Legolas ,žába kraj 10 přeživší umí se proměnit v jakoukoliv věc. 

Legolas probodl Karamelku nedůvěřivým pohledem.
Něco se mu na té usměvavé šelmě nezdálo.

Jakmile se Karamelka energicky vydala savanou směrem k vysokým skalám ,váhal jestli se má vydat za ní. 

Vypadala jako dobrá spojenkyně,ale jeho intuice křičela ,že je tady něco špatně.

Jednak ho štvalo ,že věděla něco víc než oni a jednak měl zkrátka pocit ,že jim neříká úplnou pravdu.  Že lže. 

Jeho malý žaludek z toho byl celý stažený a všechny buňky v těle na něj křičely ,aby se okamžitě otočil a rozběhl se od téhle usměvavé šelmy co nejdál. 

Zvědavost v něm však nakonec zvítězila a tak se i přes ten špatný pocit rozhodl vydat za ní. 

Opatrně doskákal vedle Héry. 

Hyenovitá fenka vypadala ,že Karamelce plně důvěřuje , s čímž Legolas rozhodně nesouhlasil. 

Na druhou stranu ,možná Héra stejně jako on hodila tu hořkou nedůvěru někam za sebe a byla jen zvědavá.  Oba byli zvědaví,proč jejich schopnosti nefungují. 

,,Kdy už budeme u toho tvého úkrytu "? Zavrčela Héra asi po hodině a půl chůze. 

Legolas natočil hlavu a na tváři se mu objevil hořký ušklebek ,když uslyšel obavy a nedůvěru v jejím hlase.  Héra očividně Karamelce také úplně nedůvěřovala. 

,,Brzo "mňoukla Karamelka neutrálně a Legolas náhle dostal pocit ,že se ve zlatém kočičím oku zableskla lítost ,kterou ale nahradil pocit vítězství.  Jeho malé žabí srdce se mu rozbušilo.  Tady stoprocentně bylo něco špatně. 

Konečně už dorazili k vysokým děsivým skalám obklopeným dlouhou  zlatou trávou a zelenými keři ,mezi kterými protékal malý , stříbřitý potůček ve kterém plavaly malé rybky. 

Legolasovi při pohledu na výjimečně čistou vodu okamžitě žíznivě zaškrábalo v krku. 

Karamelka vešla do malé jeskyně. 

,,Není tu moc místa ,ale myslím že se sme vejdeme " mňoukla Karamelka dost divným tónem hlasu. 

Než se však Legolas stihl podívat do jejích očí, odvrátila se. 

,, Udělejte si tu pohodlí."pousmála se Karamelka a sama si lehla do malého dolíku vyhloubeného do země. 

Legolas se rozhodl ,že on si pohodlí rozhodně neudělá ,aby byl připravený kdykoliv utéct.  Héra se narozdíl od něj svalila vedle Karamelky a zvědavě se na ni zadívala. 

,, Řekneš nám už ,jak ses dozvěděla že naše schopnosti nefungují  "? Zavrčela fena. 

,,Řeknu ,ale myslím že se nejdříve najíme "pousmála se Karamelka. 

,,Ulovila jsem dost velkého ptáka ,tak bychom se o něj mohli rozdělit.  Ať ty Legolasi ,se můžeš jít mezitím napít " pousmála se Karamelka sladce. 

Legolas byl rád ,že konečně vypadne od obou šelem a bude mít chvilku klidu. 

Byl si jistý že jim Karamelka lže,takže se rozhodl že se jen napije a uteče pryč. 
Sice ho zajímalo ,proč jejich schopnosti nefungují,ale za cenu jeho života mu to nestálo. 

Už už byl téměř u potoka  ,když si u jeskyně něčeho všiml. 

Vypadalo to ,jako prázdná sada pastí. 

Opět se mu nepříjemně přehoupl žaludek ,ale žízeň byla téměř neúprosná. 

Vydal se tedy k potoku a řekl si ,že si bude dávat opravdu dobrý pozor ,na co šlape.  

Jeho hlava už se téměř dotýkala lahodné vody ,ale ve chvíli kdy do ní ponořil hlavu a začal hltavě pít,přestal dávat pozor a nožkou šlápl na nastražený provázek. 

Ze dna potoku okamžitě vyletěla skrytá dýka. 

Legolas se nejprve příšerně lekl ,ale už bylo příliš pozdě na to uskočit a úlevu z toho ,že se konečně napil nahradila příšerná bolest. 

Bylo to ,jakoby ho něco čtvrtilo na kousky. 

Dýka se mu zabodla do těla a mučivě pomalu ho propíchla. 

Z tlamičky se mu vyřinula krev a on dopadl na suchou zem. 

