Z pohledu Cass

Na Boží hod jsem nemohla ani dospat a ostatní evidentně taky ne. Mou báječnou náladu překazil u snídaně jeden více méně bezvýznamný dopis od Sama. Opět jen stížnosti na mou absenci doma. Co mě však zarazilo byla jeho zmínka o tom, že se včera čistě náhodou potkal s Ellou. Naše sestřička jela raději na vánoční prázdniny domů, jelikož z toho mumraje okolo plesu byla akorát naštvaná. No ale dle mého názoru byla naštvaná na to, že Ginny i její kamarádky z Mrzimoru na ten ples někdo pozval a ji nikdo.

Znovu jsem se začetla do dopisu a pocítila jsem mírné zděšení při čtení těch řádků o Samově a Ellině náhodném potkání venku. Merlinví co mu navykládala.

,, Co se stalo? Vypadáš vyděšeně. Konečně jsi našla odvahu mu napsat, že se s ním rozcházíš a teď si čteš odpověd ?" Rozesmála se Jessica svému vlastnímu vtipu a já se na ní zaškaredila ,,Hleď si svého laskavě a buď ráda, že máš s kým jít na ples." V klidu jsem dočetla dopis a pak ho zmačkala do kuličky ,,Blbec jeden" ulevila jsem si potichu. Nicméně poté už se mi ho naštěstí podařilo vytěsnit z mysli.

***

Večer se přiblížil nečekaně rychle. V podstatě jsme se celé odpoledne chystaly a ted už byl konečně čas jít.

Z pohledu Lyca

,,Tak tohle absolvuju poprvé a naposledy" čílil se Ron nad svým staromódním společenským hábitem, zatímco jsme se mu s Deanem a Seamusem uculovali, div jsme nevyprskli smíchy. ,,Myslím, že Parvati se budeš ohromně líbit" podotkl jsem sotva jsme sešli do společenky a uviděli tam stát dva růžové přízraky. ,,Nooo, tak ty dávej bacha abys nezakopl o Vandiny šaty" odsekl mi Ron. ,,Ehm moc ti to sluší Levandule" vyblekotal jsem ze sebe když jsem Levanduli nabídl rámě a Ron zase Parvati.

Vstupní síň byla také plná studentů. Všichni přecházeli sem tam a čekali, až bude osm a dveře do Velké síně se otevřou dokořán. Ti, kdo se tu měli sejít s partnery z jiných kolejí, se prodírali tlačenicí a snažili se objevit jeden druhého.

Parvati objevila svoji sestru Padmu, přivedla ji k nám a Seamus nasadil bolestný škleb. Spolu s Padmou dorazila i Cho Changová, která se na Harryho zářivě usmála a on jí trochu nemotorně nabídl rámě. No ségře to pálí, to se musí nechat, kdo jiný by to vymyslel.

Zatímco jsme čekali před Velkou síní prošli kolem nás zmijozelští a já se mimoděk ušklíbl. Po Malfoyově boku šla Pansy Parkinsonová a za nimi Crabbe a Goyle, oba v zeleném, připomínali balvany porostlé mechem, a ani jeden si nedokázal najít partnerku. Díky Merlinovi, že já jsem taky tak neskončil, i když nevím co je lepší. No ale pořád lepší Levandule než Eloise Midgeonová.

Nenadále se otevřela vstupní dubová vrata. Všichni se k nim otočili a dívali se, jak vcházejí studenti z Kruvalu s profesorem Karkarovem. V čele šel Krum s půvabnou dívkou v modrém hábitu. Přes hlavy kruvalských bylo vidět, že kus louky pod hradem proměnili v jakousi umělou jeskyni, ozářenou barevnými světly, a v přikouzlených růžových keřích seděly stovky opravdových živých rusalek a mihotaly se nad sochami, které nejspíš představovaly Santa Clause a jeho sobí spřežení.

Potom se ozval hlas profesorky McGonagallové: „Šampióni se svými partnery sem ke mně, prosím!" ,,Tak zatím" řekl Harry a odešel i s Cho za profesorkou Mcgonnagalovou.

Z pohledu Cass

Přiznávám bez mučení, že jsem byla trošičku nervózní když na nás profesorka Mcgonnagalová zavolala „Šampióni se svými partnery sem ke mně, prosím!"

Pak jsme se seřadili u dveří a čekali, až dovnitř vejdou všichni ostatní studenti. Fleur Delacourová a Roger Davies se postavili hned u dveří, Davies byl štěstím bez sebe, že má za partnerku Fleur, a nemohl z ní spustit oči. Vedle nás si stoupl Harry a Cho a já se na ně usmála ,,To jsme se neviděly dlouho co?" a Cho se taky zasmála.
Cedric a Harry si sotva vyměnili pohled.

