce a koukali na televizi.

"Jak šel dneska trénink? Co kluci? Jak se vlastně mají? Už jsem je celkem dlouho neviděla." Pohodlněji jsem se usadila na gauči, toho Jimin využil a hned mi svou ruku přemístil na dost porostlé břicho. Střelila jsem na něj nechápající pohled, protože tohle dělá až moc často.

"No co? Ty se ho dotýkáš a hladíš celý den. Mám právo na něj sahat." Po jeho slovech jsem se jen uchechtla a přiložila na jeho ruku tu mou. "Trénink ušel, teď je to docela v pohodě. Kluci se mají moc dobře, řekl bych. Tak nějak jsem postřehl, že Jungkook má známost." Hravě zahýbal obočím a lehce se zasmál. "Namjoon a Sora budou brzo bydlet spolu, protože je taky otravuje přítomnost těch pakoňů." Plácla jsem ho po té ruce na mém břiše, nad čímž se zatvářil ublíženě.

"Nemluv tak o nich! Byl jsi do nedávna jeden z nich. Vlastně pořád ještě jsi." Opáčila jsem mu urážku.

"To ano, ale dokud jsem nepoznal tebe zlato, to jsem si potom mohl uklidnit své hormony." Mrkl na mě a šlo poznat, že se zasnil nad vzpomínkami. Proto jsem ho jemně odehnala od sebe.

"Jimine, vrať se zpátky prosím tě do reality." Po mých slov si mě prohlédl a jen si odfrkl. Něco si zamumlal, což znělo jako 'počkej až porodíš'. Ah, tohle je otec mého dítěte. "Kdy se sem zastaví? Chtěla bych je vidět, než budete mít další vystoupení."

Jimin začal přepínat programy. "Zítra jim napíšu, ale rozhodně nepočítej s Hoseokem." S pokroucením hlavy se nepatrně uchechtl. Nad jeho slovy jsem se zamračila, a taky jsem začala doufat, že mu to Hobi neřekl. Všiml si mého zamračeného pohledu. "No, nějak se mi vyhýbá. Nemluví se mnou a když společně s kluky naplánujeme, jak strávit čas, tak vždycky řekne že si musí něco zařídit. Asi má problémy s rodiči nebo co." Mávl rukou a dál pozoroval televizi. Přitom druhá jeho dlaň, pořád spočívala na mém břiše.

Dobře, tohle se mi nelíbí. Nechci, aby měli mezi sebou rozpory kvůli mě. Já vím, že Hobi mě políbil, ale mám na tom podíl i já. Možná jsem mu dávala nějakou naději, aniž bych o tom věděla a tak se to stalo. Musím mu to říct, jinak to bude horší pro obě strany.

"Jimine." Oslovila jsem ho a on mi věnoval pozornost. Jeho dlaň jsem sesunula z mého břicha a více se narovnala. Tohle zvládnu, ale zvládne to on?

Překvapeně se na mě podíval. "Pro boha! Už je to tady?! Rodíš?!" Ajaj.

Tohle bude horší než jsem čekala. "Ne! Nerodím, uklidni se!" Jindy bych se tomu zasmála, ale teď mi do smíchu rozhodně nebylo. "Víš, musím ti něco říct. Nevím jak budeš reagovat, ale prosím jen nikoho nezabíjej ani nic podobného."

Začal se smát. "Ashley, koho bych měl zabíjet? A za co?" Jeho smích se rozezněl domem.

"Já a Hoseok jsme se políbili." Po mých slov hned ztichl, tohle bude špatný. "Já to nečekala. Prostě jsem byla rozrušená, když jsi nepřišel domů v čas. On přišel za mnou a-a tak nějak se to stalo. Byla to jen jedna pusa! P-přísahám!" Začala jsem koktat a třást se. Nebyla mi zima, ale spíš jsem měla strach, že Jimin provede něco co nebude dobrý. Bylo hrozné ticho, asi dvě minuty a mě to začalo dost děsit. "Prosím, řekni něco." Šeptla jsem se slzami na tvářích. "Já jsem to nechtěla udělat, miluji jen tebe a byla hloupost že-"

"Ashley." Zastavil mě v dalším mluvením a podíval se na mě. Pak se ke mě naklonil a setřel mi slzy z tváře. "Já se nezlobím. Jo, zlobím se na Hoseoka, že políbil mojí těhotnou přítelkyni. Ale byla to jen jedna pusa. Bude mě to štvát nějakou chvilku, ale myslím, že mu dokážu pak odpustit." Usmál se na mě a přivinul si mě do objetí. "A už nebreč ty trdlo moje." Dokázal mě i přes slzy rozesmát.

A právě proto ho tak moc miluji.