Srry guys, ale i víkendu jsem neměla přístup k internetu, tak to publikovávám až dnes 😂😂 ale byla to fuška  😊 tenhle příběh mě začal bavit a vypadá to tak, že bych ho i dokončila 😂😂 no nic tak si užijte další kapitolku 😘

Ink P.O.V

,,Pfft... HAHAHAHA!!" Začal jsem se smát, ale vzápětí jsem přestal. Sans se zachechtal. ,,Hehe...vždycky to vyjde. Měl bys vidět, jak můj brácha tohle nesnáší, heh."
Jeho bratr? Je tady? Doufám, že ne... ,,A... je tvůj bratr tady?" Zeptal jsem se nenápadně.
Sans pokrčil rameny. ,,Nah...je se svou trenérkou na měsíčním výcviku," pak se na mě podíval a zčernaly mu oči. ,,Proč se vlastně ptáš?" Na sucho jsem polkl.
,,Co? Já..jen tak, heh.. já jen..." Povzdechl jsem si. ,,Nikdo mě nesmí vidět..." Řekl jsem tichým hlasem.

,,Co tím... myslíš?" Zeptal se mě Sans nejistě. ,,To si nějakej zvěd, nebo co?" Zatřásl jsem hlavou na znamení nesouhlasu. ,,Ne to ne...mám jenom...velkej problém, který musím rychle vyřešit..." Sans pokračoval v pokládání otázek. Podíval se na moje oko a na ruku, kterou jsem si stále objímal hrudník. ,,A...kdo ti tohle udělal?" Můj pohled jakoby zamrzl a před očima jsem viděl usmívajícího se Errora.

,,O čem jsme to mluvili?" Zeptal jsem se najednou.

Sans nasadil výraz: co je tohle sakra za týpka... ,,Ehh...víš co? Řeknu ti příběh. Ale vyslechni si ho až do konce. Pak můžeš něco říct..." Kývl a ja jsem začal vyprávět příběh, který se týkal mě i všech ostatních.

,,Na začátku byla jenom tma a nekonečný prostor. Najednou z té tmy vysvitlo jasné světlo a vzniklo něco nového. Vesmír. Tvůj svět. Chvíli potom začali vznikat další a další, až jich byli tucty. Ale ten tvůj byl vždycky ve středu. Udržoval rovnováhu celého Multi-Vesmíru. A kdyby se s ním něco stalo, rovnováha by byla narušena a všechny světy by se rozpadli a zanikli by. Všechny mírumilovné životy by byli zničeni. Tvůrci se proto rozhodli, že stvoří někoho, kdo bude tyto světy chránit a starat se o ně. Stvořili Ochránce. Když ale stvořili Ochránce, museli stvořit i jeho opak, aby byla zachována rovnováha. Stvořili jeho bratra Ničitele. Ten se rozhodl, že převezme vládu nad celým
Multi-Vesmírem a zničí tak všechny světy. Ochránce mu v tom chtěl zabránit a začal s ním bojovat, ale... Selhal..."

Na konci se mi zlomil hlas. Smutně jsem se podíval na Sanse, který po celou dobu, co jsem vyprávěl, mlčel a teď měl na tváři neurčitý výraz.

,,Vím, že ti to nedává smysl, ale-" nedokončil jsem myšlenku, protože mě Sans zničehonic přerušil. ,,Počkej počkej počkej... Mám tohle chápat tak, že TY si ten Ochránce?!" A ukázal na mě. Přikývl jsem. ,,A TOHLE ti udělal vlastní BRATR?!"

Teď když jsem si zpětně přehrával to, co se stalo, vzpomněl jsem si na ten pohled v Errorových očích. Nechtěl to udělat, ale něco nebo někdo ho k tomu donutil. ,Ano...tohle mi udělal můj bratr, ale..." Sans se na mě zvědavě podíval. ,,Ale?"
,,On takový není. Sice jsme měli odlišné názory, když se to týkalo Multi-Vesmíru, ale TOHLE by neudělal, pokud by ho k tomu někdo nenavedl..."
Ale kdo by to mohl být?

,,Sans vypadal zamyšleně. Pak se zeptal. ,,A co je s těmi ostatními vesmíry, když jsi tady?" ,,No to by mě taky zajímalo..." Věděl jsem o Errorově schopnosti, ale že by ji by byl schopen ji rozvinout tak, že by ovládl něčí duši? K tomu by potřeboval někoho, kdo by mu to ukázal...

,,Řekneš mi něco o sobě, Inku? Vypadá to, že ty o mě všechno víš, ale já o tobě nic..." Trochu jsem zaváhal. Je dobrý nápad o sobě něco říct, když to mám zakázané? No... Jestli chci, aby mi věřil, jiná možnost není.

,,Jak už si zjistil, jsem Ochránce všech vesmírů a časových linií. Muj bratr se jmenuje Error. Společně jsme žili v Anti-Voidu. Je to místo, kde na nás nepůsobí čas, kde je nekončící prostor. Oba dva jsme jednu dobu žili v míru, než se nám ukázali Tvůrci a me určili jako Ochránce. Errora to velmi naštvalo a odešel do Voidu, prázdnoty, pokud chceš,"

Sans mě zase přerušil a zeptal se: ,,Co si myslel tím, že chráníš časové linie?" Povzdechl jsem si. Připadal jsem si jako učitel ve školce.

