I další hodinu máme dělat ve dvojici. Učitelka se rozhodla nás zahltit blbostmi, jak pro základku. Po jednom spojování, přišlo další, pak nějaký křížovky... 

Lepší jak probírat, ale přesto vše oddře Raven. Jsem nepoužitelnej, chytám se minimálně.

„Raven..." „Hm?"

Tentokrát jsme dostali další křížovku, s tématikou francouzské literatury. Chcípal jsem, jen jsem to viděl, ale Raven to vážně baví.

„Pojď se mnou zítra ven." „Cože?" „Zvu tě... Můžem někam na oběd, nebo kino... Nebo cokoliv, co chceš." „Zbláznil ses?" Zašeptá a vytřeští na mě oči.
Zbývá posledních deset minut a já zbrkle jednal.

„Ne... Zvu tě na rande a nechci dostat košem." „Nejsem pro tebe." „Jako proč?" „Motokrosař, fotbalista, kápo, sexy kluk a Malik." Ušklíbla se a trhla hlavou kupředu.
„Tam jsou pro tebe holky, ne holky, jako já." „Jako ty? A to je jaká definice?" „Malý a tlustý." Ušklíbne se a beze slova posbírá svoje věci.
„Nashle, Raven." „Nashle." Vyběhla ze třídy, já zaraženě hleděl na hodiny. Zepředu se ozývá remcání, proč jako mohla odejít a učitelka mi dá vysvětlení. Byla s ní prostě domluvená a já zalitoval, že jsem se nezeptal hned na začátku.

Spěchal jsem domů, hodil tašku za dveře, houkl na mámu pozdrav a letěl se převlíct, pak na brigádu.

Pomáhal jsem o pár ulic dál zedníkům, na stavbě nového domu. Vedoucí se znal s Timem, ten mi to tu zařídil.
Padla jsem měl v pět, na mobilu zprávu od mámy, jestli si vezmu Sárku zase ven... Doma sprcha a kluci stepovali před domem.
Cestou na hřiště mi zvonil mobil a tam jsem došel jako ve snách.

„Zayne, co je... Seš úplně bledej." Martin vedl za ruce Sárku s Emily, já šlapal o kus za celou grupou.

„Máma..." „Co je s maminkou?" Vydechne Sárka šokovaně. „Narodí se miminka." Hladím ji po tváři a culím se. Kluci vydechli, pak mi gratulovali, jak kdybych byl otcem já a když mi táta poslal jejich fotky, rozplývali jsme se všichni.
Cestou domů jsem vyzvedl u babi s dědou dvojčata a zároveň i je. Nakrvartýrovali se k nám do domu a já se zavřel pak u sebe.

Sehnat číslo na Tinu nebylo tak těžký... Ten šmejd Scott ji o něj požádal při fránině a sotva mi to Tina zvedla a já se představil, vyjela, co jsem mu řekl. Bránil jsem se, nemám s tím co dočinění a zoufale z ní tahám adresu Raven.
Tu mi odmítne dát a ráno, když nás táta veze za mámou, jsem jak na trní.

„Zastav mi tady." Po návštěvě, kdy je máma unavená a chce spát, jsme tiše vypadli. Táta se s ní loučil o chvilku déle než my, a zatímco ti tři dělali obličeje, že je to čekání nebaví, já přemýšlel.
„Co tady? Jdeš jako na fotbal? Co třeba oběd?" Zvedl táta pochybovačně obočí. „Za chvíli budu doma... Potřebuju si tu jen něco zařídit." Nechápavě mi přibrzdil kousek od hřiště a já na něj vztekle mávl. Velmi by ho zajímalo, co tu dělám.
Počkal jsem, až zmizel a přeběhl cestu k obchůdku. Třeba dělá...

„Dobrý den." „Dobrý den, přejete si?" „Uhm... Je tu Raven? Potřeboval bych s ní mluvit." „Je vzadu, vydržte." Usměje se žena a odkvapí.

Sotva mě spatřila, měla v očích nevoli.

