Kapitola XIII.

,,Přemýšlel jsi někdy o tom, že bys to všechno nechal? Nastoupil do transportu a podívat se, kam tě doveze?" Zeptala se a pohlédla na něj. 

Její otázka ho zaskočila natolik, že se otočil a podíval se na ni přes hledí. Jeho pohled na ní nezůstál dlouho, podíval se zpět na provoz, na stejný raketoplán, který ji před tím ukázal. 

Ticho přetrvávalo natolik, že Belami přemýšlela, jestli nepřešla nějakou mez, když se nejspíše rozhodl, že už nestojí za rozhovor.
 Zhluboka se nadechla a nervózně zatahala za rukávy. 

,,Snažím se na to moc nemyslet," řekl nakonec. Znovu se na ni podíval, opravdu se na ni podívál. Cítí se téměř paralyzována jeho pohledem. 

,,Dezerce," řekl a odmlčí se, zatímco sbírá myšlenky, slova, na kterých ona závisí.
 „Myslím, že nás to všechny láká. Musím si jen připomenout, já si musím připomenout že je to moje povinnost – chránit Senát, i když to znamená, že se čas od času zaseknu ve výtazích.“  

 ,,Doufám, že jednoho dne budete moci opustit Coruscant, aniž by to bylo považováno za dezerci, že vy a další vojáci budete moci zažít galaxii tak, jak má být." 

,,Ne jako kloni?"

,,Ne, já vás tak neberu - jiní ano.
Věřím, vlastně vím že jste každý úplně jiný i když si to sami někdy nepřipouštíte."

Ticho, které se mezi nimi ustálilo, bylo nyní jiné. Už to nebyl ten, který v ní vyvolává úzkost z hranic, ale ten, který ji činil zvědavou. 
Chtěla vědět, co si myslí, kam sní o návštěvě, pokud to vůbec někdy udělá a dočká se.

Jeho komlink zapípal jednou, pak dvakrát, než hovor příjmul. 

,,Tady Thorn, uvízli jsme ve výtahu tři-pět-dvě." 

Na druhém konci se ozve povzdech. 
,,Dostaneme vás ven," odpověděl mu hlas. 
,,Víš, v jakém jsi patře?" 

Belami se zběsile otáčela a hledala jakékoli známky toho, kde jsou, ale viděla jen provoz za nimi. Otočila se zpět k Thornovi, který na ni hledal odpověď. Když ji neposkytne, jeho ramena se zvednou a klesnou v těžkém dechu. 

,,Ne, alarm je také rozbitý." 

,,Samozřejmě, že je." Klon na druhém konci se na chvíli odmlčel. 
,,Najdem tě," říká a hovor končí krátkým pípnutím.

Velitel Thorn se mírně uvolní a opře si ruce za záda. 
,,Pomoc brzy dorazí, senátorko." 

Belami se usměje.
,,Jsem za to vděčná, veliteli. Děkuji." 

Odpovědí na to ji bylo malé kývnutí. 

Když čekalu na pomoc, nevěděli, co se sebou. Belami přemýšlela o tom, že by se otočil zpět, aby se podíval na provoz, případně je přivedla k nějaké jiné lehčí konverzaci. Chtěla se ho zeptat na tolik otázek, které ji napadli od jejich posledního setkání.
Chtěla se ho zeptat na jeho oblíbenou barvu, co dělá, když nechrání Senát, jak přišel ke své přezdívce. Místo toho zjistila, že se dívala přes jeho brnění a vyvolávalo to v její mysli ještě více otázek. 

V duchu si říkála, jestli si si nevšiml jejího zírání, protože ji neviděl, je mimo jeho záběr. Věděla, že je hloupé myslet si takové věci, že jestli někomu chybí zorné pole, jsou to všichni senátoři kteří věří že jsou všichni klony stejní.

Ale nebyly.

Velitel Rex, klon, který  pomohl Riyo ukončit válku s Talzem, měl ty nejlaskavější oči, jaké kdy u muže viděla, a byl jediný blonďatý klon, na kterého si vzpomněla. Ostatní měli tendenci splývat, bezejmenní, podobné tváře, podobné úsměvy, stejná bronzová kůže, opotřebovaná válkou. 
Přesto byl svým způsobem každý jedinečný, nebo si to alespoň myslela.

