~17~

Ryū kříženec několika ptáků kraj 9. Umí vytvořit na křídlech ostny. 

Ryū poletoval po poušti a v duchu si nadával, jaký je idiot. 
Mapu, kterou měl v batůžku dávno zahodil a teď zabloudil v poušti. 

Měl s sebou naštěstí dost pití a stále se držel na místě, kde byl po levé straně v dálce vidět les, ale on se chtěl původně dostat do hor. 

Zlostně mrskl křídly a posadil se na teplý, žhavý písek. 

Výborně idiote.  To se ti vážně povedlo. Co hodláš dělat teď?

Frustrovaně zamával křídly. 
Přemýšlel nad tím, co teď udělá. 
Buďto tu poušť překoná, nebo to vzdá a vydá se zpátky  do lesa, kde bude zase na začátku, nebo se to pokusí přejít. 

Než však dostal čas na rozmyšlenou, zaslechl za sebou hlasité a naštvané vřísknutí, jakoby někdo někomu nadával. Prudce se otočil a asi metr vedle něj, proletěla dýka. 

Ať už ji po něm házel kdokoliv, nejspíš to moc neuměl. 

V té chvíli si uvědomil, že se měl opravdu vykašlat na nějakou poušť a jít okamžitě do lesa, protože se před ním objevily tři kočkovité šelmy. 

Karamelku, štíhlou samičku karakala s hebkým světle hnědým kožíškem a sladkým, ale zákeřným úsměvem poznal hned. 

Lvice stojící u jejího levého boku, vypadala na lva poměrně malá, avšak tesáky které na něj v posměšném ušklebku cenila, se mu zdály obrovské dost. 
Měl dojem že se jmenovala Líza, Lisa, Linda nebo tak nějak. 

U pravého boku Karamelky stál štíhlý, svalnatý gepard s krvežíznivým pohledem. 
Jeho jméno si Ryū nepamatoval. 

Moc dobře věděl, že teď by se měl místo přemýšlením nad jmény, snažit nějak dostat z téhle situace. 

Pěkně pitomé situace.

,, Neumíš kloudně vrhnout dýku?" Zavrčel gepard podrážděně na lvici. 

Ta se jen naježila a vycenila zuby. 
,,Kdybys mi do toho pořád-"

,,Ticho" utnula je tichým a sladkým hlasem Karamelka. 
,,Máme tady práci". 

Ryūovi se udělalo špatně. 
Práci. Mají tady mě. Já jsem ta jejich práce. 

Prudce švihl křídly na kterých mu okamžitě místo peří vstalo několik ostrých a dlouhých nožů. 

Zaznamenal, že jakmile to Karamelka spatřila, po tváři jí prolétl stín strachu.

Ryū jim všem věnoval tvrdý pohled, který říkal jedno.   
Bez boje se rozhodně nevzdá.

,,Na co čekáme?" Zavrčel Sand a s agresivně vyceněnými zuby se vrhl vpřed. 

Ryū prudce máchl křídly a vystřelil po něm několik dlouhých nožů, které se gepardovi měly  zabodnout do hrudníku.

Stalo se však něco nečekaného....

Místo toho, aby se nože vrhly na Sanda, se prudce obrátily a zaútočily na ptáka, který jej vyslal. 

Ryū vytřeštil oči a jen tak tak se vyhnul, jeden z nožů ho však zasáhl do boku. 

Bolestně zatnul zobák, rána však naštěstí nebyla moc hluboká a dokud v ní byl nůž zaseknutý, nehrozilo že by vykrvácel. 

Zaznamenal že všechny šelmy ztuhly a zíraly na něj. Chvíli to nechápal, ale pak mu to došlo.  Jeho schopnost se obrátila proti němu...

Teď už proti nim neměl zbraň žádnou. 
Kromě létání.

,,Zabijte ho!" Zavřískla Karamelka a s vyceněnými zuby se odrazila. 

Karakal dokáže vyskočit opravdu vysoko do výšky, i Karamelka to uměla, ale Ryū už věděl jak na ni.

Jeho ostré pařáty se jí zaryly do tváří.
Původně jí chtěl vyloupnout oči, ale bohužel minul.

Musel ji hned pustit, aby ho nestrhla dolů a tak zůstala šelma jen s podrápanými tvářemi. 

Všichni tři kolem něj začali kroužit. 

