Ani se mi nechtělo věřit, že už uplynuly dva měsíce od začátku školního roku. Tolik se toho stalo.

Nicméně to hlavní bylo, že Sirius vytušil, že jsem se zajímala o jeho incident s bubákem a ztropil při tom pěknou scénu na chodbě. Jeho křik zřejmě slyšela celá škola, ani jsem netušila, že má takovou zásobu sprostých slov. Ve francouzštině to ano, to slýchával občas od mamky, která jej mimochodem krom běžné francouzštiny naučila i některá nehezká slovíčka.

No a po té scéně na chodbě mi doporučil ať se nestarám o jeho věci a vůbec nejlepší by bylo kdybych se o něj vůbec nezajímala. Pak mi ještě vyčetl, proč se nezajímám třeba o Ellu. Bo o ni prostě není potřeba se zajímat. Poněvadž není každou chvilku namočená v nějakým průšvihu a nemá absolutně žádný problémy a je mi v podstatě ukradená. A má svoje kámošky.

Nu ale nechme sourozence být, dneska je význačný den. Za prvé je den Všech svatých. Myslím především na strejdu a na tetu, Harryho rodiče, kteří přišli o život před 12 lety. Taky v Predvečer všech svatých bývá hostina.

A za druhé k radosti všech, od třetích ročníků nahoru, dneska jsou Prasinky. Což je super, vypadnout na chvíli ze školy. Lyco pochopitelně povolení má a jde s Ronem a Hermionou. Harry merlinžel nemůže, což je mi líto ale zas z jinyho hlediska, všichni říkají, že je to dobře. Zůstane na hradě v bezpečí. I když pochybuju, že je to právě to co chtěl slyšet. Asi bych se měla přestat ochomýtat kolem nebelvírské společenky. Na svou obhajobu musím ale říct, že toho dost vím i od Padmy Patilové a od Hermiony, se kterou se potkávám v knihovně.

Do Prasinek jsme se vydali hned dopoledne s Jess a dokonce i s Cho a Mariettou s kterými se moc nebavím, vyjma Jasnovidectví. Ostatně to bylo taky předmětem podstatné části našeho rozhovoru.

Je hezké, že se Prasinky hemží studenty ale například v Medovém ráji je to děsně nepraktické poněvatž je tam málo místa a pokaždé tlačenice. Po cestě ke Třem košťatům jsme ,,náhodou" narazili na Freda a George, kteří právě odcházeli z Taškářova krámku. Vsadím, se, že zase kují nějaké pikle. Beztak bomby hnojůvky nebo něco takového.

****
Z pohledu Lyca

Když jsme vešli do Velké Síně vypadala fantasticky. Všude nad stoly u stropu se vznášely obrovské vydlabané dýně a vycpaní netopýři.

,,Krásný jako vždy, ještě by tu mohli příště být třeba kostlivci," ocenil Seamus

,,Myslím, že ti mozkomoři na školních pozemcích ti musejí stačit Seamusi. Jsou děsivý už sami o sobě," reknu a Seamus se na mě zaškaredí.

,,Nojo kdyby tvého strejdu už konečně někdo chytil, tak by tu mozkomoři nebyli."

Pak se objevilo jídlo a já už ty řeči prostě nevydržel. Vzal jsem jednu z masových rolek a mrštil ji po něm.

,,Blbečku ! Jako bych za to mohl !" Pak jsme se z naprosto nechápavých důvodů rozesmáli. Dokonce i Neville, který vůbec nevěděl o co kráčí.

***

Po hostině byli všichni unavení a ospalí avšak v dobré náladě.
Když jsme  dorazili do chodby  na jejímž konci visel portrét Buclaté dámy ... zjistili jsme, že se tam tvoří pěkně velká fronta.

,,Proč nikdo nejde dovnitř?" divila se Ginny a Ron se snažil vykouknout zpoza všech studentů dopředu.
Portrét vypadal, že je zavřený.

,,Nechte mě prosím projít," rozlehl se po chodbě Percyho hlas a důležitě se prodíral davem 

,,Co je to tady? To jste všichni zapomněli heslo? Dovolíte já jsem Primus." Pak v celém davu zavládlo ticho. Nejprve vpředu a pak se to šířilo dozadu. Slyšel jsem jak Percy náhle přikázal zvýšeným hlasem.

,,Sežeňte někdo profesora Brumbála rychle! " Všichni se otáčeli hlavami k Percymu a ti vzadu si stoupali na špičky, já i Dean a Seamus jsme nebyli výjimkou.

,,U Merlina! Tak co se tam stalo?!" nemohl jsem zvědavostí vydržet.
Za vteřinku se přiřítil Brumbál a dav se rozestoupil aby mohl ředitel projít.

