I'm Sorry #2

Chris se s výkřikem probudil a držel se za srdce,  jakoby měl infarkt. Ztěžka oddechoval a slzy mu tekly proudem. Najednou se dveře od jeho pokoje pomalu začaly otevírat. Chris už už chtěl zakřičet, ať jde ten někdo pryč, ale potom si všiml,  že ve dveřích stojí jeho otec a drží se zárubně dveří. Vlasy mel rozpuštěné a volně mu teď padaly na ramena. Pod očima měl tmavé kruhy, jako kdyby nespal. Sedl si na postel vedle svého syna a dal mu ruku kolem ramen.  Chris začal plakat a Vincent ho utěšoval. ,,Ššš...už je to dobrý...byl to jenom sen..." Chvíli mlčeli,  než Chris promluvil. ,,Tati...?" Vincent se na něj s menším úsměvem,  který Chrise uklidnil,  podíval.  ,,Já... Chtěl jsem ti jenom říct,  že... " zhluboka se nadechl,  aby se uklidnil. ,,Mám jen špatný pocit z těch robotů... Vím, že se pořád říká,  že nic udělat nemůžou,  ale přece jenom... Jsou to roboti... Ti jsou nevypočitatelní...říkám to jen proto,  že nechci,  aby se něco stalo tobě,  ani nikomu jinému... " Vincent po celou dobu mlčel.  Přemýšlel,  jak by mohl svého syna uklidnit,  ale zároveň mu nepodkopat sebevědomí. 
,,Mít z nich divný pocit je docela na místě,  protože ani mě se moc nelíbí,  ale musíme to nějak přežít... společně... " Chris jen tiše poslouchal a občas popotáhl. ,,A navíc se kontroly provádějí každý den, takže se žádná nehoda nemůže stát. " Chris stále mlčel a tak Vincent počkal,  až se jeho syn přestane třást. Po chvíli se chystal vstát a jít do postele,  protože dnešní den v práci byl obzvláště náročný, ale Chris ho chytil za ruku a skoro zoufalým hlasem se zeptal: ,,Zůstaneš tu se mnou,  prosím? " Vincent se jen usmál a mlčky přikývl.  Zalehl vedle Chrise a ten mu položil hlavu na rameno.  Po chvíli začal klidně oddechovat. Vincent se na něj podíval a vzpomněl si na den,  kdy si ho se ženou přinesli domů z porodnice.  Vím,  že se bojí,  ale co s tím mám dělat?  Je stejně citlivý a starostlivý jako ty, lásko... Podíval se z okna na měsíc a smutně se usmál. Už je to osm let,  co jeho ženu srazilo auto. Zemřela při převozu do nemocnice. Cítil jak mu vlhnou oči a tak rychle zamrkal. Zavřel oči a čekal až na něj přijde klidný spánek.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top

Tags: #povídka