,,Jsou to odvozené vesmíry od toho tvého. Nechci ti vyzradit budoucnost, ale je to to jediné, co můžu udělat, aby jsi to pochopil... Jeden člověk, který tady byl a zase za nějakou dobu zase bude, má schopnost hýbat s časem. Dokáže zresetovat vlastní smrt. Při každém zresetování se objeví nový svět. Jsi tam ty, Papyrus, Asgore, Alphys, Undyne, Mettaton, Toriel i všichni ostatní. Jenom jste jiní a zároveň stejní. Nic víc ti říct nemůžu. Pokud to chceš vědět, tak moje původní jméno je Ink!Sans. Takže jsem vlastně ty. Error je taky zkratka z jeho původního jména,
Error!Sans,"

Sans se na mě vyjeveně díval a asi nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel. ,,Dobře... Mám na tebe poslední otázku..." Chvíli vypadal zamyšleně a pak svoji otázku nakonec vyslovil. ,,Kdo je pro mě Gaster...?" Šokovaně jsem se na něj podíval. On si ho pamatuje? Potom, co se stalo s tím strojem a co se stalo jemu, si ho Sans pamatuje? Teď jsem velmi váhal, protože Sans by si Gastera neměl pamatovat, ale z nějakého důvodu mu utkvěl v mysli.

,,Vážně to chceš vědět?" Zeptal jsem se ho nejistě. ,,Jo, chci to vědět. Vůbec nevím, proč znám jeho jméno, ale něco mi říká, že je pro mě důležitý.."

,,Ehh...je to..." Nevěděl jsem, jak mu to mám říct, protože jsem netušil, jestli to nezmění budoucnost. Ale co už... Ono stačí, že mě Sans viděl.
,,Je to tvůj otec..." Řekl jsem nakonec. Poprvé za celý náš rozhovor se zakoktal. ,,C-cože?! Gaster je m-můj o-otec? A...co se stalo, že tu není s námi?" Zeptal se smutně. ,, Gaster byl královský vědec a ty si byl jeho asistent. Společně jste vytvořili stroj, který napomáhal cestovat do jiných časových linií. Zprvu šlo všechno v pořádku. V časových liniích byl zachován jejich řád. Ale jednoho dne se Gaster rozhodl zkusit zabít. Začal v jiných vesmírech zabíjet a stále si myslel, ze to nemůže mít dopad na váš vesmír. Potom se vše ještě zhoršilo. Gaster se rozhodl, že v liniích způsobí genocidu. Ty si mu v tom chtěl zabránit, protože si věděl, že by se stalo něco s vaším světem. Zničil si stroj. Exploze způsobila, že vznikl nový vesmír, ve kterém jste byli všichni, jenom ne Gaster. Ten byl uvězněn ve starém vesmíru. Proto si ho nikdo z vás nepamatuje. Teda alespoň kromě tebe. Je mi to líto..."

Sans nepřítomně přikývl a po tváři mu stekla slza. Ylmi, který celou dobu trpělivě seděl vedle něj, mu slzu slízl a přitulila se k němu. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal jsem se Sanse, který se svezl na zem a začal vzlykat. ,,Jo...já jen..jak jsem mohl zapomenout na vlastního otce? Jak to má říct bráchovi?" Tomu jsem musel zabránit. Nemohl jsem si dovolit, aby o mě a ostatních vesmírech věděl někdo další. ,,Je mi to líto, ale tohle všechno... všechno, co jsem ti dnes řekl, si musíš nechat pro tebe..."

Sans se na me s černýma očima podíval. ,,To nemá právo vědět, co se stalo s jeho vlastním otcem?!" Zakřičel na mě. Provinile jsem zavřel oči. ,,Je mi to líto..." Zopakoval jsem.
Pi chvíli se Sans uklidnil a nasadil ten svůj výraz ala nechce se mi nic dělat.

,, Promiň, že jsem na tebe vyjel. Máš pravdu," došel ke mě a sedl si vedle mě na postel. ,,To nic. Měl si na to právo," řekl jsem.

,,Hmm..." zamručel. ,,A...k čemu je ten velký štětec?" Unaveně jsem si povzdechl. ,,Tento štětec dokáže nakreslit cokoliv, co si usmyslíš. Nejenom na plátno, ale dokáže to převést i do reality. Koukej..." A mrkl jsem na něj. Vzal jsem štětec do ruky a mavk s ním do vzduchu. Na zemi se objevila psi bouda. Proč jsem myslel na psí boudu? No nic... Ylmi  na mě hodil takový ten psí pohled: Si jako myslíš, že buď spát v boudě?

,,Wow..." Zalapal po dechu Sans. Už jsem se cítil velmi unaveně a tak jsem se Sanse zeptal, kde vlastně spí on. Řekl mi, že v Papyrusově pokoji. Bylo mi strašně trapně, že jsem mu zabral postel a tak jsem vzal znovu štětec do ruky a v pokoji nakreslil další postel.
,,Tohle je přece tvůj pokoj, tak nebudeš spát jinde, ne?" A že široka jsem se usmál. ,,Hehe...ty si vážně dobrej..." Pochválil mou práci Sans.

Oba jsme si lehli a Ylmi ležel mezi námi, kde měl položenou modrou deku. Po chvilce koukání do stropu se mi začínali zavírat oči. ,,Dobrou noc...a děkuji..." zašeptal jsem ještě. ,, Nemáš zač a taky dobrou..." Slyšel jsem Sansovu odpověď a za chvíli jsem usnul.