A pak mi padl pohled na Kruma v jeho krvavě rudém hábitu, najednou Harry vytřeštil oči nad Krumovou partnerkou a já si ji také pozorně prohlédla. Byla to Hermiona. Vůbec však jako Hermiona nevypadala. Něco si musela udělat s vlasy, neměla je už rozježené, nýbrž uhlazené a lesklé, vzadu v týlu sčesané do slušivého uzlu. Na sobě měla šaty z jakési krásné splývavé modré látky. Já sice taky měla modré šaty ale tmavé jako noční obloha oproti tomu Hermiona je měla takové světlé. Moje byly stejně hezčí.

***

Jakmile se všichni ve Velké síni usadili, profesorka McGonagallová nás vyzvala, abychom se seřadili a šli za ní. Všichni ve Velké síni začali tleskat, když Davies a Fleur vstoupili do Síně, poté šli Krum a Hermiona, pak já a Cedric a nakonec Harry a Cho.

Zamířili jsme k velkému kulatému stolu v hořejší části síně, kde seděli členové poroty. Na stěnách Velké síně se třpytila stříbrná jinovatka a černý strop posetý hvězdami křižoval nesčetné girlandy z břečťanu a jmelí. Velké stoly patřící jednotlivým kolejím pro dnešní večer zmizely a  nahradila je snad stovka menších, ozářených lampičkami, a u každého sedělo asi tucet studentů.

,,Je to krásné, že ?" řekl Cedric a já mu musela dát za pravdu ,,Jo moc krásný" . Uhladila jsem si šaty a vzpomněla si na to, jak nám mamka chtě nechtě, donucená tetou Ketty, musela vyprávět o Vánočním plese co se tu odehrál když byla v šestém ročníku. Pobaveně jsem se ušklíbla a představovala si jak tu mamka tančila se strejdou Siriem, což byla přiznejme si celkem vtipná představa.

Z pohledu Cedrica

(UŽ NIKDY SE NEBUDU PTÁT SVÝCH DRAHÝCH UPRCHLIC Z ČÍHO POHLEDU BY CHTĚLY KAPITOLU😂😂😂)

,,Smím prosit slečno Cassiopeio Blacková?" zeptal jsem se hnědovlásky a rádoby gentlemantským gestem jsem jí nabídl ruku. Šampioni totiž zahajovali ples prvním tancem. ,,Ale zajisté sire" přijala Cass a pobaveně se usmála.

Sudičky začaly hrát pomalou tesknou melodii (přimyslete si sem Potter waltz) a já jsem Cass odvedl na zářivě osvětlený taneční parket, kde už byly i ostatní tři páry. Ovinul jsem jí ruku kolem útlého pasu a její ruku pevně sevřel ve své dlani. 

Upřela na mně svůj pohled a já viděl, že se jí na tváři rozlil ruměnec ,,Už jsi někdy tancovala?" zeptal jsem se po chvilce, když jsme kroužili po parketu a míjeli se s ostatními páry. ,,No jakože ano ale ....zkrátka to je složitý, mamka chtěla abych uměla nějaké ty základy i když ona sama plesy moc v lásce nemá. Ty určitě jsi zkušenější tanečník než já." odvětila prostě a já tedy pokračoval v konverzaci ,,No nepopírám, že to neumím,ale že by to bylo nějak oslnivé to si tedy nemyslím"

,,Myšlení je nebezpečná činnost" řekla a já se na ni nechápavě podíval ,,No od tebe to sedí havraspárko" zasmál jsem se a ona znovu zrudla, to bylo roztomilé. A poprvé jsem si v hlavě položil otázku, proč tahle na první pohled krásná a milá a jistě i chytrá dívka ještě s nikým nechodí. ,,Ta věta nepochází ode mně, prý ji říkávala mamčina kamarádka Christine" Merline proč ona musí pořád mluvit o své matce.

Z pohledu Cass

Ten tanec s Cedricem nebyl zase tak špatný, byl dobrý tanečník to tedy ano (ani jednou mi nešlápl na nohu což byl bonus ) a tak jsem si to i docela užívala. No docela bylo asi slabé slovo. Myslím, že Cho měla s Harrym daleko víc práce, jelikož se tak trochu po tom parketu potáceli a možná jí i občas šlápl na nohu. Nu rozhodně to bylo vtipné, talent k tanci zřejmě po strejdovi Jamesovi nezdědil.

Zanedlouho se na taneční parket začali trousit i další taneční páry a šampioni přestali být středem pozornosti. Vtom do mně někdo vrazil a kdyby mě Cedric nezachytil asi bych spadla. To se okolo nás prohnala divoce tancující dvojice Freda a Angeliny načež Fred pronesl směrem ke mně ,,Promiň Blacková já tě neviděl!" a ztratil se ve víru tance. Tak on si mi teď začne říkat příjmením, bo co jako. ,,To je ale drzoun! Jsi v pořádku?" pronesl Cedric a díval se za zrzkem. ,,Jo jsem v pořádku, nech to plavat." odvětila jsem a snažila se stočit řeč na jiné téma

,,Nepůjdeme si na chvíli sednout nebo si dát něco k pití ?" Právě skončila jedna skladba a já se vymanila z ,tanečního objetí" ,,Ale jo můžeme" přikývnul a vydali jsme se napříč síní, přičemž jsme po cestě potkali tak tucet známých z mé či jeho koleje.

