|·8·|
·DANIELLE·
Už je to týden co jsme s Taehyungem ve vztahu.
Ani nevím jak přesně popsat své pocity. Občas je to celkem náročné, jelikož spoustu času trávíme s kluky a holkami společně, i mezi lidmi ze společnost. Je dost těžké to tajit a skrývat se, když je několikrát vedle mě a tak pěkně se na mě usmívá nebo mě nenápadně objímá, když nám nikdo zrovna nevěnuje pozornost. Zkrátka se do Taehyunga zamilovávám víc a víc, až mám pocit mírného pobláznění v mé hlavě, které nedokážu ovládat.
Zrovna jsme měli přestávku po tréninku. V místnosti jsem byli jen my holky a kluci, ostatní ze společnosti šli naplánovat města, která navštívíme během turné. Je až neuvěřitelné, jak se všechno začalo tak rychle blížit. Ještě pár týdnů a budeme poprvé jako skupina The Smiles vystupovat na živo.
Všichni se bavili nebo dohadovali o různých věcech, přičemž se ládovali jídlem.
Můj pohled se dneska už snad po sté zahleděl jen na něj. Jako by to hned vycítil, že se na něj dívám. Jeho oči našli ty mé a okamžitě jsme se začali na sebe usmívat. Bože, jsme jak dva puberťáci ve školních lavicích. Moje tváře nabrali odstín červené, když Taehyung na mě mrkl jedním okem.
Pak nenápadně ukázal na mobil a hned na to začal do něj psát.
Tae: Zasedačka. Jdi jako první, hned jsem tam.
Pokroutila jsem nad zprávou hlavou, ale nenápadně jsem se rozhlédla po místnosti. Všichni pořád mezi sebou debatovali. Stoupla jsem si z gauče a s telefonem, který jsem si zastrčila do zadní kapsy, jsem bez povšimnutí opustila místnost.
Vešla jsem na chodbu, kde bylo liduprázdno. Neotálela jsem, prostě jsem si to mířila svižným krokem k zasedačce. Většinou tam má společnost poradu, ale jelikož tady byli dneska lidi i z našeho týmu, tak se všichni přesunuli o dvě patra výš, kde je daleko větší zasedačka než je tady tahle.
Tak jak jsem tiše a opatrně vklouzla do při otevřených dveřích, tak jsem i za sebou stejně zavřela.
Ani jsem se nestihla otočit a už jsem byla pohlcena teplým objetím. Jak se sem tak rychle dostal? Určitě šel přes záchody.
"Moc si mi chyběla. Už jsem to nemohl vydržet." Po jeho slovech jsem se uchechtla. Je tak roztomilý. "Ukaž se mi, nezměnilo se na tobě něco?" Odtáhl se ode mě a už měl mé tváře v dlaních. Začala jsem se nad jeho zkoumavých pohledem smát.
"Bože Tae! Viděli jsme se naposledy dnes ráno, když si odcházel." Připomněla jsem mu a nepřestala se smát. Každý večer pozdě v noci, se Taehyung vyšplhal ke mě do pokoje, tak aby ho nikdo neviděl. Snažili jsme si užít každou volnou chvilku, kdy jsme mohli být spolu. Usínali jsme v objetí někdy až ve čtyři ráno a před šestou se budili, aby ho zase nikdo neviděl odcházet z našeho domu. Obětujeme snad všechno, jen abychom byli spolu.
Na jeho tváři se objevil šibalský úsměv. "To mi připomíná, že jsem nestihl dokončit jednu podstatnou věc." Olízl si rty a přitlačil mě na zeď, přičemž nespouštěl pohled z mých rtů. Už se ke mě pomalu nakláněl, když v tom se ozval zvuk mého telefonu, oznamující zprávu. Nejprve se nad tím trochu pozastavil, ale pak pokračoval. Jenže ten zvuk se ozval znovu a to rovnou dvakrát za sebou. "Tak a dost. Kdo se opovažuje otravovat mojí přítelkyni? Zrovna když se její přítel snaží o krásnou chvilku." Zamračil se a jeho dlaně začali putovat ke kapsách mých kalhot, konkrétně k mému zadku.
Jemně jsem ho od sebe odšťouchla. "Tae! Co to děláš?" Nevěřícně jsem se na něj podívala, přičemž mi hrál na rtech pobavený úsměv. Ještě jsme k intimnějším dotekům nedostali. Stačilo nám mazlení, objímání a polibky. Proto tohle bylo pro mě od něj šokující.
Přešel ke mě opět o pár kroků blíž. "Chci jen zjistit, kdo je ten otrava." Řekl a už jeho dlaň svírala můj telefon. Občas jeho rychlé pohyby nestíhám registrovat. Vítězně se na mě zašklebil a začal odemykat obrazovku toho zařízení. "Tak se podívejme kdo j-" Hned se ve větě sekl a na jeho tváři se objevil výraz zamračení a šokování zároveň.
Pobaveně jsem se zasmála a rozhodla se získat svůj telefon zpět. "No tak! Dej mi ho." Vytrhla jsem mu ho z rukou a zavrtěla hlavou nad jeho dětinským činem, který mi přišel neskutečně roztomilý. Chtěla jsem si ho dobírat, s tím že žárlí. Už jen to pomyšlení, že by měl mé rodiče za nějakého nápadníka, který mi potají dopisuje, bylo úsměvné.
V tom mi však zrak spočinul na obrazovku telefonu.
Anonym: Jak můžeš být tak hloupá Danielle?
Anonym: Snad si nemyslíš, že by Taehyung miloval někoho jako jsi ty.
Anonym: Chce tě jen využít, to je to o co mu jde.
Anonym: Přestaň být naivní a jdi se raději vyzvracet. Už dlouho držíš v žaludku snídani, která by už jistě chtěla jít ven.
Anonym: Mimochodem, zas až tak nenápadní ve vašem setkávání nejste.
Ne, jen to ne.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top