Apollo výr kraj 5 ovládá světlo zabiják

Se zobákem staženým do ušklebku sledoval šokované a překvapené tváře všech přítomných. 

,,Výborně. To je mi ale shledání"odfrkla si čistě bílá liška sedící vedle Solarixe a protočila očima. 

,,Ty tady děláš co?" Zavrčel černý kocour, o kterém měl Apollo pocit že se jmenuje Cessy, Classie nebo tak nějak. 

,,Chtěl bych vysvětlení"řekl výr klidně a načechral si pírka. 
,,Nedávno jsem zabil jednu splátkyni, Vermilion se jmenovala, a taky jsme se prohodili schopnosti"namítl. 

,,To je ale zvláštní, protože když jsme byli v lese tak mně schopnosti fungovaly normálně"zavrčel Solarix a zmateně se posadil. 

,, Já, Classie a Twist jsme byli chvíli v džungli kde Twist zkoušel oheň. Fungovalo mu to, ale bylo to hrozně zesláblé." Zavrčela černá vlčice jejíž jméno si Apollo nepamatoval.
Všiml si, že Classie  při zmínce Twistova jména tiše zavrčel a odvrátil se. 

,, Takže..."zavrčela bílá liška tiše a nakrčila čumáček. 
,,V lese fungují, v džungli fungují ale jsou strašně slabé a tady si je během boje soupeři prohodí. Byl jste někdo v savaně?" Štěkla potom a rozhlédla se po ostatních zvířatech. 

Apollo jen zavrtěl hlavou a všiml si, že ostatní jsou na tom stejně. 

,,A v poušti?" Zamračil se Classie. 
,,Jak to je v poušti?"

,,Tam jsem nebyl"přiznal Apollo. 
,,My taky ne"zavrčeli bílá liška a Solarix. 

,,Takže proto se nás Drákula neptal na schopnosti. Protože plně fungují jen v lese"zavrčel tiše Solarix. 

Všechna zvířata postupně přikývla a nastalo trapné a dlouhé ticho.

Schopnosti už měli jakž takž vysvětlené...

A bylo tady spoustu silných hráčů, kterých se Apollo potřeboval zbavit. 

,,Rád bych si tady s vámi dál povídal"řekl výr a s ušklebkem si načechral pírka. 
,,Ale před dvěma lety, zemřel ve hrách můj kamarád Buka.  Zabil ho samec z dvanáctého kraje" upřel pohled na Solarixe. ,,A já bych se rád pomstil.
Takže jestli dovolíte, dám se do toho"uchechtl se a prudce se vrhl na Solarixe.

Lišák už by mu nestačil uskočit a Apollo by mu tak zaryl pařáty přímo do hrdla, ale náhle se před Solarixem mihla bílá šmouha, která se po výrovi ohnala tlapou a srazila ho do sněhu.

,,Nikdy"zasyčela bílá liška nepřátelsky.
,,Ani se ho nedotkneš!"

Apollo opět elegantně vzlétl, načež se na něj obrátila černá vlčice.
,,Když ti pomůžeme ty dva zabít, rozejdeme se v míru?" Zavrčela Alesha.

Apollo jen s ušklebkem přikývl. 
,,Ovšem.  Poslužte si.  Ale ten lišák je můj" upřel přivřený pohled na Solarixe. 

,,Jak si přeješ"zavrčela Alesha s ušklebkem a vrhla se na Elizabeth.
Ta se jí jen rychle vyhnula se ohnala se po ní tlapkou. 

Classie se rozběhl Aleshe na pomoc a Apollo se vznesl do vzduchu.

Prudce zamával křídly od kterých se mu zvedl vítr a vznesl Solarixe do vzduchu. 
Ta jeho schopnost se mi začíná líbit. 

,,Počkej!" Vyštěkla Elizabeth, které už krvácelo rameno.  ,,Alesho, Classie tě chtěl zabít!" Zavrčela rychle na černou vlčice. 

Apollo si  jen podrážděně odfrkl a ostrými pařáty zatočil na Solarixovo měkké břicho. 

,, Když jsme ho se Solarixem našli, měl u sebe misku s otrávenou vodou!" Zaštěkala bílá liška. 

