Zatímco celé království si užívalo oslav a vítání princezny Nyx Glitter, Moonlight se nemohla zbavit dojmu, že je něco špatně. Byl najednou až moc velký klid, i když ne doslova.
Nechtěla si to přiznat, ale docela si to užívala. Všechno bylo barevné a veselé.
Jenže si nemohla pomoc. Od porážky Chrysalis uběhlo už sedm let, sedm let byl klid a sedm let uběhlo od jejího posledního vidění s Laverem. Zadívala se na oblohu a v hlavě si promítala vzpomínky, které spolu zažili.
Na den, kdy se společně potkali a kdy jí odvedli jako zločince do zámku, na jejich společné povídání po chodbách a na jednu z nejromatičnejší chvil.
,,Smím prosit, princezno?" zeptal se jí mužský hlas, čímž ji vytrhl z pozorování.
,,Obyčejný strážce by chtěl tancovat s urozenou princeznou?" řekla posměšným tónem šedému hřebci.
,,Nestoupla Vám ta vrchnost do hlavy, Vaše nejurozenější a nejkrásnější milosti? Prosím poctěte mě svým tanečním nadáním."
Moon se rozesmála.
,,Inu, pro Vás bych mohla udělat vyjímku, strážníku Lavere."
Všechny vzpomínky se jí vracely a proti její vůli jí donutily mít slzy v očích.
,,Zvládla jsem to, zvládla!" vypískla, odhodila meč a vběhla Laverovi okolo krku. Když si však uvědomila, co udělala, odtáhla se.
,,U svatý Celestie, promiň, to jsem neměla dělat." sdělila mu a omluvně skopila oči.
Laver se usmál a dal kopyto pod její bradu čímž jí přiměl podívat se mu do jeho smaragdově zelených očí.
,,Moonlight," oslovil ji a přitáhnul si ji blíž k tělu. ,,Věř mi, že mi to nevadilo."
Moonlight opět sklopila zrak k zemi. Ovšem ne proto že by se styděla, ale proto že je poprvé takhle v blízkosti cizího hřebce. Byli u sebe tak blízko, že Moon cítila jeho dech. Náhle oba zavřeli oči a pomalu se přitahovali k sobě. Moony ale najednou znervózněla. Otevřela oči a od Lavera se odtáhla.
Tuhle chvíli už nikdy nevymaže z hlavy. Byla to první chvíle, kdy si oba byli navzájem blíž. První chvíle, kdy měla jejich láska vyjít na povrch. První chvíle, kdy měli být víc než jen přátelé.
'Udělala jsem dobře, že jsem ho tenkrát nepolíbila. Teď bych si to vyčítala.' řekla si v hlavě.
Tahle vzpomínka ovšem způsobila vynoření další, už ne tak veselé, vzpomínky.
,,Moon, ještě než budeme pokračovat, bych s tebou chtěl probrat ten skoro polibek. Víš, já... " Chtěl pokračoval, ale jiný hlas ho zastavil.
,,Děláš si srandu!? Jsi tři roky v paláci a nic. Teď přijde tahle a ty už se s ní líbáš!?" vykřikla na Lavera Chrysalis a vyslala na Moonlight kouzlo. Ta se mu nestačila vyhnout a přední kopyta měla připoutaná k zemi.
,,Nelíbali jsme se!" vykřikl na svou obranu.
,,Cože? Lavere, ty jsi její komplic? Ty s ní spolupracuješ?" řekla se zlomeným hlasem a měla co dělat, aby jí nezačaly téct slzy.
Ovšem, i na téhle vzpomínce našla princezna něco pozitivního. Díky tomu co se stalo, jí pomohl Laver připomenout, proč nevěří poníkům. Protože poníci zklamávají, zraňují a zrazují.
