Bylo mi u prdele, že nemá tak hubený břicho, jako zbytek holek na škole. Že nemá obličej vychrtlý jako krysa, ani že není blondýna... No a co? Kdo říká, že musím randit s blonckou...

Její úsměv a hluboký oči... To mě dostalo. Dostal mě ten pohled, co měla, když ji ta kráva urážela a zesměšňovala.

Pro mě, byla krásná.

Dolezl jsem domů, sebral Sáru a bral jí s sebou na hřiště. Martin s sebou vodil sou ségru a holky si hrály na trávě s panenkama, zatímco my se honili za míčem.

„Pánové... Morgan, Rylie a zbytek kurviček." Mrká Scott pobaveně a střelí parádní gól. Síť se zatřepala a holky se posadili na starou, rozvrzanou a silou vůle držící tribunu.
„Jsou to všechno kurvy... Je na škole vůbec nějaká normální baba?" „Zkus klofnout tu novou, co sedí vedle tebe... Mám dojem, že ty holky jsou z jiný éry..." „Jako proto, že nemají mini, výstřih až k pupíku a šprndu s trojitým push up efektem?" Kolem pasu se mi omotala Sárka.

„Mám žížu!" „Ty sis nevzala pití?" Hladím ji ve vlasech, provinile se usmívá a vrtí hlavičkou. „Tak zajdem do obchodu." „Můžu si vzít panenku?" „Jasné." Odběhla a já se znovu zapojil do konverzace.
„No přesně proto... To je jak ohroženej druh." „Jenže u toho druhu máš jistotu, že to neojeli ti čuráci." Dusím smích... Vlastně... Tuhle školní elitu nabíječů, jsme sesadili z pomyslného trůnu my.

Přecházeli jsme hřiště, vřískot holek z tribuny, jak mám krásnou sestřičku...

„Zaynie?" „Koťátko?" „To je Rylie?" „Jo..." „Je vošklivá. Proč se obarvila na červeno?" „Protože je hloupá. Nevšímej si ji." „Hm... Dáme si závod?" „Chceš náskok?" „Jo!" S jekotem se rozběhla po hřišti, chvíli jsem počkal, pak se za ní rozběhl a se smíchem jsem vtrhli do obchodu.

„Můžu i kokinko?" „Jaký?" Sebral jsem z chlaďáku vodu a setkal se se zamručením. „Nemůžu něco sladkýho?" „Můžeš, ta je pro mě. Co chceš?" Ukáže na dětský pití, se zmrzlinou pro sebe i malou od Martina a sáčkem medvídků, se postavíme k pokladně a tam se setkávám s tmavýma očima Raven.

Zarazila se, vzápětí se usmála směrem na Sáru.

„Ahoj!" „Ahoj... Tak, copak máš dobrýho? Dáš mi to sem?" Sárka jí s úsměvem podává nákup a brebentí.
„Ta je moje a tahle pro kamarádku. A medvídky máme na půl." „Ta je moc dobrá, taky ji mám ráda." Mrká na ni Raven, ke mně ani nepohlédne.
„A platíš ty?" „Nééé." Malá se rozesmála a omotala se mi kolem pasu. „Brácha!" Podávám jí peníze, roztřesenou rukou si je převezme a Sárka se znovu projeví.

„Proč se ti klepou ruce? To kvůli bráchovi? Líbí se ti? Maminka říká, že když se holce třepou ruce, a je to před klukem, tak-" „Mlč, prosím tě." Zacpal jsem jí se smíchem pusu a Raven na mě konečně pohlédla.
„To je dobrý." Chtěla mi vrátit drobný, zarazí se, kývne a nejistě se usměje.

„Počkej na mě venku, a před dveřmi. Ani o metr dál." „Tobě se slečna taky líbí?" „Sypej!" Se smíchem uteče ven, je tam nakreslený panák... Poskakuje, culíky se jí kolem hlavy motají a krom mě, není v obchodě ani noha.

„Raven..." „Díky za záchranu. Ale neměl jsi to dělat." „Měl jsem se dívat, jako všichni?" „Podívej... Já-já jsem taková jaká jsem a nemůžu za to, že Morgan a zbytek, mají námitky. Ale nestojím o tvou pomoc." „Proč?" „Protože jsi Malik." Zvedla oči a trhla ramenem.
„Jsi ten, co velí partě kluků, holky nad tebou vzdychají a profesoři se můžou přetrhnout, aby tě získali pro školní akce, protože pak jdou všichni. Říká se o tobě hodně věcí... Nepokaz si reputaci tím, že budeš bránit mě. Nestojím o to. Zvládnu to sama."
„Nevím, co vše se o mně říká. Jediný kecy, co se ke mně vždycky dostaly byly ty, jaká jsem kurva. Že střídám holky... No, nevím kde je na tom špetka pravdy." „Nemusíš se mi zpovídat. Jsi Malik a tím to hasne." „Jako proč? Kvůli příjmení?" „Kvůli tomu, co děláš, kvůli tvému tátovi... Je po okolí známý... Pracuje ve firmě, společně s mým tátou a tam se ho všichni bojí. A je úplně jedno, že není šéf celé firmy. Je na vedoucí pozici a... Není tajemstvím, že sponzoruje školní tým ani že nejde pro ránu daleko..." „Prosím? A na tom jsi byla kde? Kecy co se o tátovi říkají, nejsou z poloviny pravda. Všechny zjevně irituje to, jak vypadá. A jako co... Tak je pokérovaný a vypadá jak hajzl... Vypadá tak, ale je to úžasnej táta a nebýt něco, asi bych tou kurvou, co se o mně povídá, vážně byl. Kašli na příjmení, Raven. Jsem Zayn a tím to hasne. Jen kvůli vysokýmu platu a bydlení v nóbl ulici nejsme snobská rodina, co si na něco hraje a já si taky nic nedokazuju. Je mi fuk, že o mou pomoc nestojíš, ale jestli uvidím Morgan, jak do tebe strká, budu tě bránit."

S mrknutím jsem jí odhrnul pramen vlasů z obličeje. Zachvěla se a odtáhla se dál.

„Nejsem holka, se kterou by ses měl bavit." „Přestaň se podceňovat, jsi krásná a co vím, tak hodně chytrá. Docela plavu ve fránině... Dnes v hodině... Jsi nejlepší ve třídě, nepomáhala bys mi? Teď snad prolezu v klidu, ale příští rok...?" Zarazí se, prudce zavrtí hlavou a otočí se po hlasu.
Nějaká žena ji k sobě volá. 

***************************************************
Děkuju :o)

↑↑Takhle si Raven představuju. Právě tato fotka, mě inspirovala pro vytvoření povídky o Zayniem :o)