Ryū věděl, že by se mohl obrátit a odletět, ale taky věděl, že by po něm zezadu mohli hodit dýku, kterou měl právě teď Sand v tlamě. 

Obezřetně zamával křídly a propaloval ho pohledem. 

Bohužel, tím že věnoval pozornost Sandovi nevěnoval ji ostatním. 

A zapomněl že Karamelka umí tak vysoko skákat....

Zavřeštěl bolestí, když se mu její tesáky zabořily do zadní nohy a strhly ho na zem. 

Zatímco věnoval pozornost Sandovi nezaregistroval, že se Linda a Karamelka přiblížily k němu zezadu, Karamelka jí skočila na záda a z nich skočila na něj. 

Teď už věděl, že nemá žádnou šanci na přežití...

Snažil se sice bránit, ale Karamelčiny tesáky se mu zakously do hrdla a jedním rychlým trhnutím ukončily jeho život.

Alespoň že umřel rychle.  Ne všichni měli v Hunger Games takové štěstí jako on. 

Linda lvice kraj 11 zabiják maskování

Poté co Karamelka zabila Ryūa, se všichni dohodli, že v poušti neztratí ani minutu. 

Jestli se tady proti nim jejich schopnosti obracely, dělalo to z pouště nejnebezpečnější krajinu ze všech. 

Opustili svou rodnou savanu a krutou poušť a zamířili do lesa.

Linda neměla ani tušení, kolik hráčů ještě zbývá, ale byla si jistá, že už se počty zužují.

Cestovali po lese celou noc, než se nakonec utábořili u vysokého stromu.

Linda a Karamelka spaly na něm, zatímco Sand si kvůli tomu že šplhat neuměl, ustlal mezi mohutnými kořeny. 

Nespali však všichni, protože Linda dostala za úkol noční hlídku. 

Teď proto seděla na nejvyšší větvi stromu a pozorovala temné nebe. 

Hvězdy, které na něm zářily vypadaly, jakoby jim dávaly naději.  Jakoby svou nevinnou  září ukazovaly, že se není čeho bát. 
Že jsou tady jen na dovolené a ne na boji na život a na smrt. 
Jakoby ukazovaly, že je nějaká možnost, že by to s Karamelkou mohly přežít obě....

Zaslechla za sebou zašuštění listí a prudce se otočila, vzápětí si však úlevně oddechla když jí došlo, že je to jen Karamelka.

,,Ty jsi teda hlídačka" ušklíbla se tiše.  ,, Stojím tu a už chvíli tě pozoruji a ty, sis mě ještě nevšimla".

,,Promiň, zahleděla jsem se na hvězdy..."zamumlala tiše Linda a trošku se otřásla zimou.  Nebyla zvyklá na to, že je někde v zimě.  Vždycky byla zvyklá na teplou savanu a tahle chladná noc bylo něco jiného. 

Překvapeně se nadechla když ucítila na svém boku něčí teplé tělo.

Karamelka se k ní přitulila.

,,C-co to děláš?" Zavrčela Linda tiše. 

,,Vypadala jsi, že ti je zima" pousmála se Karamelka. ,,Jestli ti to vadí..."

Přerušila ji jemným olíznutím čumáčku.
,,Nevadí.  Právě naopak."

Karamelce zazářily oči a pak už obě dvě nic neříkaly, jen seděly na větvi, tulily se k sobě a užívaly si jedna druhé....

White vrána bílá kraj 7 zabiják čte myšlenky.  (Proč vám sem po romantické scéně hned nehodit vránu, že? )

Skrytý v listech stromu pozoroval ztichlý, noční tábor Ratanova spojenectví. 

On a Lilian spolu spali stočeni na stromě a  Derin spal pod velkým jehličnatým keřem. Všichni spali, jen malá ptačice Eden byla vzhůru a držela noční hlídku.

White moc dobře věděl, co se jí honí hlavou,

Byla chuděrka příliš zdrcená smrtí Medicy.  Bylo zábavné slyšet její myšlenky, kdy si to dávala za vinu a kdy si chvílemi přála i umřít. 
Teď chtěla spojenectví jen opustit, ale předtím chtěla říct, že nevěří Derinovi.  Že si myslí že tam Medicu nalákal. 

White ji vždycky považoval za hloupou, ale jakmile tyhle myšlenky uslyšel došlo mu, že asi není tak blbá jak si o ní myslel. 
Byla dost chytrá a to bylo nebezpečné.  Musel se jí zbavit. 