Apollo mezi trháním Solarixova břicha zaslechl jen hlasité zaštěkání Aleshy "ty hajzle jeden"! A náhle hlasité kočičí vřískání.

Solarixova krev mu barvila pařáty a peří. 
Shodil jedním rychlým škubnutím větru lišku na zem a myslel jen na to, jak asi musel trpět jeho malý kamarád Buka, když ho Hugo zabil a ten vztek vkládal do Solarixe. 

Náhle se staly dvě věci najednou.  Jedna byla ta,že se ozval hlasitý výstřel a ta druhá, že ho oslepilo ostré světlo.

Krucinál !
Moje schopnost má taky něco do sebe!
Zamával křídly a snažil se pařáty vyhledat Solarixe, který už tu ale nebyl. 

Místo toho narazil na ostré liščí zuby, které se mu zabořily do břicha a začaly ho drásat. 

Bolestně zahoukal a pařáty našel její ramena.
Prudce ji od sebe odstrčil a vznesl se do vzduchu. 

Z břicha se mu valil už pěkný proud krve a on věděl, že pomstu bude muset nechat na jindy. 
Solarixe zranil hodně vážně. 
Lišák nemá šanci přežít. 

S tímhle uvědoměním se vznesl do vzduchu a odletěl pryč. 

Elizabeth liška polární kraj 9. Zabiják umí se znehmotnit.

Když spatřila jak se Apollo vrhl na Solarixe, něco se v ní ozvalo. 

Něco, co nechtělo aby bylo Solarixovi ublíženo. Něco, co nechtělo, aby o něj přišla. 
Něco co jí řeklo, že jak se ho ten pták dotkne roztrhá ho na kusy.

Jenže to nedokázala. 
Apollo odletěl a ten výstřel, který uslyšela nešel přehlédnout. 

Jakmile výr zmizel z dohledu, rozběhla se k Solarixovi.

Lišák mělce dýchal a když se otočila zjistila, že výstřel patřil Classimu. 

Černý kocour ležel na zemi roztrhaný v kaluži krve.  Alesha musela utéct. 

,,Promiň mi to"zavrčela tiše Elizabeth.

Zjistila, že její hlas zní hrozně rozechvěle a že jí oči strašně pálí.  Cítila, že se jí do nich tlačí voda a až když jí ta voda začala stékat po tvářích si uvědomila, že je to pláč. 

,,To je v pořádku Eliz"zachraptěl Solarix a vykašlal trošku krve. 
,,Dělala jsi co jsi mohla". 

,,Ne"zašeptala a tiše vzlykla.
,,Neudělala jsem nic.  Mrzí mě to".

Začala mu čistit kožíšek od krve.  Ani nevěděla, kde se to v ní bere. Vždycky přece měla ze samců strach. Její minulost jí nedovolila se k nějakému přiblížit.  Chtěla tady přece umřít. 

Ale Solarix jí dal chuť do života.  Nedávala to najevo, ale byla s ním ráda.  Moc ráda.  A měla ráda i jeho.  Nejen ráda...

Uvědomila si, jak se k němu chovala.  Chtěl jí jen pomoct a ona na něj byla tak hnusná. 
Vždycky tady pro ni byl, vždycky jí chránil. Chtěl aby byla v bezpečí a ona to jeho nedokázala zařídit. 

Nedokázala mu pomoct...

Vyčistila mu rány a odnesla ho do jejich úkrytu. 

Malá jeskyně po mohutnou, zasněženou skálou nepředstavovala žádný velký úkrýt, ale bylo to pořád lepší než nic. 

Opatrně ho položila na zem a přitiskla se k němu. 

Stále žil, hruď se mu mělce zvedala a oči měl přivřené.  Elizabeth věděla že jeho rozpárané břicho se už nezahojí.  
A že ona za to může. 

Nedokázala ho zachránit. 

Uběhlo už několik hodin a ona se od něj ani nehla. 
Ležela přítulená k jeho štíhlému tělu a snažila se ocasem, jazykem, sněhem, čímkoliv zastavit krvácení, jenže to nešlo.
Nešlo mu pomoct. 

,,Eliz..."zachraptěl Solarix tiše.

,,Ano miláčku? "zavrčela jemně a přes slzy se dokázala pousmát. ,,Co se děje?"

