,,Nejsem, nejsme sami, mistře Kenobi," řekla a kladla důraz na jeho formální titul a doufala, že tentokrát narážku pochopí.  

 Ne jako posledně, kdy bylo přítomno i několik členů její rady a on ji nazval:
,,Má sladká květinko," v tu chvíli si přála propadnout se hluboko do země a už nikdy nevylézt.

Obi-Wanovy oči se na krátkou chvíli rozšířily, než se jeho tvář ustálila ve zdrženlivém úsměvu. Ale ona ten pohled znala. 

Byl to intrikán.

,,Ach, omlouvám se, vévodkyně.  Jen jsem vracel naléhavou zprávu, kterou jsi mi nechala uprostřed noci. Něco o zoufalé potřebě příspěvku Jediho k citlivé osobní záležitosti?"

Satine znovu pohlédla na svého synovce, který byl mimo doslech a stále byl pohroužen do svého předchozího úkolu. 

 Rychle se přemístila do konferenční místnosti, která se nacházela vedle její kanceláře, aby měla trochu více soukromí.
Neušlo jí, jak Obi-Wanovo obočí v reakci lehce cuklo

Satine našpulila rty a pobaveně si povzdechla.

,,Ach, musíte se mýlit, můj drahý. Jsem docela schopná zvládnout všechny své vlastní ‚citlivé osobní záležitosti‘ sama,“ 
odpověděla ostře.

Obi-Wan přimhouřil oči a znovu zvedl obočí. 
,,Opravdu, ani bych neřekl sladká květinko."

,,Chceš jednu dostat od sladké květinky teď, nebo si počkáš až na Mandalore?"
Tentokrát ji pobaveně zacukali koutky.

,,Já bych si raději počkal, tu chvelku už to vydržím."

,,Ale oceňuji váš... příspěvek ,kdykoli je k dispozici." Její rty se tentokrát zvlnily do škádlivého úsměvu.

,,Je to tak..." Výraz na Obi-Wanově tváři byl hmatatelný. 

Najednou se Satine zdálo, že je v místnosti o několik stupňů teplejší.

I když s ním ráda chodila sem a tam, tahle malá hra trvala dost dlouho. 

Satine si odkašlala, aby změnila téma, a ulevilo se jí, když Obi-Wanova tvář klesla do svého typického a frustrující neutrálního postoje.

,,Za dva měsíce mě čeká návrat na Coruscant, abych zastupoval Radu neutrálních systémů na slyšení v Senátu. I když obhajuji naši neutralitu, vaše republika se jistě ráda dvoří našim voličům v jejich věci.“

Celý důvod, proč ho kontaktovala, byl jen proto, aby zjistila, zda nebude během její plánované návštěvy na planetě.

 I když cítila, že s ním nikdy nebude mít dost času, tento výlet se bude trochu lišit od jejích předchozích návštěv. 

Malé části z ní by se ulevilo, kdyby skončil mimo svět, aby byly věci méně... komplikované.

,,Jak dlouho tu budeš?"

Satine si nejistě zavrtěla hlavou. 
,,Obávám se, že tak dlouho jak dlouho to bude trvat."

Na jeho tváři se znovu objevil škodolibý pohled, který tak dobře znala. 
,,Napadá mě jeden, ne počkat, dva velmi dobré důvody, proč by se vaše jednání mohla pozastavit."

Satine se na něj stydlivě usmála, než její výraz změkl. 
,,Tentokrát budu mít společnost sebou."

Obi-Wan zvedl obočí. 
,,Ach?"

Satininy oči se krátce podívaly zpět na svého synovce, když mluvila tiše a sladce. 
,,Korkie. Slíbila jsem mu k narozeninám, že ho konečně vezmu na Coruscant. Od doby, kdy byl dítě, jen prosil, aby šel.  Jeho narozeniny byly před měsícem.  Je to jen…"

Satine si váhavě povzdechla, než pokračovala, když přemýšlela o té bolestné vzpomínce. 
,,Jela jsem na Coruscant...na tvůj pohřeb. A tak proto letěl až teď."

"Ach."

"Ano."

Obi-Wan pomalu chápavě přikývl a tiše dodal:
,,Tak někdy jindy, má drahá."

Před námi jsou už poslední tři kapitoly, které si však nechám na zítřek.

Hádanka tedy zní, proč 38 kapitol?

A ne, není to mé oblíbené číslo.

Souvisí to s jednou z postav 😉