Chris seděl v pokoji na posteli a v ruce držel pozvánku od Billyho Washingtona. Neměl ho moc rád, protože Billy byl tak trochu zbohatlík, který nad všemi opovrhoval. Proto neměl skoro žádné kamarády. Chris byl výjimkou. Začal Billyho zaučovat, jak se má chovat. Ne jako rozmazlený děcko,  ale snažit se přizpůsobit ostatním. Nechci Billyho zklamat, ale byl bych tam přítěží...
Pak se najednou rázně postavil a s pevným výrazem na tváři se řekl: A víš co? Já tam půjdu!  Nezklamu přece kamaráda jenom kvůli strachu.
Podíval se na hodinky. Bylo 12:15 a oslava začínala ve 13:15. Mám přesně hodinu. Pomyslel si Chris. S úsměvem na tváři vyšel z domu a zamířil do nejbližšího hračkářství. V peněžence mel své kapesné. Každý měsíc dostávali 20$, ale Chris si na tuhle událost šetřil čtyři měsíce. Takže měl 80$. V hračkářství Billymu koupil menší vrtulník na dálkové ovládání. Byl černý s bílými pruhy na boku. Bude to pěkný dárek... Pomyslel si. Za nějaké drobné si balíček nechal zabalit do modrého třpytícího se papíru,  převázaného bílou stužkou s ozdobnou mašlí. Poděkoval, zaplatil a podíval se na hodinky. 13:00. To je akorát tak, abych došel na oslavu.
Ale přece jenom... Před vchodem ho opustilo nadšení a energie,  se kterým vycházel z domu. I když mu táta říkal,  že strach se musí překonat, uvědomil si, že TENHLE strach jen tak nezmizí.
Zhluboka se nadechl a vešel dovnitř. Vrátný, kterého potkal, když nesl otci oběd, u stolu neseděl. Alespoň nebude mít kecy... Pomyslel si chlapec. Na oslavě bylo hodně dětí,  některé z nich Chris v životě neviděl. Billy seděl u jednoho stolu, sám a každého, kdo ho chtěl pozdravit, sežehl pohledem. Chris ho chtěl překvapit, tak se potichu připlížil. Balíček si odložil stranou, aby se nešťastnou náhodou nerozbil. Přikrčil se a chytil Billyho za ramena. ,,ČUS KÁMO!!" Billy leknutím málem spadl ze židle. Prudce se otočil a usmál se na Chrise. ,,Já věděl, že přijdeš!  Já to věděl!" Chris se zazubil. ,,To víš, že jo...Myslíš,  že bych si to nechal ujít?" ,,Ale stejně jsem myslel, že nepříhdeš, protože se poslední měsíc chováš divně..." Chris přikývl. ,,Jo...doma máme nějaké problémy." Řekl jenom, že se Terenc asi dostal do puberty a že se pořád hádá s táto.  I když se Chrisovým vědomím prohryzával poct Deja Vu, Chris to nevnímal. Ale byl rád, že tam má někoho, s kým se cítí dobře.