Na každou vzpomínku, kterou si Moon vzpomněla, z ní měla smíšené emoce. Ani si nevšimla, že jí slzy plné smutku stékají po jejím bílém obličeji.
,,Vaše Výsosti, mohu s Vámi na chvíli mluvit?" zeptal se strážník, který z ničeho nic vběhl na balkon.
Moonlight se otočila. Poznávala ho. Byl to strážník Loveloy. Kamarád Lavera a Saida.
Něco pošeptal královi do ucha a spolu s ním odešli na chodbu.
Jejich dcera šla ovšem nenápadně za nimi.
,,Tak co je tak důležitého, Loveloyi?"
,,Vaše Výsosti, naši zvědové uviděli blízko naší brány Chrisalis, jak se baví s jedním z našich strážců."
Král se zamračil.
,,A kdo byl ten strážce?!"zeptal se důrazným hlasem.
,,Strážkyně Sky Skyver, pane."
,,Strážkyně Sky Skyver? Není to ta, co jsme jí před pěti lety přijali za členku královské stráže?" zeptala se bílá princezna a vyšla z úkrytu.
Následovaly rozdílné reakce. Zatímco Loveloy vysekl své princezně poklonu, král nebyl zrovna dvakrát nadšený, že jí vidí.
,,Máš být na oslavách. Co tu děláš? Poníci nesmí pojmout žádné podezření, že se něco děje."
Moon přešla ke svému otci, přešla jeho otázku a zopakovala otázku Loveloyovi.
,,Ano, Veličenstvo, Sky byla jedna z našich nejspolehlivějších poníků. Neodvažujeme se spekulovat proč se dala dohromady s Chrisalis."
,,Já bych si spekulovat odvažovala." konstatovala Coconat, která tam právě přišla.
,,A co tu děláš ty? Není tu náhodou ještě tvoje matka a sestra, abychom byli kompletní?"
Ačkoliv Moon z jeho tónu hlasu poznala, že to nebyl vtip stejně se pousmála.
,,Ne, máma mě poslala najít Moonlight a ona tam zůstala s Nyx."
Odmlčela se na chvíli.
,,Každopádně k vašemu problému. Chrisalis jde jen o jednu věc, o moc. Troufám si tvrdit, a doufám, že se mýlím, že toho chce dosáhnout skrz Nyx."
Moon jí na nápad pokynula. Souhlasila s ní.
,,To se jí v žádném případě nepovede! Mojí dceru nikdy nedostane. I hned svoláme stráže a chytneme Sky."
Chtěl vydat rozkaz, ale jeho nejstarší dcera ho zadržela.
,,Tati, myslím, že to už je zbytečné. Sky jsem od představení Nyx neviděla. Nejspíš si všimla, že jí zvědové viděli a teď je za hranicemi."
,,V tom případě bude Moonlight svojí sestru v noci opatrovat." řekla královna.
I jí se chtěl král zeptat, co tu dělá, ale jeho manželka ho zarazila.
,,A dřív než se zeptáš, co tu dělám ti řeknu, že poníci jsou dole tak zaujati oslavami, že si nikdo nevšiml, že jste všichni pryč."
Její dcera se zarazila a zeptala se: ,,Ale, mami, proč já?"
,,Chrisalis se tě bojí. Nebude riskovat, že může být dopadena. Nezkusí Nyx unést."
Moon váhala. Na jednu stranu chtěla sestřičku ochránit, ale na druhou stranu to byla obrovská zodpovědnost a ona nechtěla zklamat. Těkala očima z jeden strany na druhou, ale nakonec se rozhodla.
,,Dobře, udělám to."