,,Týjo, podívejte," vykřikl někdo zepředu. Buclatá dáma zmizela, plátno bylo něčím ostrým rozdrásáno tak zuřivě, že bylo úplně na cáry a několik větších kousků dokonce leželo na zemi.

 Brumbál zničený obraz přelétl pohledem a když se otočil k žákům s velice vážným výrazem v očích, zjistil, že k němu spěchá profesorka Mcgonnagalová a profesor Snape s Lupinem.

,,Musíme ji najít," řekl Brumbál, když vtom se nad hlavami ostatních ozval posměšný krákavý hlas

,,To vám asi zabere příliš dlouho." samozřejmě, že to byl Protiva. Udělal ve vzduchu kotrmelec a chechtal se.

,,Co tím myslíš? "

,,Ona se stydí vaše ředitelnosti. Nechce aby jí někdo viděl. Je příšerně zřízená.Viděl jsem ji ve čtvrtém patře, když přebíhala nějakou krajinku, plakala chudinka." Dodal s lítostivým šklebem Protiva.

,,Říkala kdo jí to udělal?" Otázal se Brumbál klidně.

,,No jistě vaše profesornosti. Měl hrozný vztek, že jej nechce pustit dovnitř víte? Je to pěkně odporné individuum tenhle Sirius Black," dokončil svou výpověd Protiva a zmizel.

Po jeho slovech zavládla mezi nebelvírskými studenty panika. Stále mi ta Protivova slova rezonovala v uších

,,Je to odporné idividuum tenhle Sirius Black."

Nevěřil jsem mu ani za mák, ale ostatní včetně Brumbála zřejmě ano. Vyslal jsem pohled k profesoru Lupinovi.

,,Že to není pravda?"
Ten zachytil můj pohled a omluvně pokrčil rameny. Tohle gesto však neušlo ani Netopýrovi a tiše procedil mezi zuby.

,,Jestli se ukáže, že vtom máš prsty tak..."

Brumbál nás poté poslal zpátky do Velké síně, kde jsme měli strávit dnešní noc. Upíral na mě pohled snad každý kdo kolem mně prošel. Někteří bojácně a někteří se záští a čirou nenávistí. Do Velké síně byli posláni i studenti ze všech ostatních kolejí a hrad byl prohledáván. Brzo přišli i Havraspárští a Cass ke mně přiběhla a hned se začala starat, co se stalo. Takže na nás zase ještě víc upozornila. Do hajzlu! Sestry jsou k ničemu.

,,Co je ? Co se stalo?" přiřítila se k nám posléze i rozespalá Ella, která přišla s ostatními mrzimorskými. Mezitím jsme uslyšeli ještě asi tak tucet nadávek od zmijozelských. Kreténi vypatlaný.

,,Strejda si byl popovídat s Buclatou dámou," rozesmál jsem se na celé kolo, ale vzápětí se na mně upřely přísné pohledy ze všech stran, tak jsem přestal.

,,Strejda se pokoušel vloupat do nebelvírské společenky. Ale neprošel přes Buclatou dámu a proto teď musíme být všichni tady," upřesnila Cass, která už zase dělala důležitou a já zprvu myslel, že to s ní taky pořádně zamávalo.

,,Pojďte," řekl jsem radši jelikož se na nás ze všech stran už zase upíraly zvědavé pohledy. No v podstatě vystrašené zvědavé pohledy. Vzali jsme si tři spací pytle a odtáhli je do nějakého míň zalidněného kouta.

,,To budou ještě trable."

Ostatních jsme si nevšímali, aspoň pro teď. No fajn hněv mě přešel, s Cass jsem se usmířil.
Nikdo z nás hodnou chvíli nepromluvil.

,,Nu máte nějaké teorie o tom jak se dostal do hradu?" řekla Cass tlumeným hlasem.

,,Tiše! Už žádné další povídání! Běžte už spát," přešla kolem nás dvojice hlídkujících prefektů.

,,Dobrý, už odešli," zašeptala Ell když se hlídka vzdálila.

,,Myslíte, že je ještě tady?"

,,Brumbál si myslí, že ano. Proč? Mrzí tě, žes ho neviděl?" Odvětila Cass znovu šeptem a opřela se o lokty.

,,Náhodou, asi bych i chtěl, ho vidět," prohlásil jsem a Ell zadržovala smích.

,,To by bylo veselé setkání. Čau strejdo, prosímtě proč jsi nám vyděsil Buclatou dámu a poškrábal obraz," napodobila můj hlas a pak se rozesmála. Vtom jsme vyprskli hlasitým smíchem všichni tři.

Zatímco studenti ležící kolem, se od nás štítivě odtahovali.
Usnuli jsme až dlouho po půlnoci.

________________________________________________________________________
Čauky mňauky
Tuhle scénu bych si úplně dokázala představit zfilmovanou 😂😂

A můžu vám prozradit, že se brzo na scéně objeví Tichošlápek osobně.

Vaše Andy ❤