Rozhodl si se že i při příšerné sucho v hrdle se vody ani nedotkneš. Odplazil si se ke stěně a lehl si k ní. Motala se ti a třeštila hlava, v krku si měl tak vyschlo že z tebe nevyšla ani hláska. Pomalu si ztrácel vědomí.

__________

Zaslechl si hlasy ale nerozuměl si co říkali ani komu patřily… asi andělé. Skrze zavřená víčka si viděl bílé světlo, “Jo, tohle určitě bylo nebe!” Ještě chvíli si ležel a přemýšlel o tom jak tvoji sourozenci musí truchlit a jestli tu potkáš své rodiče. Pomalu si otevřel oči, “Počkat, tohle nejí nebe nebo jo?!” Přímo nad tebou zářila lampa z mnoha malých světýlek, tohle byla nemocnice. “Je vzhůru, on je vzhůru, James je vzhůru! Jamesi slyšíš mě, Jamesi?” usmál ses když se nad tebou objevil tvůj trenér. “Jamesi ty si vyhrál, vyhrál si!” řekl ti vesele a s úsměvem na tváři. Splátci se museli pozabíjet když si byl v bezvědomí.

Prosím přejdi na kapitolu 111.