Elizabeth liška kraj 9 zabiják /spojenec ,umí se znehmotnit
Včera dostali své schopnosti a Elizabeth byla poměrně spokojená. 

Sice popravdě tak trošku nerozuměla tomu,co její schopnost přesně znamená , protože když jí to Drákula vysvětloval tak nedávala pozor ,nicméně doufala že ta schopnost bude slabá.  Aby mohla umřít. 

Její minulost....No nebylo to nic pěkného.  A jaký je jiný důstojnější odchod ,než se přihlásit do Hunger Games a umřít tam ?

Nicméně...Nechtěla umřít jako první. 
Chtěla se dostat alespoň do top deseti a umřít potom.  Chtěla něco dokázat a zároveň chtěla umřít...Nechtěla vyhrát. Ideálně by se nejradši dostala třeba do finálové dvojky a pak se vzdala a nechala soupeře aby ji zabil ale to se jí nejspíš nepovede.  Sice byla arogantní a věřila si to ano ,ale zase to byla realistka. 
Do finálové dvojky se prostě nedostane. 

Protože ve hrách vlastně ani nechtěla přežít,jen se dostat daleko začínala si v hlavě vymýšlet nějakou strategii. 
Něco, co jí pomůže se tam dostat.  Možná by si měla najít spojence ,když to ona nechtěla..
Na druhou stranu ,možná by jí to pomohlo.  Ve spojenectví bude v bezpečí.  Ideální by bylo ,vybrat si nějaké zvíře které je sice silné,ale které by zvládla porazit. 

Ještě stále byli v tréninkové místnosti. Zítra měli začínat hry ,takže Elizabeth chtěla spíše odpočívat , protože už trénovala dost ale zase to byla skvělá příležitost na to ,si najít spojence. 

Pohledem zabloudila k Vodníkovi.  Ten ji napadl jako prvn,í protože to bylo nepochybně silné zvíře. Okamžitě to však zahnala. Vodník určitě půjde někam do vody a navíc je to obrovský a zákeřný psychopat ,který by ji mohl slupnout jako malinu. 
Takže Vodník určitě ne.

Nabízela se tu však další možnost a tou byl její krajan.  Ryū. 
Mohl ji sice napadnout z výšky ,popadnout do svých obřích pařátů a svými ostnatými křídly rozdrit ale...Mít za spojence někoho kdo má přehled by se jí hodilo.  Navíc se tak trošku znali.  Ale opravdu jen trošku.  Byli ze stejného kraje ,takže se párkrát pozdravili nebo prohodili pár slov ,ale nějaké velké přátelství nebo nepřátelství to nebylo. 

Zeptám se ho. 
Pomyslela si odhodlaně.

Ladně se zvedla na tlapky ,načechrala si kožíšek a lehkým a houpavým krokem k němu zamířila. 

Ryū se svým typickým chladným výrazem pozoroval pár zápasících splátců a čechral si pírka. 
Když ji spatřil , přimhouřil oči a projel jí podezíravým pohledem. 

,,Co chceš "? Zamračil se chladně a nepřátelsky nakrčil zobák. 

,,Takhle se vítají stáří přátelé Ryū "?

,,Nikdy jsme přátelé nebyli Elizabeth".

Jeho chladný tón jí na chvíli uzemnil , opět však našla slova. 

,,To sice úplně ne ,ale zášť mezi námi nebyla taky.  Chtěla jsem se tě jen zeptat "-

,, Ne ".  Ani ji nenechal domluvit.  ,,Zapomeň na to.  "

Elizabeth si jen povzdechla a protočila očima.  ,,Ani nevíš na co jsem se tě chtěla zeptat Ryū" zavrčela.

,,Ale vím.  Všiml jsem si ,jak se díváš po splátcích. Říkal jsem to už i Eden ,říkám to i tobě.  Spojence nechci " řekl jí pták tvrdě.

Elizabeth si jen povzdechla.  Co od něj taky mohla čekat jiného že ?

,,Kdyby sis to rozmyslel...."

,, Nerozmyslím.  Zmiz ". 

Elizabeth si opět povzdechla ,radši už nic neřekla ,zvedla se na tlapky a zamířila opět ke svému pozorovacímu místu.  Hold si bude muset spojence hledat až v aréně. 

Legolas pralesnička kraj 10 umí se proměnit v nějakou věc

Nikdo s ním spojenectví nechtěl...
Ale nikdo. 

Ptal se už Ratana a těch jeho slečen ,ale Ratan mu rázně odmítl než mohla jedna z nich něco říct.  Ptal už se Aleshy , Twixe a Classie ale i oni mu odmítli. Ani White a Ara ho nechtěli...

A tak byl sám.  Malá ,osamělá žába proti celému světu.  Ale rozhodně ne slabá. 

Hlásil se dobrovolně a byl odhodlaný vyhrát.  Žába přece jen ještě nikdy nevyhrála... A on to může změnit.  A zavřít hubu všem co se mu posmívali. 

Původně spojence nehledal ale nakonec mu to přišlo jako dobrý nápad.  Nikdo o něj ale nestál,protože si mysleli že s ním nemají šanci.  Jeho schopnosti proměnit se v nějakou věc jako klacek nebo šutr se jen vysmáli. 

