21#
,,Milovala jsem způsob jakým mě vnímal, když viděl, jak moc zranitelná dokážu být. Někdy jen tak odešel,...
Utíkal tak dlouho, ale před něčím takovým utéct nelze.."
<<<<<<<<<
,, Bože.." povzdechla jsem si a ze země sebrala své učebnice, které mi ostatní schodili.
,, Potřebuješ pomoct?" Řekl nějaký kluk, zatímco já sbírala knížky.
,,N-ne. Díky" Strach z cizích lidí.
Onen neznámý si jen povzdechl a pak mi najednou začal pomáhat.
Měl hezké blond vlasy, nikdy předtím jsem ho tady neviděla..
,, Díky ti" vyšlo ze mě, když z podlahy sebral poslední učebnici.
,,V poho, mimochodem..moje jméno je Ben" usmál se, přičemž se mnou vykročil stejným směrem.
Nervozita a zmizela..
,,Já Kat, ale ostatní mi většinou říkají nulo, nicko nebo jinak"
,, Cože? Proč?"řekl nechápavě.
,,Nejsem oblíbená" Jo, to nejsi..
,, Mhm, já ti asi budu říkat Kat" pokrčil rameny.
,, Raději si najdi jiné kamarády. Já nejsem žádná výhra Bene"
,, Co když jsi, ale nevíš o tom" pokrčil rameny při cestě.
,, Mám to brát jako lichotku?" Zasmála jsem se.
,,Ne, spíše jako pozvání na čaj" řekl vážným hlasem.
,,Co když nechci?"
,, Chceš" úšklebek na jeho tváři zůstal.
,,Třeba ne"
,,I kdyby ne,...já tě donutím" položil knížky na stůl v knihovně.
,, Jak"
,, Pozvu tě tolikrát, že prostě řekneš ano"
>>>>>>>>>>
,,Jakoby najednou přišel někdo a chápal můj svět..."
Názory? Já vím, nejspíš tam je tolik chyb, ale můj mozek už dnes nedokáže racionálně myslet🥀🥀🤗🙄💬💬💬💬
Ale moc díky všem co tohle čtou, dávají mi hlasy nebo nějaké ty komentáře. Vždy to člověka potěší, obzvláště člověka jako jsem já.
Je to pro mě taková motivace, tak díky všem těm lidem 🤗🤗🤗🤗🤗✌️✌️✌️🖤🖤🖤🖤🖤🖤💬🗨️🗨️💬🗯️💭💭💭💭
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top