Belami Errësira Kenobi věřila, že je prokletá.

Měla dost důvodů k tomu, aby vyvodila tento dost závažný závěr.

Jako politička sledovala během svých jednání a všude okolo příliš mnoho lidí, kteří se kvůli její existenci ztráceli aniž by za to mohla nebo v tom měla prsty.

A zrovna Thorna neviděla celý týden, od té jejich hádky v jeho kanceláři.
Když tam tehdy přišla nemyslela to zle, jen je - jeho chtěla lépe poznat a přijít na to proč je mnozí nenávidí.
To co následovalo potom nečekala, neplánovala to.

Nevěděla zda něco udělala nebo proč se tak zachoval, ale odmítla se tam vrátit.

Měla svou hrdost, přesto ji začalo tížít svědomí aniž by něco zlého udělala.

Doufala že se nestane nic zlého.

Tragédie ji pronásledovali jako stín za jasného dne, jako můra přitahována plamen.

Vlastně již od chvíle co se narodila.

Ale nejvíce to začalo, když byla malá, plameny jejího neštěstí spalovali všechny kolem ní.

Dokonce i její rodiče - ona je od sebe oddělila, dva mladí milenci s vesmírem na dosah ruky.

Nemohla si pomoci.

Její kletba ji pronásledovala až na Coruscant, kam podruhé před měsíci přiletěla.

Když přiletěla poprvé, vrátila se zpátky bez svého staršího bratra.

A podruhé, když celou galaxii pohltila válka.

Tragédie nikdy nekončí.

Táhnou se pokaždé za ní.

Ona byla tím plamenem co je přitahoval.

Neboj te, neumřela jsem - zatím.
Ale jestli tyhle teploty budou pokračovat dál, odjíždím jenom v plavkách na Antarktidu 😂
Tam snad bude příjemněji 😂