Předvečer všech svatých 1993

Z pohledu Siriuse

Světla Bradavic se čím dál víc přibližovala a kupodivu jsem byl i trochu nervózní. Jak se dostanu nepozorovaně do hradu ?! Byl jsem si vědom toho, že školník stále slídí po celé škole. A co kdybych se tam dostal oknem, to bych si ale musel někde sehnat koště. ,,Auu" zakňučel jsem, když jsem se propadl do mělké díry docela blízko Hagridova ,,domečku". Kdybych nebyl ve své psí podobě asi bych zaklel. To jsem narazil na Hagridovy záhony nebo co?! Zmateně jsem se rozhlédl a pak se vyhrabal z díry a opatrně se dál plížil ke hradu.

,,Mňňaauu" ozvalo se vedle mě, a zároveň se vedle mě zjevil pár žlutých očí. U Merlina já se tak šíleně lekl. Popravdě vyděsilo mě to více než mozkomoři, ale naštěstí to byl jen kocour.

,,Ňaf" vyšel mi z tlamy jakýsi psí hrdelní zvuk. No ono je to docela těžké předstírat úplně obyčejného psa. Zkuste si to někdy.

Ten kocour si mě hrozně dlouho očichával, že by měla paní Norrisová nového přítele? Tedy pokud ještě žije, i když zřejmě asi jo. Nebo je to kocour jednoho ze studentů? No kdo ví.
Kocour však zřejmě pochopil můj záměr dostat se do hradu.

Až budu vevnitř tak okamžitě běžím do nebelvírské společenské místnosti a do chlapeckých ložnic a konečně zabít tu zrádcovskou krysu Petera. Bastard. Těš se Petříčku! Pomsta bude sladká! Uniklo mi pobavené bafnutí.  

Jenže ouha, ve Vstupní síni jsme narazili na překážku. Protiva. Teda agent K, jak jsem kocoura pojmenoval, narazil na překážku, jelikož šel první. Hmm může mě Protiva prozradit ? Když budu v psí podobě tak doufám, že ne. Třeba by mi mohl i pomoct. (Ehm ehm narážka na jeden koment z minulé kapitoly :-D )

***

Jde to celkem dobře, nikde jsem zatím nikoho, vyjma Protivy, nepotkal. Pomotali jsme se po pár chodbách, protože se schodiště začala hýbat ale naštěstí agent K mi kráčel přímo před čumákem. S ocasem pyšně zdviženým, který se nějak moc podobal záchodové štětce. Taky čumák měl podivně zdeformovaný, jakoby s ním narazil někam do zdi. Ale co záleží na tom jak vypadá, bezpochyby věděl kam jde. Přímo za krysou. Na to jsou kočky dobré.

Divil jsem se, že jsem úplně zapomněl jak se dostat do společenky k Nebelvírům. U Buclaté dámy se kocour vytratil, vůbec mi to však nevadilo. Proměnil jsem se zpátky do lidské podoby.

,,Zdravím! Dlouho jsme se neviděli" pozdravil jsem Buclatou Dámu. 

***

Až později jsem zjistil, kolik háčků a trhlin měl ten můj chatrný ,,plán". Možná proto to dopadlo tak jak to dopadlo. Náměsíčník by zíral kdyby viděl jak se mi povedlo chudinku Buclatou Dámu vyděsit jenom tím, že mně viděla. Možná by to taky dopadlo líp, kdybych se nenaštval. 

________________________________________________________________________
Nazdárek lidičky❤
Na dnešní kapitolku jsem se upřímně hrozně mooooc těšila jelikož je celá Siriusova 😂😂
Doufam že se líbila
Vaše Andy ❤