Kapitola XXXV.

Satine se nikdy nebála zemřít.

V mladém věku byla nucena se smířit se smrtelností.

Viděla, jak její otec a matka umírají, když byl bombardován dům její rodiny. A po celý rok po té hrozné noci žila s hrozbou, že každý den bude možná její poslední, protože byla pronásledována nepřátelským režimem.

Ale když si pro ni konečně přišla smrt, načasování možná nebylo neočekávané vzhledem ke stavu věcí.

Ne, to byl důvod její smrti, se kterým nikdy nepočítala.

Celý život se snažila chránit ty, které milovala, před svými nepřáteli. Zapomněla si uvědomit, že její život by mohl být stejně ohrožen jedním z jeho.

Satine toho chtěla říct mnohem víc, ale cítila, že na to prostě není dost času.

Nikdy nebyl.

A ačkoli to byla její poslední chvíle, nakonec zjistila, že je navzdory okolnostem vděčná, že ji strávila právě s ním.

Opravdu to byla myšlenka na ztrátu těch, které milovala, co ji děsilo víc, než ona sama ve skutečnosti přestala být.

A ani teď, když její duše začala opouštět její tělesnou podobu, Satine nebyla smutná, protože umírala.

Byla smutná ze zlomeného srdce, které postihlo ty, které milovala nejvíc…

Korkie.

Enitas.

Obi-Wan.

Bo.

Za pár sekund by to skončilo. Když si naposledy užívala teplo Obi-Wanova náručí, s posledním dechem mluvila pouze o lásce, kterou k němu chovala.

Potřebovala, aby věděl, že ho z celého srdce miluje a že její láska překoná samotnou smrt.

Jeho jemné ruce ji sevřely v pevném objetí, jako by ji tímto snad nohl zachránit.

Její hlava se naklonila k tlukotu jeho srdce skrytému pod červeným brněním.

Obi Wanovi teplé, třesoucí se prsty sevřely její vlastní.
Poté ji z tváře odhrnul potem slepené vlasy, jen aby naposledy mohl spatřit její krásnou tvar.

Její oči se naposledy setkali s těmi jeho.

V hloubi jeho smutku a šoku sledovala, jak se odehrávají stovky ztracených příběhů, stovky malých okamžiků, které by s ním nikdy nesdílela.

Srdce ji bolelo, když to viděla, ale v celém svém zármutku našla záblesk naděje a pevně ji držela.

,,Obi..." Zakašlala a na tváři se jí objevila další bolest.

,,Satine..." Zašeptal tak tiše až se bál že to neslyšela, ona však sebrala zbytky sil a věnovala mu poslední úsměv.

,,Obi-Wane," opakovala,
,,zase se uvidíme."

,,Ale nemůžu snést, že tě takhle ztratím." Po tvářích mu sklouzlo několik čerstvých slz doprovázených vzlykem.

Natáhla se a položila ruku na jeho tvář, naposledy prsty přejela po jeho vousech. ,,Je to jen dočasné, má lásko."

Jeho ruka následovala její. Jeho dlaň se přitiskla na hřbet její ruky.

,,A až se znovu setkáme, můžeme navždy tančit ve světle hvězd, tak jako tehdy když jsme byly mladí."

Usmála se.
,,Navždy s tebou..."

Přikývl a lehce jí stiskl ruku. Jeho rtů se dotkl nepatrný úsměv.

,,Ano, mé srdce."

Dech se jí zadrhával v hrudi. Obi-Wan upravil svůj stisk a přitáhl si ji blíž.

Jeho pohled zběsile pátral po její tváři, jako by si chtěl zapamatovat každý detail.

Satine přejela palcem po jeho tváři.
,,Pamatuj, můj drahý Obi-Wane. Vždycky jsem tě milovala a vždycky budu."

Pomalu a váhavě se sklonil.

S posledními zásobami svých sil zvedla hlavu, aby mu vyšla vstříc, vedena jeho rukou. Jejich oči se zavřely, když se jejich čela dotkla.

Mír zaplavil každý kout jejího těla i duše.

Její bolest se zmírnila, až úplně odezněla.

Dýchala s ním, jejich tváře se lehce dotýkaly a jejich srdce tlouklo v souladu.

Pak už tluklo pouze jeho.

Už neměl sílu dál vzdorovat, žena kterou miloval víc než svůj vlastní život tu už nebyla.

Nejdříve jeho mistr.

Pak ona.

Jeho Satine.

Když konečně vyklouzla, cítila jen jeho.

Jeho teplo.

Jeho láska.

Jejich lásku.

Smrt necítila tak, jak si představovala.

Očekávala, že ji zaplaví bolest nebo lítost nebo dokonce hrůza, ale když naposled zavřela oči, potkala ji záplava vzpomínek: bezpodmínečná láska od prvního okamžiku, kdy uslyšela Korkie ho a Enitasin krásný pláč, radostné štěstí z posledního rodinného jídla, které sdílela se svým otcem, matkou, bratrem a sestrou, ohromující jistota, která projela celou její bytostí, když poprvé pod hvězdami položila své rty na Obi-Wanovy…

A pak všechno potemnělo.

Protože nastal její konec, konec který nečekala.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top