Na začátek bych Vám chtěla poděkovat za vaše votes a komenty. Taky by jste, ale měli vědět, že když jsem začala psát tuto povídku neměla jsem nejmenší ponětí o čem bude, ale věděla jsem jak to za každou cenu skončí. Skončí to přesně touto kapitolou, ale pokud bude zájem jsem ochotna napsat pokračování. Ted' Vám, ale popřeji příjemné čtení poslední kapitoly a ještě jednou děkuji za Vaši podporu...

ironmaka1970

Tony

Všichni jsme byli na základně. Domluvili jsme se, že nám nezbývá nic jiného než jen čekat na to co Loki bude chystat dál. Všichni byli nervozní, aby taky ne, po našem světě běhá šílenec kopím a mi tu sedíme a čekáme co bude dělat dál.

No, ale co je pozitivní je fakt, že o tom ještě neví bulvár. To by totiž bylo teprve sousto.

"To čekání mně ubíjí." prorazil ticho Barton

"Tak si běž naleštit ten tvůj luk a doufej, že to uběhne rychleji, ale jak sám vidíš Lokiho nejde najít. tentokrát se připravil líp! " odpověděl mu co nejrychleji Steve a Clint ho na oplátku spaloval pohledem.

"Bannere! Máte něco?! " zařval do místnosti právě vcházející Fury.

Musel jsem se začít smát. Ostatní mně očividně nechápali, ale já to neřešil. Vlastně jsem ani nevěděl čemu se směji.

"Je tu něco k smíchu?" ohradil se tentokrát jednooký černoch na mně.

"Ne, to není. Jen mi připadá směšné to, že se zrovna Loki pokouší opět o to samé. Vždyt' mu musí být jasné, že mu to opět nevýjde, nebo nás jen zkouší? Já to prostě nechápu... "

"Ty opravdu něco nechápeš? No, tak to právě tvůj geniální mozek selhal. "

rýpla si Natasha.

"Ne pane, zatím nic nemáme. " odpověděl Bruce na položenou otázku.

"Dobře, ale měli byste se připravit. Hádám, že každou chvíli zaútočí. " odpověděl Nick a odešel.

Opět panovalo ticho, všichni se dívali do země nebo někam do prázdna. Já přejížděl po místnosti pohledem, při čemž mi došla jedna věc. Kde je Pepper?

Zvedl jsem se ze židle a namířil si to k odchodu s tím, že se po ní půjdu podívat.

"Pane?" zastavil mně Jarvisův hlas.

"Ano?"

"Tohle byste asi měli vidět pane." řekla UI a uprostřed místnosti se objevila obrazovka. Všichni jsme se na ní začali dívat, a co jsme nespatřili... Lokiho. Vystupoval z nějakého letadla a za ním šli nějaké příšery. Asi jeho vojsko. Pomyslel jsem si s úšklebkem.

"Asi bychom měli jít." ozval se zpoza Thor.

"Ano, to bychom měli." řekla s klidem agentka a všichni jsme se vydali k východu a ke svým zbrojím.

Šel jsem dlouhou chodbou až k velkým kovovým dveřím, které jsem otevřel pomocí číselného pinu. Poté, co jsem měl na sobě oblek a chtěl se vydat k východu mě zastavil něčí hlas.

"Co se stalo?" otočil jsem se za, pro mne známým, hlasem.

"Nic jen jsme našli Lokiho." odpověděl jsem.

"Půjdu s vámi a..."

"Ne! Ty nikam nepůjdeš, jasný!?"

"Nechápu proč tak vyvádíš, prostě půjdu s vámi a hotovo a je mi úplně jedno jestli se ti to líbí nebo ne! " já, že vyvádím, zrovna ted' jsi to ty, kdo se tady vzteká, zlatíčko. Dívala se mi do očí a já poznal, že ji to nerozmluvím.

Bože, Pepper. Proč jsi tak tvrdohlavá.

"Prosím, bud' opatrná, ano? " zachytil jsem ji za ruku ještě dřív než se dala k odchodu. Kývla hlavou na souhlas a zmizela za rohem.

Vyšel jsem před základnu a letěl na místo, které mi určil Jarvis. Thor letěl za mnou a ostatní byli v letounu. Blížili jsme se na místo určení. Po chvíli jsem ho spatřil a přistál jsem na zem. Ostatní se dostavili za okamžik.

"Myslíš, že se ti to tentokrát podaří, bratře? " zařval na něj Thor.

"No, já si to nemyslím, já to vím. " zařval Loki zpět.

"A to nás chceš porazit s tou tvou nicotnou armádou? " zeptal se Barton.

"Mám dojem, že si měl lepší. " doplnil jsem Clinta.

Všichni se začali smát, ale Lokimu se to nelíbilo. Pozvedl tu svou svítící věc a jeho armáda se řítila proti nám.

"Steve! " zavolal jsem ještě dřív než u nás budou. Kapitán to pochopil a začal nám říkat, co máme dělat.