Z pohledu Lyca

Když konečně dohrála ta úděsně přeslazená písnička a začala rychlejší, už jsem myslel, že si konečně budem moct jít sednout, jenže to zase Vandi začala kničet, že tohle bude poslední a kdesi cosi. No nakonec jsem svolil, a ona zase začala o čemsi vyprávět. To jsem jaksi pouštěl jedním uchem dovnitř a druhým ven. ,,Musím říct, že jsi docela dobrý tanečník." ušklíbla se Levandule zničehonic zatímco já jsem přemýšlel jestli to myslela sarkasticky či skutečně a jestli to náhodou nemělo nějakou souvislost s tím co říkala předtím. ,,Dík ty jsi taky docela dobrá" přisvědčil jsem a doufal, že to bude stačit.

Pak se u nás zničehonic objevila Cass a udělala na mě takový ten křenící se ksicht ,,Teda vám to spolu ale krásně jde, musím říct že jo." V tu chvíli jsem Levanduli pustil a otočil jsem se na sestru ,,Drž zobák ty havrane ukrákanej" usápl jsem se na ni zatímco ona se pořád culila jako měsíček na hnoji. ,,Že by si náš Siriusek konečně našel holku?" pokračovala v popichování a já měl chut jí uškrtit. ,,Idiotko" sykl jsem na ni a pak odtáhl Levanduli pryč.

,,Tvoje sestra je divná, to byla ona kdo dal košem Fredovi Weaslymu ne?" řekla Vandi se zvláštním zabarvením v hlase. ,,Jo, občas je divná a to co udělala Fredovi ....no radši o tom nemluvme. Dáš si něco k pití?"

Z pohledu Cass

,,Půjdeme se projít?" zeptal se mě Cedric už před nějakou chvílí a tak jsme se teď ocitli v růžové zahradě, kde nás obklopily keře, klikaté okrasné pěšiny a veliké kamenné sochy. Dokonce někde i cákala voda, nejspíš to byl vodotrysk. Na přitesaných lavičkách tu a tam někdo seděl.

My se však procházeli a povídali si. Konverzace už na tom byla docela líp než na začátku při prvním tanci a teď se naše téma stočilo k letnímu Mistrovství světa ve famfrpálu. ,,Víš všiml jsem si tě už dřív, ale v tom tábořišti se kolem tebe pořád motal ten Charlie Weasley a tak jsem myslel ...." ,,Mezi mnou a Charliem nic nebylo" opáčila jsem trochu tvrději než jsem měla v úmyslu a rozhrnula jsem růžový keř až z něj odskočilo několik rusalek. On se vydal za mnou až jsme zastavili v zákoutí jednoho obzvláště hustého keře. Najednou se mně nahnul a zlehka mě políbil na tvář. Leknutím jsem ucukla a zrudla jak nikdy během dnešního večera. ,,Promiň nechtěl jsem tě vylekat" zašeptal Cedric sám vyděšený tím co udělal. ,,To je v pořádku" zamumlala jsem a nastalo trošku trapné ticho v němž jsem slyšela akorát tlukot vlastního srdce. ,,Omlouvám se, že jsem ti ukradl první polibek" řekl Cedric a já se na něj nechápavě podívala a vzápětí vyprskla smíchy. ,,Ani v nejmenším nebyl první ale omluva se přijímá." Pak jsem si ho přitáhla k sobě a přitiskla své rty na jeho. 

________________________________________________________________________
Tadá!
Je tady další kapitolka
Nojo vychází tak trošku po delší době jelikož trochu nezvládám psát s tím návalem úkolů co mám ze školy. Takže vám asi nemůžu zaručit pravidelný vydávání ale nějak se s tím poperu 😁
Tak jsem se vám to dnes snažila vynahradit aspoň délkou, má skoro 2000 slov což na druhou stranu nechápu jak se mi povedlo.
Snad to není úplné plácání do větru. No neumím moc popisovat plesy (čehož jste si už mohli všimnout v UD a v GP) ale myslím že Yulle ball se mi povedl. (Jo skoro celou dobu jsem poslouchala Potter waltz 😂😂😂)

Chtěla bych především poděkovat především svým uprchlicím do Austrálie Nath_Lupin Toka_Weasley Laady_Owlistie a @lilirioo (která mi nejde oznacit merlinví proč)
za jejich podněty k této kapitole a taky za úžasnou novou zkušenost tedy psaní z pohledu Cedrica (Nikdy se uprchlic neptejte z čího pohledu by chtěly kapitolu, výsledky jsou katastrofální). A samozřejmě taky díky za jejich úžasné playlisty na spotify 😂 díky nimž jsem schopná psát i ve tři hodiny ráno což teď skutečně je.
No už se moc vykecávám tak bych to asi měla ukončit. Mějte se krásně a zase někdy.
Andy ❤❤❤