"Larry nechoď pod ten strom, je jedovatej” vykřikl si a chytil si jí.”To je mancinela, nejjedovatější strom na světě a bůh ví co s ní kapitol udělal” vysvětlil si a pustil ji. “Nemusíme se ho dotýkat, ale je tam míň mokra než pod těma bambusama” namítla. “Voda z mancilel smývá jejich jed, rozleptá ti to kůži a ty prody… Larry ty si génius. Až přestane pršet nasbíráme do něčeho ty plody a a vhodíme jim je do nádrže, jelikož používají kohoutek ničeho by si neměli všimnout. Otrávíme je!”

___________

Když přestalo pršet byla ještě tma, ale rozhodli jste se počkat než uvidíte že je strom suchý. Když se začalo rozednívat vyprázdnili jste jeden z batohů a utrhly kus deky, kterou jste si si vzali v příbytku. Larryn bok už na tom byla líp takže si batoh dala na břicho, vylezla ti na záda a pomocí kousku látky strhávala plody připomínající malá jablka. Když jich bylo dost opatrně jste se přiblížili k budově a během tohoto co si nádrž s vodou naplňoval obsahem batohu Larry hlídala jestli si vás někdo nevšiml.

___________

Ozval se výstřel a další a další a další, “počkat to je víc než těch splátců které jsme otrávili” namítla Larry. Podíval ses na ni a uviděl žlutošedou mlhu která se plazila pouze kousek za ní. “Musíme zmizet!” vydal si ze sebe. Popadl si lary a zvedl ji ze země. Otočil ses a začal utíkat směrem od mlhy. Larry se přidala, ale náhle sykla a svalila se na zem. Zastavil ses. Larry se držela za bok, ale v tom ji mlha celou zavalila, ozval se výstřel. Začal si znovu utíkat a do očí se ti začaly hrnout slzy, ale teď si to nemohl vzdát. Další výstřel. Zazněla hymna Panemu “Dámy a pánové James Havenson z pátého kraje a výherce 67. ročníku hladových her.” ozvalo se po celé aréně a mlha začala ustupovat

Teď prosím přejdi na kapitolu 111.