Ara a Vodník říkali, že klidně půjdou s ním ale on to odmítl.  Ara musela dávat pozor na jejich tábor a Vodník by byl v lese příliš nemotorný a těžkopádný. 

White opatrně vzlétl a přeletěl na větev za Eden. 

Mělo to být všechno snadné, ale náhle...

Myslím že ji miluju.  Je tak úžasná....

Asi jsem se do Karamelky zamiloval.  Jen ta pitomá lvice mi tam vadí. 

Tvář se mu zkřivila vzteky, ale i strachy. 

Tohle nebyly myšlenky někoho z Ratanova spojenectví, tohle byly myšlenky někoho jiného. 

Někoho, kdo byl poblíž. 
A protože tam zaslechl jména jako "lvice" nebo "Karamelka" došlo mu, že půjde o spojenectví s minimálně dvěma kočkovitými šelmami. 
Byli blízko.
Byli hodně blízko. 

White věděl, že výstřel může všechno pokazit a taky věděl, že tábor jeho a Ary je blízko táboru Ratanova spojenectví což znamenalo, že je blízko táboru koček. 

A on nechtěl, aby Aře ublížili, protože ji měl rád. Necítil k ní takovou tu lásku, jakou k sobě cítili třeba Ratan a Lilian, ale byli jako bratr se sestrou.  Byli nejlepší přátelé a přestože její smrt byla nevyhnutelná, zatím jí nechtěl chodit naproti. 

Zobákem proto vystřelil k hlavě Eden a omráčil ji.

Vražda počká. 

Popadl malou reprodrozdku do zobáku, aby ji odnesl k němu a Aře. 

Měl v plánu ji rychle zabít a pak s Arou zmizet. 

Vodník a Derin ať si dělají co chtějí.

Jenže to se nepovedlo. 

Budou silní...Věřím sice Karamelce ale nejsem si jistý, že je to dobrý nápad...
Snad alespoň zabijou tu lvici. 

Už jsou blízko....
Zbavíme se brzy silných konkurentů a výhra bude moje. 

Všichni v Ratanově spojenectví spali.  Šelmy je mohly zabít ve spánku a nejhorší na to bylo, že mohli zabít i jeho.

Když jdou ale sem, nepůjdou po Aře.  Ara bude v bezpečí.

Rychlým trhnutím zobáku zlomil Eden vaz. Hlasitý výstřel dvojici panterů i vlka hned probral, ale White už letěl pryč. 

Mezi stromy zaznamenal Ařinu šedou srst a i přes strach ho to dojalo. 

Jeho spojenkyně se místo vlastní záchrany šla ujistit, jestli je v pořádku. 

,,Na Derina a Vodníka kašli.  Musíme zmizet" řekl jí White rychle. 

Šedivá vlčice jen přikývla a oba dva se vydali co nejrychleji pryč.  Kdyžtak se později vrátí a zabijí zraněné. Teď byl ale čas zmizet. 
Za chvíli se tady strhne souboj dvou silných spojenectví.
Za chvíli poteče krev. 

Kterému spojenectví fandíte? 👀
Jak tohle asi dopadne? 👀👀
Zdá se, že Sand se taky zamiloval do Karamelky, co to může napáchat?

Eden a Ryū 🕊️

Vaše Luna 😘

Mrtví : Luna kříženec zebry a koně zabiják kraj 2 halucinace

Twist Fenix kraj 2  spojenec oheň

Light opice kraj 8 přeživší jed v zubech

Legolas žába přeživší kraj 10 umí se proměnit v nějakou věc

Héra pes hyenovitý přeživší kraj 10 umí ovládat počasí. 

Prašan velbloud kraj 3 přeživší jeho kroky nejsou slyšet. 

Vermilion Tricha orlí přeživší 6. Kraj manipulace přírody

Medica baribal bílý kraj 12 léčení

Classie kočka kraj 4 zabiják/ spojenec běhá ve vzduchu a ve vodě (spíš doběhal)

Solarix lišák kraj 12 zabiják  ovládání vzduchu

Ryū kříženec několika ptáků kraj 9. Uměl vytvořit na křídlech ostny

Eden  reprodrozd spojenec
uměla o dvě minuty vrátit čas kraj 3

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top