Solarix se jen pousmál.  ,, Pověz mi..." -Vykašlal trochu krve- ,, Pověz mi co se v tom rohu hojnosti tehdy stalo".

Elizabeth ztěžka polkla. 
,,Nikdy jsem to nikomu neřekla. Nikomu. "zašeptala tiše.  ,,Ale tobě to řeknu."

,,Byla jsem vždycky nejmenší ze všech lišek a ostatní zvířata se mě dobírala.  Šikanovali mě, napadali a někteří samci tu laťku posunuli ještě dál"vzlykla. 
,, Měla jsem pak deprese, nenáviděla se za to.  Proto jsem se sem přihlásila.  Přihlásila jsem se sem umřít. Bála jsem se pak samců, všech samců. Ale tebe se nebojím. S tebou se cítím jinak" zamručela v slzách. 

Chtěla mu říct, že ho miluje.  Chtěla mu to moc říct, ale nemohla najít odvahu. 
Nešlo to....

,, Neumřeš rozumíš? Nezabíjej se Elizabeth. Ani nevíš, jak moc mi na tobě záleží. Zamiloval jsem do tebe od první chvíle, kdy jsem tě uviděl. Byla jsi tak ostrá, panovačná...Udělal bych cokoliv, abych ti zajistil bezpečí.
Prosím, pokus se vyhrát.
Nebudu ti vyčítat, jestli se ti to nepovede. Ale alespoň to zkus. 
Celý život máš před sebou. 
Slib mi, že se pokusíš přežít"zasýpal. 

,,Slibuju"zašeptala Elizabeth a zabořila mu čumáček do srsti. 
Věděla že už odtikávají poslední minuty jeho života.
A náhle si uvědomila kolik by toho chtěla stihnout.

Řekla by mu, že ho miluje, byli by spolu....
Možná by našli způsob jak vyhrát, jak přemluvit tvůrce, aby vyhráli oba dva. 
A pak by měli liščata, založili by rodinu...

Jenže nic z toho se nestane. 
Byli v Hunger Games a všechno bylo zničené.
Všechny sny, všechny představy o životě. 
Nic z toho se nesplní nikdy.
Protože ona žila.  Ale on umíral. 

,, Eliz?" Ozvalo se jeho zachraptění.

,,Ano miláčku?"

,,Líbí se mi, když ní říkáš miláčku"pousmál se.

,,Říkala bych ti tak pořád, kdyby se tohle nestalo.  Každý den. A potom bychom se prozabíjeli a vyhráli to. Našli bychom způsob, jak přemluvit tvůrce. " Zakňučela své představy. 

,,A měli bychom liščata a všechna by byla krásná po tobě" řekl s úsměvem. 

Tiše se uchechtla a láskyplně mu olízla čumáček. 

,,Budeš mi chybět miláčku. Slibuju, že se pokusíme vyhrát. Slibuju, že budu žít a že toho odporného výra zabiju". 

Solarix už neodpověděl.
Neměl už na to síly.

Elizabeth věděla, že jestli mu to teď neřekne, bude litovat do konce života. 
Chtěla mu říct, že ho miluje.
Musela mu to říct. 

,, Miluju tě Solarixi" zašeptala.
Tak moc plakala, že ani nevěděla jestli to slyšel. 

,,Já tebe taky Eliz".

Horami se ozval výstřel...

Nová smutná kapitola:3

Elizabeth dnes přišla o svou lásku.

Solarixi, děkujeme za hru🕊️

A umřel taky Classie no xd. 

Mrtví : Luna kříženec zebry a koně zabiják kraj 2 halucinace

Twist Fenix kraj 2  spojenec oheň

Light opice kraj 8 přeživší jed v zubech

Legolas žába přeživší kraj 10 umí se proměnit v nějakou věc

Héra pes hyenovitý přeživší kraj 10 umí ovládat počasí. 

Prašan velbloud kraj 3 přeživší jeho kroky nejsou slyšet. 

Vermilion Tricha orlí přeživší 6. Kraj manipulace přírody

Medica baribal bílý kraj 12 léčení

Classie kočka kraj 4 zabiják/ spojenec běhá ve vzduchu a ve vodě (spíš doběhal)

Solarix lišák kraj 12 zabiják  ovládání vzduchu