Pohled Natashy-2.kraj
S mírotvorci v zádech procházím velkými dveřmi do sálu plného dveří. Je tu prázdno, asi jsme tu první. Za sebou slyším hlasy a tak se otáčím. Ke mě přichází vychrtlý kluk s vlasy jak vrabci hnízdo. Má opravdu dobrou taktiku. Chovat se jako, že nic neumí a pak je všechny pozabíjí. Stejně jako mě. Jestli jsou tu takový všichni, nikdy odtud živá nevyváznu.
Kluk jde vedle vysoké ženy s duhovými vlasy. Takové jsou taky na hranicích v našem kraji. Musíme pocházet odtamtud.
Všímá si mě a někoho volá. Rozhlížím se, ale nikde nikoho nevidím. Z jedněch dveří přichází mladý pán s rudou bradkou a zelenými vlasy. To si hraje na jahodu? Zažloutlé pihy na nose tomu odpovídají.
Přistupuje k ženě a ta ukazuje dlouhým štíhlým prsten na mě. Muž přikyvuje a odchází. Jeden z mírotvorců do mě drkne ramenem a tak se rozchazím za ním.

Po vybrání šatů, účesu a vytrhání snad všech přebytečných chloupků co by se našly. Konečně odcházím s Celestií- naše uvaděčka kraje- na pokoj kde počkáme na další splátce. V pokoji zalézám do vany z pultu beru zmrzlinový pohár a jeden bonbon v podobě malé cihličky. Jaká laskavost od Kapitolu, že mi připomínají domov do kterého se už nikdy nevrátím.
Za hodinu vylézám z vany, suším se a oblékám si pletený lososový overal s květinovým vzorem. Fénuji si vlasy a splétané je do dvou jednoduchých copů. Otevírám dveře a odcházím do jídelny kde budeme spolu s prvním, pátým a devátým krajem sledovat záznam sklizně. Po pár metrech potkávám Celestií, odvádí mne na místo setkání.
V sále stojí čtyři stoly a na každém z nich je položená mísa, v ní kuřecí omáčka a na pekáči ještě horké opečené brambory. Sedám si na židli u stolu označeného cedulkou 2.
Na židli vedle mě usedá Dragonius a na druhé straně Buchwheat- naše trenérka na hry -. Nevím kde věží Elder. Říkal, že se setkáme zde.

Stoly se zaplňují ostatními splátci a jejich týmem. Nakládám si pár brambor, zaléváme je omáčkou a vzhlížím k obrazovce nad stilem.
Konečně přichází Elder. V kapse zastrčený hřebínek. Posazuje se vedle Dragoniuse a nakládá si plný talíř. Takový prase. Pomyslím si. Na obrazovce se objevuje Thomas Dodge. Moderátor hladových her. Pozorně sleduji abych zjistila něco o svých soupeřích a v aréně mohla přežít alespoň úvodní masakr.

V televizi
,,Dámy a pánové, přivítejte moderátora hladových her...Thomas Dodge!" Na scénu vystupuje po zlatých schodech světlovlasý, tmavší muž s knírkem stočeným nahoru.
,,Vítejte u 197.ročníku hladových her! A nechť vás vždy doprovází štěstěna!"
Trylkuje Dodge. Uhlazuje si dlouhé rovné vlasy dozadu na záda.
,,Tenhle rok tu máme opravdu úžasnou směsici splatci. Chcete je vidět?!"
Dav šílí, rve se o jediný pohled Thomase. Dodge usedá za malý bílí stolek, zvedá desky a čte.
,,Za první kraj tu máme Jelly Paige a Marka Watneye. Dále Natasha Spirit a Dragonius Scott za druhý kraj."
Na televizi se objevují čísla kraje a za nimi tváře splátců.
,,Max Black a Jeck Phonyx, to máme třetí kraj. Elis Dark a Ace Jewel, čtvrtý kraj. Charlotte Fang spolu s Jaxxonem Fryem za pátý. Mex Farid a Zane Alexander, šestý. Britney Space a Daniel Treechopper za sedmý. Osmý kraj reprezentují Lara Kersley a Williams Shadow. Jonathan Bradley a Suaan Star devátý!"
U téhle dívky dav neobvyklé až moc nahlas křičí.
,,Mellisa White a Zach Haru desátý. Sourozenci Jeami a Sindri Desstor!"
Lidé vzdychají nad nepřízní osudu mladým sourozencům.
,,A konečně dvanáctý kraj, Artemis Stone a Anakin Frost!"
Lidé, kteří si už asi vybrali své favority skanduji jména a hází Dodgeovi růže, plyšáky a kdoví co ještě. Teď jede na obrazovce repríza všech dosavadních splátců.

Pohled Daniela-7.kraj
Vlak se řítí přes první kraj přímo ke Kapitolu. Asi za dvě hodiny tam budeme. Sedám si do jídelního vozu ke stolu a nakládám si pár jahodových knedlíků. Posypávám je cukrem a skořicí.
Upíjím melounovéh džusu. Britney a ostatní šli do svého pokoje si odpočinout. Chvilka klidu jim jen prospěje když naposled usínají doslova sami. Odkládám sklenici na stolek a vypínám televizi. Dnešek byl náročný musím si odpočinout. Obcházím jídelní stůl, pohovky, křesla a dostávám se do oddělení pokojů. Nacházím svůj, vstupují dovnitř. Svlékám se a házím věci na malé křesílko postavené pod oknem. Zalézám do vany a dlouho tam jen tak ležím. Potom vylézám, oblékám se do svetru a volných černých tepláků. Přede dveřmi se obouvám do bot, kterými jsem přišel a u kterých vím, že si je už na sebe nikdy neobleču. Vlak zastavuje a za okny je velký dav skoro neslyšitelný. Díky bohu za to, ještě tohle by mi chybělo. Poté nás mírotvorci odvádějí do budovy, kde se nás hned ujímají vizážisté. Bohužel tenhle den, ale ještě neskončil.

Trošku kratší kapitola. Kdo je vám vic sympatičtější, Natasha nebo Daniel?♥️👌 Dejte vědět jestli tam mám nějaké chyby nebo nesrovnalosti. Budu ráda za každou kritiku. Ať už kladnou nebo zlou.
783 slov                            -lis_romanoff-