Apollo výr kraj 5 ovládá světlo zabiják. 

Apollo zrovna ležel na mohutné větvi dubu a proklínal se v duchu za to, jaký je idiot. 

První věc, kterou udělal špatně bylo to, že zabil Solarixe. 

Byl to konkurent a bylo dobře, že se ho zbavil, jenomže pak nastaly další komplikace. 

Napadl ho totiž mutant a pokousal ho na křídle. 

Apollo velké bestii pařáty vydloubl oči ,a jen tak se zachránil, nicméně jeho křídlo teď bylo potrhané. 

V horách zůstat nemohl, protože ho pronásledovala Elizabeth.

Věděl, že ta šílená liška se ho pokusí najít a to byla přesně ta chvíle, kdy litoval, že Solarixe zabil. 

Nebyl to ale jediný důvod, proč nezůstal v horách, další důvod byla zima a i to, že měl z těch obrovských nestvůr, které tam v noci řádily i lehké trauma. 

Přemístil se proto pro jistotu do lesa, protože v džungli byli obrovští tygři, kteří by mohli vylézt na jakýkoliv strom a v poušti a savaně, by se mu mezi těmi hady opravdu nelíbilo. 

Zbýval tedy les, kde mohl být na stromě a vyhnout se tak vlkům, kteří na něj stejně nemohli vylézt

Jednomu vlkovi se však vyhnout nedokázal....

Toho, že ho Ara sleduje, už si všiml od včerejšího dne. 

Zatímco se krmil veverkou a snažil se nějak vyléčit raněné křídlo, zaregistroval v dálce šedivou vlčici jak s dýkou v zubech krouží kolem.

Když mu došlo, jaký má Ara dar, okamžitě zbledl, ale pak se zase uklidnil. 

Ve vrhání dýk na tréninku nebyla moc dobrá a navíc byla tak vysoko, že její ubohý vlčí zrak ho nemohl vidět. 
Neuměla lézt po stromě, ze kterého on slézt nehodlal dokud se nezahojí, takže to, že věděla že zde je, jí bylo k ničemu. 

Před třemi hodinami ho opět strach trošku popadl, když si všiml že pod jeho strom spolu s Arou přišla i Eliz.

Byl tím překvapený, nečekal že se zrovna ty dvě spojí, nicméně byl stále v klidu. 

Nemohly ho tady nějak ohrozit.

Ony dvě ne....

Apollo momentálně žral další veverku a přemýšlel nad tím, co teď bude dělat. 

Zbraň žádnou neměl,  ale  ze dřeva si  pomocí pařátů vyrobil dost ostrý kůl, kterým klidně mohl někoho probodnout.

Křídlo už se mu uzdravovalo, tak za dva dny bude pravděpodobně schopný létat...

Z přemýšlení ho vytrhlo to, že  se za ním ozvalo zašustění listí.

Nejprve ztuhl a přestal žvýkat, pak si ale řekl, že to pravděpodobně nic nebude a pokračoval v jídle. 

Určitě jen zašustil vítr....

Zaslechl další zvuk, tentokrát lehké zapraskání větvičky pod něčí váhou. 

Prudce zvedl hlavu a rozhlédl se kolem sebe, zobák sevřený do výhružného pohledu a mezi pařáty sevřel dřevěný kůl.

Ještě sice nebyl schopný létat, bránit se však mohl. 

Uslyšel další zašustění listí, tentokrát nad sebou a v ten moment už mu došlo, že právě teď, to není žádný vítr ani veverka. 

Tohle byl nějaký splátce a z těch co zbývali to mohl být jen jeden...

Jen jeden, který teď mohl lézt po stromech. 

Otevřel zobák, aby nějakou drzou poznámkou tu černou kočičku přivolal, už to však nestihl. 

Zezadu se k němu totiž připlížil temný stín a tmavá tlapa, ho udeřila do zad a shodila ze stromu. 

Apollo hlasitě vyjekl, upustil kůl z pařátů a s hrůzou si uvědomil, že padá dolů.

Pokusil se nějak zamávat v letu křídly, jenže stále nemohla létat.

Dopadl mezi kořeny a ozvalo se děsivé zakřupání.

Ztuhl hrůzou a bolestí.

Měl dojem, že si právě zlomil křídlo a pár žeber, ale stále žil. 

Zoufale se snažil zvednout na nožky a odplazit se pryč.

Došel přece tak daleko....

Bohužel, k zemi ho náhle přimáčkla velká tlapa. 

,,Ty prostě ne a ne umřít, že?" Zavrčela na něj Lilian tónem, který od ní neznal. 

Na tréninku byla hrozně milá a myslel si, že byla taková i v aréně.

Teď se však milá nezdála, její hlas byl studený a prázdný, jakoby byla jen chladná schránka bez citů a bez duše. 

Apollo se odvrátil, radši bude jako poslední věc vidět stébla trávy, než tvář své vražedkyně.

Když se mu ale zakousla do břicha, tak si pomyslel, že mrtvoly s otevřenýma očima jsou děsivé a on nikoho děsit už nechce, takže je v poslední chvíli svého života radši zavřel. 

Bum. 

Top trojka. 

Ara vlčice kraj 7 zabiják/ spojenec vycítí když je někdo zraněný. 

Když se ozvala ta rána, Ara i Elizabeth tak nějak doufaly, že umřela Lilian.