Až vyhraju a vy budete pod hlínou,budu se smát já vám. 

Pomyslel si odhodlaně.  Však on jim ukáže !

Lilian panter kraj 1 přeživší jednou tlapkou umí léčit druhou tlapkou umí zabít. 

Lilian se tiše plížila k Ratanově pokoji. 
Našlapovala lehce a tak tichounce ,že ji nebylo možné slyšet. 
Její tichý dech se nesl chodbou.

Vždycky byla milá a hodná na všechny ale tady musela udělat výjimku.  Věděla ,že má nějaké postranní úmysly a že je dřív nebo později zradí.  Věděla to a tak ho chtěla z jejich spojenectví prostě vyhodit. 

Vytasila drápy a jedním tiše zaklepala na dveře. 

Chvíli se nic nedělo ale pak se otevřely. 

Lilian se z nevysvětlitelného důvodu zatajil dech ,když se před ní Ratan objevil.  Měl rozcuchanou srst na hlavě a vypadal dost unaveně a taky roztomile. Nejspíš se chtěl vyspat do krásy a ona ho vyrušila. 

Ne že by to potřeboval. 
Odfrkla si nad svými myšlenkami. 

,,Co si přeješ kočko "? Mňoukl Ratan unaveně a tlapkou si projel na pocuchané srsti na hlavě. Udělal to však poměrně neohrabaně a pár chloupků mu přesto zůstalo stát.

Lilian měla pocit ,že ji její tělo neposlouchá. Automaticky k němu natáhl svůj útlý čumáček a jemně mu pocuchanou srst olízla. 

Netušila co se to s ní děje.  Všimla si ,že na ni upřel překvapený pohled.  Jeho žluté oči zářily ve tmě.

Lilian cítila jak se jí trošku zrychlil dech. Ani nevěděla ,proč ji Ratan tak přitahuje.  Netušila to...
Ale měl v sobě nějaké kouzlo.  Mnohem větší kouzlo než jeho bratr ,mnohem větší kouzlo než jakýkoliv jiný panter kterého potkala. 

Chvíli si jen tak hleděli do očí,ve směsici něhy , překvapení a touhy ve tvářích.
Měla pocit , že se jí jen z pohledu na něj podlamovala kolena. V břiše se jí rozletělo tisíce motýlků a měla pocit ,že vidí jen a jen ,toho krásného samce před sebou. 

Chtěla ho přece z jejich spojenectví vyhodit ne ? Tak proč na něj teď tak zírá ? Proč nic nedělá ?

Líbil se jí ? Líbil.  Často slýchávala o lásce na první pohled ale nevěřila tomu,že by mohla něco takového zažít....
A proč do toho vůbec tahá lásku na první pohled ? Vždycky by ji chtěla zažít ale proč zrovna tady ?

,,Co jsi potřebovala "? Zašeptal tiše a natáhl k ní hlavu trošku blíž. 

Jeho čumáček se tak jemně otřel o její a ona tiše zavrněla. 

Měla v úmyslu ho přece vyhodit...
Ale v téhle chvíli to bylo to poslední na co pomyslela.

,,Nic.  Jen jsem ti chtěla dát dobrou noc" zašeptala s pohledem stále upřeným do jeho očí. 

,,Aha .." zamumlal Ratan.  Vypadal dost zmateně ale v jeho očích byla něha. ,,A nechceš jít dál ? "

Lilian zaváhala. Vážně by měla jít dál ? Na tohle tady přece není čas.  Není tady čas na nějakou romantiku.  Vždyť jsou to Hunger Games proboha !

Jenže...
Co když je to poslední noc jejího života ? Co když zítra v rohu hojnosti umře ? Nebo co když umře on a ona si to pak bude vyčítat ? Že to nezkusila ? Že nikdy nezkusila tu romantiku ? Že nikdy nepoznala jaké to je ?
Říká se ,že v životě litujete více věcí,které jste neudělali než těch které jste udělali.  Možná zítra v aréně budou  předstírat že se nic nestalo.  Že se neznají.  Ale proč  by měla dost možná poslední noc svého života spát sama ?

,, Jasně "zašeptala tiše. 

Chemie mezi nimi byla téměř hmatatelná.

Vešla za Ratanem do jeho pokoje a rozhlédla se po něm.

Přemýšlela ,co by měla říct.

,, Proč jsi za mnou opravdu přišla "?

Téměř nadskočila ,protože se jí jeho hlas ozval u ouška.  Pomalu se otočila a pohlédla do Ratanových nádherných očí. Odhodlala se k jemnému olíznutí jeho tváře. 

,,To je jedno. Už jsem si to rozmyslela.  A...  Možná jsem jen  nechtěla být sama ,když je to možná poslední noc mého života " mňoukla tiše. 

,,Tohle nebude poslední noc tvého života Lily "zavrčel Ratan pevně a přitiskl svůj čumáček na ten její. 

,,Já nedovolím ,aby ti tam někdo ublížil ". 

Čekám až sem Anetka napíše"Já to říkala ,Já to říkala " xDD. 

Mám v plánu ještě dva shipy xdd. 

Vaše Luna 😘