"A vážně je to tudy?" otočil se Jeřáb na drobného vesničana, který nás provázel čím dál hustějším křovím do kopce vzhůru.

"Ano, pani. Vy muset ještě chvile šlapat," odpověděl mužík se svým sekavým přízvukem. Zatímco on nevypadal naším dosavadním výstupem unaven, nám se na brněních z kůže a kovu srážela okolní vlhkost stejně vydatně, jako pot na čelech. Náš vůdce se šeptem dohadoval s domorodcem tou jejich hatmatilkou, zatímco já naslouchala zvukům okolo. Pochodovali jsme ještě chvilku, než Drak zvednul ruku, položil svůj štít a zavelel k odpočinku. Z jeho smrtelně vážného výrazu bylo jasné, že jsme téměř na místě.

"Jsem vám všem neskutečně vděčný, že sem jdete se mnou, ale pokud by se někdo z vás chtěl otočit a vrátit dolů, udělejte to teď," podíval se na nás. Nikdo se ani nepohnul.

"Víš moc dobře, že se nikdo z nás neotočí," zavrtěla jsem hlavou. "Do tohohle musíme jít jako tým, jinak to nezvládneme."

"Lilie má pravdu," přisadil si Jeřáb a Medvěd souhlasně pokýval hlavou. "Jestli je ta květina jediné, co může Mirabelku zachránit, nejde ji nezkusit získat," zabručel zpod vousů a poklepal prsty na rukojeti svých šavlí.

Drak si ještě jednou prohlédl naše obličeje a mně se sevřelo srdce. Musíme tu květinu získat... Potom už se pustil do závěrečné rekapitulace toho, co víme, a my se začali připravovat na střet.

Musíme získat nejméně deset květů Posledního zvonění, abychom měli šanci Mirabelku zachránit. Květy se poté usuší, předají uzdraviteli a ten je podá Drakově snoubence. Problém je v tom, že květy rostou pouze u doupěte Lidožravého entienta, na jehož trusu se živí.

Křečovitě jsem sevřela hůl a zavrtěla hlavou. Na entienta nemám pěkné vzpomínky. Obrovský stromový mág vládnoucí kytkám od květů až po kořeny? Nebýt Draka, tak mě nikdo nedonutí tam vejít. Ale Mirabelka je celé jeho štěstí, musím ji pomoct zachránit, abych zase mohla vidět, jak se směje.

"Lilie?" ucítila jsem Jeřábovu ruku na mém rameni. Cukla jsem s sebou. "Je všechno v pořádku?" zeptal se.

"Samozřejmě," odvrátila jsem pohled. Musím se sebrat.

"Víš moc dobře, že tam jít nemusíš," řekl a zvedl mi bradu.

"Entient je magický tvor. Víš moc dobře, že musím," vydechla jsem. Beze mě by neměli nejmenší šanci. Viděla jsem, co entient dokáže.

A o pár minut později už jsem na všechny sesílala podpůrná kouzla. Krystal v holi se rozzářil ledovým světlem, zatímco já ostřila jejich čepele, posilovala jejich štíty a přála si, ať to přežijeme.

Když po chvíli záře zanikla, už nebylo na co čekat. Vesničan nám naposledy potvrdil směr cesty a my vyrazili.

...

Byl to naprostý masakr. Probudila jsem se s třeštící hlavou uprostřed příšerné scény. Zem byla děravá a všechna zeleň mrtvá spolu s entientem. Jeho stromovité tělo leželo naproti mně s očima vyhaslýma a jádrem rozlomeným. Stálo mě to veškerou sílu, ale stejně to nebylo dost.

Pomalu jsem se vytáhla do sedu. Stačilo mi rozhlédnout se kolem a nedokázala jsem se ani nadechnout. Slzy mi začaly samovolně stékat z očí, zatímco se mi hrdlo sevřelo. Už jsem z něj nemohla vydat ani hlásku, jak bylo z předešlého řevu rozdrásané. Nakonec jsem se donutila postavit na bolavé nohy a pomalu jsem se brodila kaluží krve k prvnímu z těl. Několikrát jsem zakopla kvůli slzám, ale nakonec jsem došla až k hlavě zdeformovaného těla. Medvěd byl probodán nesčetným množstvím ostnů a některé části jeho těla byly entientem úplně překrouceny a polámány. Jeho oči příšera taktéž pobodala, jenom klidný výraz v jeho tváří vypovídal o tom, že jsem ho nenechala trpět.

O pár kroků dál ležela hlava Jeřába, jehož celé tělo bylo rozházeno po prostranství, když ho entient v posledních chvílích používal jako munici. Nedokázala jsem se na něho déle dívat. Věděla jsem, co ke mně cítí, ale nedokázala jsem to opětovat. Stejně jako Drak nedokázal milovat mě, protože propadl Mirabelce.

Nakonec jsem se roztřeseně dobelhala ke vchodu do entientí sluje. Náš vůdce ležel opřený o skálu. Ruka se štítem mu chyběla, kdežto zlomený meč ležel vedle něho. Prázdné oči upíraly skelný pohled na trs fialových zvonků, ke kterým se natahovala jeho nechybící ruka. Poslední zvonění.

Květů tam bylo sedm.