Elizabeth jistě doufala kvůli pomstě a Ara proto, že by pro ni zatím bylo nejlepší, kdyby se její zákeřná a mírně psychopatická liščí spojenkyně nezbláznila ještě víc kvůli tomu, že nestihla svou pomstu vykonat. 

Smrt Lilian však byla naprosto nesmysl, bylo nemožné, aby ji zraněný a letu neschopný Apollo porazil. 

Musela by se zabít sama, což by nedávalo smysl, vzhledem k tomu, že se dostala takhle daleko. 

Jakmile pod stromem našli Apollovo bezvládné tělo, Elizabeth ze sebe vydala to nejzuřivější zavrčení, které kdy Ara slyšela. 

,,Ta pitomá kočka!" Zavřeštila liška zuřivě a dupla tlapou do země. 

Ara zatnula zuby, aby zakryla škodolibý ušklebek a jen naoko chápavě přikývla. 

,,Ta pomsta měla být moje!" Elizabeth popadla Apollovo tělo do zubů a začala ho trhat.
,,Měla jsem ho zabít já!"

Ara opatrně sevřela dýku v zubech. 

Měla teď dobrou příležitost Elizabeth bodnout do zad, jenže ta šílená liška si toho mohla kdykoliv všimnout a napadnout ji.

A protože Lilian byla pravděpodobně velice blízko a za chvíli začne noc, kdy vylezou vlci, nesměly ztrácet čas bojem samy mezi sebou. 

Na to budou mít čas, až zabijou Lilian. 

Ara se opatrně rozhlédla, protože měla dojem, že spatřila temný stín, jak se plíží mezi keři. 

,,Eliz zmlkni na chvíli" zavrčela tiše. 

Elizabeth kupodivu rychle zmlkla a vůbec se s Arou nehádala, což jí přišlo lehce divné.

Rozhlédla se, když zaslechla zakřupání dřeva a pohled upřela na strom, pod kterým ležel již roztrhaný Apollo. 

Aře projel mráz po zádech, když jí došlo, co se pravděpodobně stalo. 

Nebylo divu, že Elizabeth tak rychle zmlkla, ona tu ani nebyla...

Byla pryč a rozhodně nedávalo smysl, že by utekla. 

Ara sevřela mezi tesáky dýku tak pevně, až ji zabolely zuby a přešla pod strom. 

Už se stmívalo a ona neměla úplně dokonalý zrak, a čich měla plný pachu Apollovi mrtvoly, proto musela přijít blíž, aby viděla na kůru stromu. 

Čerstvé škrábance a temně rudá krev, co stékala po kůře.
Jakoby někdo něčí bezvládné tělo táhl nahoru. 

Rozbušilo se jí srdce a odvážila se vzhlédnout nahoru. 

Viděla spoustu krvavých fleků na listech a kůře stromu a měla pocit, že slyší něčí tiché, bolestné sténání.

Než však stihla něco udělat, ozvala se hlasitá rána a jí přímo na hlavu dopadla mrtvola...

Mrtvola Elizabeth....

Ara ji ze sebe rychle setřásla a s vyděšeně vytřeštěnýma očima zírala na ránu na Elizině hlavě, ze které se valila spousta krve. 

Bylo vidět, že byla omráčena drápy a to dost surově, přes celý zátylek měla odporný krvavý šrám, tak hluboký, že jí z hlavy téměř visel kus masa.

A její smrtelná rána?

To bylo hrdlo, rozervané tak brutálně, že Elizabetina hlava byla téměř utržená.

Aře se rozbušilo srdce a rozbušilo se ještě víc, když vzhlédla, a podívala se na Lilian, která se na ni jen naprosto chladně dívala a čistila si zakrvácenou srst. 

Co by udělal White kdyby tu byl?

Přála si tu mít svého vraního kamaráda zpátky po svém boku. 

Bohužel, White tady nebyl. 

Sama ho přece zabila a musela si poradit i bez jeho chytré hlavy. 

,,Budeš tu ještě tak stát pod mým stromem, nebo odsud konečně zmizíš, a necháš mě ať se vyspím?"

Ara šokovaně otevřela tlamu když zaslechla Liliin lhostejný hlas. 

Vůbec to neznělo, jako ta milá hodná Lily, kterou znala z tréninků.

Teď z ní jen byla chladná, bezcitná chodící mrtvola.

,,Co kdybys přestala hrát tu hloupou hru a slezla dolů, ať tě můžu zabít?" Přivřela Ara oči a zatvářila se do nejvíce odvážně.

,,Teď? Opravdu?" Lilian ze sebe vydala něco jako úšklebek a vzhlédla k nebi, které už bylo téměř temné.

Aře se rozbušilo srdce když jí došlo, že za pár minut vylezou vlci. 

,,Být tebou tak zdrhám pryč. Narozdíl ode mě, nemůžeš utéct na strom. Mohla bych tě sice zdržovat a dívat se, jak tě zabíjí ty bestie, ale z nějakého důvodu ve mně ta stará milá Lilian křičí, že by to nebylo fér. Zmiz odsud štěně, zítra se setkáme v rohu hojnosti" zavrčela Lilian tak nezúčastněně a lhostejně, jakoby mluvila o počasí. 

,,Fajn. Tak zítra v rohu hojnosti" kývla Ara.

Poté už se zvedla na tlapky a co nejrychleji se rozběhla pryč, aby se vyhnula mutantům. 

Jak myslíte že to dopadne?

Ara nebo Lilian?

Vaše Luna