Tělíčko se mu kroutilo v příšerných křečích a on bolestivě zasýpal. 
Žhavé slunce ho pálilo do otevřené rány a on se zoufale nožkama snažil si dýku z těla vytáhnout. 

Ne proto ,aby se zachránil.  Byl si jistý že už umře ,ale když se mu povede si dýku vytáhnout alespoň rychle vykrvácí.  Takhle bude umírat pomalu. 

Bohužel na to neměl už sílu a tak se smířil s mučivě pomalou smrtí. 

Byl si jistý,že tu past sem nastražila Karamelka.  Ten divný lesk v jejích očích ,když ho poslala se napít ho měl varovat. 

Poslední myšlenka na kterou si před sladkou smrtí pomyslel byla ta ,že Héra je ve strašlivém nebezpečí. 

White vrána bílá kraj 7 zabiják

Příjemně chladný vítr mu čechral pírka. 

Byl krásný , slunný den, zelený les téměř zářil pozitivní energií ,všude bzučel hmyz ,na velkých loukách plných barvených květů se pásly srnky a nedaleko tekla obrovská a široká řeka plná labutí,ryb ,kachen a průzračné čisté vody. 

Nebe bylo jasně modré bez jediného mráčku ,nebylo nějak horko ale příjemný chládek a celá krajina kolem něj a jeho vlčí kamarádky Ary vypadala naprosto nádherně. 

Ale oba dva byli v Hunger Games. 

A oba dva moc dobře věděli, že ty krásné štíhlé srnky pasoucí se na loukách mají podivné rudé oči a v těle jed ,že v té krásné přízračné řece se na slunci leskne vroubkovaný hřbet krokodýla Vodníka a že odkudkoliv z těch krásných ,zelených stromů na ně může vyskočit splátce a usmrtit je. 

Tenhle den byl falešně krásný stejně jako všechny předtím. 

Tvůrci z Hunger Games na první pohled udělali ráj na zemi s nádhernou krajinou ,ale všude bylo nebezpečí.  Úplně všude. 

A oni si nesměli ani na pár minut dovolit ,přestat dávat pozor a vychutnat si tenhle krásný den, protože bylo jasné,že jakmile to udělají smrt si je odnese.

,, Žádné nebezpečí "řekl White klidně a slétl blíž k Aře.

,,To je dobře" zavrčela Ara s úsměvem a White moc dobře slyšel ,že jí zakručelo v žaludku. 

Bohužel , lovit tady teď bylo stejně riskantní jako pít,protože i kořist v sobě měla jed.  Šlo to poznat podle rudých očí. 

,,Máš hlad že "? Povzdechl si White tiše.

,,To si piš že mám "zamručela Ara.  ,,Ale lovit je teď až příliš riskantní " povzdechla si. 

,,Nejsi jediná.  Taky bych něco snědl. Ale bude lepší počkat si ,na čerstvou kořist než teď umřít".

V tom má pravdu.  Je malý ale rozumný. 

Uslyšel Ařiny myšlenky. 

Pobaveně se uchechtl. 

Ara se na něj překvapeně podívala ,ale pak protočila očima. 

,,Říkala jsem ti ,že se mi nemáš hrabat v hlavě " odfrkla si naoko uraženě. 

,, Samozřejmě,já zapomněl.  Promiňte madam "protočil s ušklebkem očima. 

Neměli bychom se tak kamarádit.  Jsme přece v Hunger Games.

Opět zaslechl její myšlenky. 

Jen si nad nimi povzdechl z čehož Ara poznala že se jí zase hrabe v hlavě. 

,,Přestaň ,nebo si z tebe udělám vraní hambáč " zavrčela Ara naoko výhružně a hravě na něj vycenila zuby. 

,,Ó už se bojím madam " zasmál se White a hbitě vzlétl několik metrů nad ní. 

Idiot ! Kdybych mohl ,zabiju ho !

,,No dovol "?! Vyštěkl na Aru.  Teď ho její myšlenky docela naštvaly. 

,,Co jsem udělala "? Zamračila se šedivá vlčice a stáhla uši. 

A Whitovi náhle došlo ,že to nejsou Ařiny myšlenky. 

,, Zmlkni "! Odsekl trošku prudčeji než chtěl a slétl vedle ní na zem. 

Takovou pěknou kočičku si ten blbec ani nezaslouží.  Kdo si myslí ,že je aby nám mohl takhle rozkazovat ?

Ještě jednou s ní bude ten čokl flirtovat tak přísahám že ho zabiju. Spojenec nespojenec. 

