Ozval se výstřel, ale ten nepatřil nikomu kdo tu byl. Za příbytkem si zahlédl mlhu. S Philem jste se na sebe podívali a rozutekli se pryč, směrem k rohu hojnosti. Phil, který běžel hned vedle tebe však zakopl a chytil se tě, což zapříčinilo pád vás obou. Kopl si nohou a trefil Phila do obličeje, který poté polevil v sevření. Rychle si se vyhrabat na nohy a ztěží se mlze vyhl, Phil zaječel, ozvaly se dva výstřely. Rozhlédl ses kolem sebe jestli nezjistíš komu patřil ten druhý výstřel. Nalevo od tebe běžela jedna z dívek na které jste zaútočili, avšak druhou si neviděl. Dívka si tě ale nevšímala a snažila se vyhnout mlze. Postupně se ozvali další tři výstřely ale ani jeden nepatřil jednomu z vás dvou. Doběhli jste na planinku s rohem hojnosti. Chtěl si vydechnout, ale nemohl si hra ještě neskončila. Vytáhl sis šíp a přiložil ho k luku. Dívka která celou dobu běžela vedle tebe už měla v ruce mačetu a díval se ti do očí. Měl si ji v pasti. Nebyla od tebe daleko ale dostatečně daleko na to aby po tobě nehodila svou jedinou zbraň, oproti ní si měl skoro naplý luk mířící na ní. Teď jen mohla čekat na tvůj výstřel a snažit se mu vyhnout. Natáhl si, zaměřil, zatnul dech a vystřelil. Dívka se pokusila vyhnout, ale šíp se jí zabořil do stehna. Napl si luk dalším šípem a vystřelil znovu. Ozval se výstřel. Rozhlédl ses kolem sebe, jestli nezůstal naživu ještě někdo jiný. Ozvala se hymna Panemu, “dámy a pánové, James Havenson z pátého kraje a výherce 67. ročníku hladových her!” Ozvalo se po celé aréně.

Přejdi na kapitolu 111.