"Stark vyletí do vzduchu a zničí vše co mu přídejde do cesty.

Bruci, ty se sakra koukej přeměnit a znič vše, co se ti nebude líbit, Bartone sestřel vše co bude trochu podobný těmhle příšerám. Já půjdu na druhý konec, ty Thore si vem Lokiho a ty " prstem ukázal na Pepper "spal vše, co ti příjde pod ruce a kryj záda Natashe. " Obě přikývly a všichni jsem zaujali své pozice.

Vylítl jsem do vzduchu a začal ničit vše, jak řekl Kapitán. Vypadalo to dobře, než mě něco srazilo k zemi.

"Kurva! " zařval jsem tak hlasitě, že mně všichni museli slyšet i bez vysílačky.

"Tony?! "

"Jsem v poho Steve, jen si tu něco vyřídím." zvedl jsem se ze země a otočil se na tu věc, která mně srazila. Vypadalo to jako mozkomor z Harryho Pottera, jen s tím rozdílem, že tahle příšera nevysávala z lidí hezké vzpomínky, teda doufám. Začalo se to ke mně přibližovat, ale já pořád stál na místě a vyzval jsem Jarvise, aby mi uvedl původ tohohle tvora. Ta příšera po mně začala střílet a k ní se přidali další.

"Tony?! Co to sakra vyvádíš?" zeptal se Barton, který to jistě viděl ze střechy.

"Nic, jen si to chci užít."

"Ty si fakt úchyl." odpověděl se smíchem Steve.

"Možná trochu." zaujal jsem postoj, jelikož jsem byl obklíčen hromadou stvur, a čekal až přestanou střílet. Přestali.

"Ted' já. " řekla jsem a projel je všechny laserovým paprskem. Netrvalo to dlouho a sesunuli se k zemi. "Jejda, Jarvisi já je nevaroval? No, tak asi příště, zatím pánové. " mile jsem se rozloučil a letěl dál.

"Starku, co kdyby si se přestal vykecávat a šel nám pomoct sem dolů! "

"Rozkaz agentko!" sletěl jsem dolů za těma dvěma a pomohl jim. Musel jsem uznat, že Lokiho armáda byla docela dobrá a na ty dvě tady dole to bylo opravdu moc.

"Thore jak to vypadá s Lokim?" zeptal jsem se a mezitím jsem střílel všude možně.

"Odmítá se vzdát." odpověděl zcela ihned bůh.

"No, překvapivě." poznamenal jsem si pro sebe.

"Hele vy tam dole několik jich je na útěku, tak se o ně postarejte." ozval se po dlouhé době opět Kapitán.

"Vezmu si je. " odpověděla Pottsová a rozběhla se jejich směrem ještě dřív než jsem stihl něco namítnout.

Ozývala se spousta výstřelů a taky řvoucí Hulk, který si to jako vždy jistě užíval.

Po nějaké době bojování se ozval výkřik a všichni jsme se podívali tím směrem a já zjistil, že má noční můra opět ožila.

Jedna z těch příšer, za kterými se Pepper vydala až na střechu nějaké budovy, ji postrčila a ona ted' visí ve vzduchu. Opět.

Nejsem schopný pohybu, prostě jen stojím a před očima se mi vybavují vzpomínky na události z Vánoc.

Co je, ale překvapující je to zjištění, že se u ní objeví Loki. Nevím, co má v úmyslu, ale vypadá to že ji chce pomoct. Podává jí na pomoc svou ruku a ona ji vděčně přijímá. Najednou se, ale ozve rána a Pepper se lekne, již se Lokiho drží jen jednou rukou a je vcelku znatelné, že i druhá ruka za kterou je zachycena se také dlouho neudrží.

"Tony! Musíš jí pomoct! " zařve na mně Natasha.

"Nemůžu." hlesnu opravdu tiše, zatímco Natasha ke mně přistoupí.

"Zvládneš to, nesmíš o sobě pochybovat, že si to nedokázal jednou neznamená, že to nedokážeš po druhé. No tak Tony, jestli spadne, spadne přímo do barelů s benzínem...a to už nepřežije."

Chvíli bylo ticho, které následně vyrušil křik. Opět jsem vzhlédl, byl to křik právě padající Pepper do několika barelů, které byly naplněny hořící směsí.

"Néé!" to bylo jediné slovo na které jsem se zmohl, po jejím dopadu následoval hlasitý výbuch. Vše do deseti metrů začalo hořet. Vystoupil jsem z obleku a vydal se k ohni s vírou, že bude v pořádku. Podíval jsem se na Lokiho, který stál na okraji střechy. Ve tváři měl stejně vyděšený vyraz jako já, nechápal jsem. Potom bez jediného slova zmizel i se zbytkem své armády.

Hlavou mi blesklo několik živých vzpomínek, a potom jsem s pocitem selhání klesl k zemi. Poslední co jsem slyšel byl Kapitánův výkřik mého jména. Pak už si pamatuji jen tmu.