Dveře před nimi se otevřou a ona o krok ustoupí, narazí do Thorna, který jí zvedne ruku k pasu. Věděl, že je tak klidná, ale srdce jí málem vyskočilo z hrudi, když tam zůstala, jeho ruka byla vítaným dotykem který ji nevadil.

Skřípění dveří stačilo na to, aby sebou škubla, protože se roztáhly do malé mezery. 

,,Jste v pořádku?" Ptá se jeden z členů Coruscantské gardy. 

,,Ano, stačí otevřít dveře." Řekl Thorn vedle ní a ona si dovolila shovívavost držet ho za ruku.

 Nevnímá. 

Byla vděčná, že se z toho dostali.  

Dveře se otřesou a pak se s cvaknutím otevřou, čímž se ukáže, že výtah se zastavil uprostřed mezi patry.

 Je to velký schod na podlahu, kde na ně čekají ostatní členové gardy. 

,,Ty jdi první," řekla, vzala ruku zpět a udělala malý krok zpět. 

Nehádal se s ní, vyšplhal na podlahu a příjmul pomoc svých bratrů, aby ho vytáhli na nohy. Otočil se zpátky k ní a příjmul od ní datapady a podal je muži po svém boku, který je okamžitě narovnal. 

Pak jí nabídnul ruku. 

Přijmula ji a bez velkého úsilí z její strany ji vytáhnul nahoru. Vylezla mezerou a nyní opatrně stojí s jeho rukou stále ve své. 

Ostatní ustoupí o krok a Belami se zhluboka nadechne. 

Jeden z mužů, kteří je přišli zachránit, se pustil do odstraňování zařízení, které použili k vypáčení dveří. Druhý jí předal zařízení zpět, než se vrátil ke stejnému úkolu. Oba byly podivně tiší, při práci spolu ani nemluvili. 

,,Děkuji vám, veliteli, za vaši dnešní pomoc," řekla, vzala ruku zpět a odhrnula si pár zbloudilých pramenů zrzavých vlasů za čelenku.

Byl tichý, pohlédl na ni. Teplo na její tváři tvořilo opět ruměnec, který se vracel v plné síle. Než však Thorn stačí říct jediné slovo, někdo zavolal její jméno a upoutal tak pozornost obou.

,,Belami!" 

Otočila se a spatřila Riyo, jak běží po schodech dolů a její bezpečnostní tým ji sleduje, včetně Foxe. 

,,Slyšela jsem, že jste uvízli ve výtahu." Riyo položila svou ruku na její paži a prohlížela si ji jako ustaraná matka. 
,,Jsem ráda že jste v pořádku." Zářivě se usmála a obrátila se k Thornovi.

,,Děkuji, veliteli."

Belami zjišťovala, že je možné se červenat ještě silněji než předtím, když potlačovala nutkání šlápnout Riyo na prsty u nohou. 

,,Je to moje práce, senátorko." Odpověděl ji. Než přešel ke svým společníkům, ukloní se jim.

,,Dýchej," zašeptala Riyo a její úsměv byl stále oslepující. 

Zhluboka nadechla a stejně zhluboka vydechla. Zvedla ruce k obličeji, aby skryla ruměnec, nebo ho možná rozdmýchala nebo aby setrvávala v teple, které je na její ruce stále přítomné.

,,Mám příště zapnout alarm, abych zastavil výtah?" zašeptá a vede ji po schodech do její kanceláře. 

,,Riyo!" Okřikne ji trochu hlasitěji a ohlédnula se zpět na velitele Thorna a jeho muže, kteří jsou chyceni do vlastního rozhovoru. 
,,Ne," řekla a otočila se zpět ke své přítelkyni.

,,Ne, ne," smála se Riyo stejně tiše,
,,neudělala jsem to, jen nabízím, jestli chceš příště." 

,,Ne díky."

Sotva však stihnou sejít do poschodí kde se nacházela Belamina kancelář, přiběhl k nim opět velitel Thorn a dva jeho muži.

,,Co se děje veliteli?"

,,Musíme vás doprovodit, ukázalo se že výtah byl poškozený úmyslně."

Riyo se okamžitě zarazila.
,,To znamená že..."

Thorn přikývl.

,,To znamená senátorko Kenobi že vás někdo chtěl zabít."

Překvápko! 😂
Tak, záhada proč vytáhl chtěl hapat vysvětlena. Teď zbývá jen zjistit kdo v tom asi tak má prsty.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top