Moon ležela sama v posteli a četla si. Všude bylo ticho, protože všichni spali nebo byli zalezlí v pokojích.
Tmavou místnost ozařoval pouze světle růžový svit malé lampičky ve tvaru měsíce, kterou měla na čtení.
Na moment odtrhla oči od světa fantazie a podívala na svojí sestru ležící ve fialové kolébce s růžovými mašlemi.
Byla roztomilá. Spinkala tak klidně, že Moon věřila, že jí Luna zařídila ten nejkrásnější sen jaký mohla.
'Nedovolím, aby se ti něco stalo.' slíbila jí v hlavě.
Najednou, ale začala pociťovat únavu. Snažila se udržet oči otevřené, ale únava byla silnější. Než se nadála byla v říši snů.

Moony se probrala na krásné, čisté trávě. Stoupla si na kopyta a rozhlédla se. Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že se vůbec nenachází na rozkvetlé louce, ale v květinovém bludišti.
Všude pod jejíma nohama byly všemožné pestrobarevné květiny a stěny z prorostlých keřů.
Vypadalo to úžasně, ale přesto se tu princezně něco nezdálo. Bylo tu ticho. Až moc velké. Žádní ptáci, hmyz ani zvířata. Jen ona sama.
,,Kde to jsem?" zeptala se sama sebe nahlas.
,,Moonlight?" ozval se za ní velmi známý hlas.
Moonlight věděla komu hlas patří, ale otočila se, aby se ujistila, že tomu tak skutečně je.
Věděla to. Stál tam on. Dva metry od ní stál poník, kterého už nikdy nechtěla vidět. Poník, který zradil jí a zlomil jí srdce - Laver.
Šedý alicorn s červenou hřívou z ní nespouštěl oči.
,,Co tady děláš?" zeptal se nepřátelsky.
Moonlight se zamračila.
,,Co já tady dělám?" zopakovala otázku.
,,Skvělý, moje vize se mě bude ptát, co dělám ve svým snu." odfrkla si.
Laver nadzvedl obočí.
,,Tvůj sen? Tenhle je můj. Co nechápu je, jak jsi se sem dostala."
Moon si všechno přehrávala v hlavě. Pokud byla ve snu Lavera jak tvrdí, nemůže se probudit do té doby, než se probudí Laver. Všechno jí začalo do sebe zapadávat.
,,Chrisalis," pověděla potichu, ,,takhle mi chce zabránit, abych Nyx neochránila."
Zorničky se jí zůžily do tenkého proužku. Začala panikařit. Přiběhla k Laverovi, že skoro cítila jeho dech.
Upřeně se mu podívala do jeho zelených očí.
,,Lavere, prosím, jestli nechceš abych si myslela, že jsi stejný jako Chrisalis musíš se probudit." naléhala.
,,Prosím, slíbila jsem Nyx, že jí ochráním."
Laver přemýšlel. Podle jeho výrazu bylo vidět, že o tom plánu moc nevěděl. Na druhou stranu věřila, že jí měl kdysi rád alespoň na tolik, že jí ze snů pustí.
Vzdychnul.
,,Dobře, ale je to jediná laskavost, kterou pro tebe dělám."
,,S tím počítám."

Moonlight se rychle vyhoupla do sedu a podívala se na sestru. K jejímu ne až tak velkému překvapení tam uviděla jak Chrisalis tak Sky Skyver.
Nečekala na nic. Rychle ze sebe strhla deku a skočila na Chrisalis. Bohužel Sky byla rychlejší. Vystřelila žlutý paprsek, který princeznu trefil a tím odklonila její směr. Díky tomu tvrdě narazila do zdi.
,,Jdeme nemáme čas!" zavelela Chrisalis s Nyx v kopytech. Malinká Glitter se bohužel probudila a začala brečet.
Ačkoliv Moonlight z nárazu ze zdi bolela hlava, zkusila ještě trefit Chrisalis paprskem. Cestu jí, ale zkřížila Skyver, která nejenom, že paprsek odrazila, ale ještě sama proti ní paprsek poslala. Moon se mu jen tak tak vyhla. Bohužel než se zvedla zpátky na nohy, byla Sky Skyver a Chrisalis už pryč a s ní i Nyx Glitter.
Slzy se jí z očí hrnuly jako průtrž mračen. Nedodržela slib, který Nyx dala.
Najednou se do pokoje přiřítila celá její rodina.
,,Kde je Nyx?" zeptala se vystrašeně její matka.
,,Je pryč." odpověděla, aniž by se na ní koukla.

Zdravím všechny poníkovské i neponíkovské bytosti, po dlouhé době je tu další kapitola Moonlight.
Tahle kapitola je trošku zavzpomínací na minulé okamžiky s Laverem a Moon.
Zajímá mě, co na tuto kapitolu říkáte?

princessScarlet12