„Krom toho, že jsem Malik, mám docela velkou trpělivost." Laxně jsem se opřel o pult u zeleniny a mrkl.
Koutky ji zacukaly, zoufale si pak povzdechla a zvedla hlavu.

„Fajn, od září tě budu doučovat." „Až?" „Vždyť už máme známky uzavřený..." Div nelomí rukama. Potlačím smích a nakloním se.

„Pojď se mnou večer do kina." „Zayne..." „Raven, prosím!" Zamrká a já se ušklíbnu. „Jsem ten čurák Malik, ne? Myslíš, že někdo jako já teda prosí?" Zavrtí hlavou a zoufal zavrtí hlavou.

„Ty to ale nechápeš... Já nechci mít ještě větší peklo na škole, než mám. Když nám řekli, že jdeme k vám... Zoufale jsem prosila učitelku, aby mě nechala jít do třetí třídy, ale..." Zavrtí hlavou a hraje si s prstýnkem.
„Podívej... Asi-asi jsi hodnej a nebudeš takovej, jak se o tobě říká, ale ty patříš k holkám, jako je Morgan a Rylie... Vím, že jsi s ní chodil, to ví všichni. Stejně tak i to, že tě podvedla, ale... Ony jsou typy pro tebe. Pochop mě... Někdo nás uvidí a Morgan mi to dá vyžrat. Už tak mi je trapně, že jsem tě nazvala slovem „sexy" a nemluvě o tom, že jsem si tě opravdu prohlížela. Nikdy jsem tě předtím tak zblízka neviděla." Doslova plane, já se bavím.
Líbí se mi to.

„Rylie jsem zachránil... Tedy zachránil... Zabránil jsem Philovi, aby ji ojel a pak jsme se dali dohromady... Stala se z ní kurva. Dřív byla taky stydlivá, ale ty jsi extrém, koťátko." Vzplála, vytřeštila oči a já se zaculil.
„Raven... Nechápu, proč se stydíš, nebo jak to nazvat. Jsi krásná holka, nepodceňuj se... Chci ti to dokázat, hele... Všiml jsem si tě ve škole párkrát, jasně, ale netoužil jsem po holce. Rylie mě dost zklamala a slova co řekla, mě zabolely. Takže... Sral jsem na holky, ale když jsem viděl tu scénku... Pojď se mnou do kina. Jedno rande- jeden venek. Když nebudeš chtít pak, dám ti pokoj. Ale jinak se mě nezbavíš a toho, co bude ve škole... No a?" „Jak mám vědět, že to není jen hra?" „Hra?" „Jo... Pak se mi vysměješ před celou třídou."
„To si o mně myslíš? Že jsem takovej zmrd?" Neodpoví a já se sám pro sebe ušklíbnu. „Zkoušel jsem být zmrd a pak skončil na jipce po tom, co jsem se vysekal na motorce. Mýho tátu, toho hajzla, málem trefilo... Byl dost na měkko ale přitom... Všechno předstíráme. Všichni, z mý rodiny... Jedna větší kurva, vedle druhé. Počínaje mým tátou až po naše trojčata." Uchechtnu se a poklepu do desky.
„Jsem rád, Raven, že jsi mi řekla co si o mně vlastně myslíš."

Nasral jsem se... Nechtěl jsem znít hnusně, ale... Vyšel jsem z obchodu a zamířil domů. Táta uvařil, naházel jsem to do sebe a zatímco on stavěl nábytek pro mimča, já dělal s prcky úkoly a pak s nimi uklízel.
Vypadalo to, že mám pustí v pondělí a tátův hlas nás postavil do latě. Máme zapomenout, že sotva tu bude, bude něco dělat. Potřebuje si odpočinout a pár dní jen pořádně spát.

Makali jsme jako šroubky, ještě v neděli večer jsme myli okna – ty chtěla udělat ještě máma, ale nestihla to.

V pondělí nás táta hodil do školy a jakmile mi zastavil před školou, poplácal mě po rameni.

„Mamka, Buddy. Teď mi psala, můžu ji vyzvednout." „Super!" Zmaří můj návrh, že bych jel taky a vyhodí mě se smíchem z auta.