,,Někdo tady je s námi. Slyším jejich myšlenky.  Zní to ,jako hádka dvou "- White to ani nedořekl a přerušilo ho rozzuřené zavrčení. 

Oba dva sedmáci vyděšeně nadskočili. 

To rozzuřeně zavrčení však nepatřilo jim, znělo to jako hádka dvou zvířat. 

Ara a White si jen vyměnili rychlý pohled ,ve kterém si oba řekli to samé a to bylo to ,že se na to půjdou podívat. 

Zatímco Ara se začala opatrně plížit ,on vzlétl vedle ní k úrovni její hlavy a co nejtiššeji začal letět. 

Proplétaly se hustým lesním terénem a náhle ucítili pachy pěti zvířat. 

White zaznamenal že Ara polkla.  Tohle vypadalo na velké a tím pádem dost nebezpečné spojenectví.

White i Ara se skryli v křoví aby je mohli pozorovat. 

Velká bílá medvědice s malým černým ptáčkem na zádech seděli na kraji malé mýtinky. 

Uprostřed stály tři šelmy. 

Mohutný černý panter s naježenou srstí a vyceněnými zuby stál naproti velkému , šedému vlkovi s oranžovýma očima ,který měl taky vyceněné zuby a na tváři ušklebek. 

Vypadalo to ,že vlk pantera provokuje a snaží se ho naštvat a panter má co dělat ,aby na něj nezaútočil. 

U nich stála krásná ,černá panterka,která měla ocas položený na rameni pantera a nejspíš se ho snažila uklidnit. 

White je hned poznal ,bylo to Ratanovo spojenectví.

,,Nemáš nejmenší právo nám rozkazovat ! Kdo tě prohlásil jako našeho vůdce hm ? To ,že tvůj bratříček je vítěz neznamená ,že nám musíš poroučet "! Zavrčel vlk ,jehož jméno si White nepamatoval a vycenil zuby. 

,,Medice,Eden ani Lily to nevadí ! Jediný ,komu to vadí jsi ty Derine"! Zavrčel Ratan a zlostně zamrskal svým naježeným ocasem. 

,, Uklidni se. Nestojí ti to za to "zavrčela tiše černá panterka ,která se pravděpodobně jmenovala Lilian a pohladila Ratana ocasem po zádech. 

White nad tím nakrčil obočí a vyměnil si významný pohled s Arou.

Tohle nebylo jen tak nějaké přátelské gesto. 

,,Ony se očividně bojí, dát najevo svůj názor. Já si ale od takového pitomce poroučet nenechám " ušklíbl se Derin posměšně. 

,,Fajn "! Vyštěkl Ratan.  ,,Jestli ti to tak vadí , můžeš si klidně jít "! Prskl.

Derin na něj ještě chvíli zlostně zíral. 

Myslí si snad ,že mi může dávat kompromisy ? Ale já mu ještě ukážu ! Bude litovat !

White nad jeho myšlenkami přivřel oči.  Něco ho začínalo napadat. 

,,Fajn "odsekl Derin. ,,Už nebudu dělat potíže Ratane".  Vypliv panterovo jméno jako zkažený kus masa a odvrátil se. 

To si piš že budu. Najdu si způsob jak tě zabít a získat tu tvoji pěknou kočičku pro sebe.
Zaslechl White Derenovi lstivé myšlenky. 

Pětice spojenců už se začínala uklidňovat. 

Ratan a Lilian spolu zamířili na jednu stranu mýtiny a Derin na druhou. 

Medica s Eden na rameni na ně jen chvíli zíraly ,než si obě vyměnily smutný pohled a zamířily k Ratanovi a Lilian. 
Derin zůstal jako vyvrhel ležet na opačné straně mýtiny sám. 

White se tiše obrátil k Aře ,která ho doteď s otazníkem v očích pozorovala. 

,,Měli bychom jít pryč.  Vypadají nebezpečně a všechny je neporazíme "zamumlala vlčice tiše. 

,,Ne "zavrtěl White hlavou.  ,, Derin se chce zbavit Ratana a zmocnit se Ratanovi družky.  Nabídneme mu pomoc.  Pomůžeme mu Ratana a zbytek spojenectví zabít, získat mu Lilian a pak je oba zabijeme.  " Sdělil jí. 

Ara se zamračila. 

Co když to nevyjde ?

,,Vyjde.  Věř mi " kývl White a na tváři se objevil potutelný úsměv. 

Když nastala noc, White si všiml že Derin drží noční hlídku ,což se jim oběma hodilo. 

Řekl Aře ať zůstane na svém místě a sám naprosto beze zbraně přelétl k Derinovi.

Všiml si ,že vlk vůbec nedával pozor a pozoruje spící Lilian. 

,, Chceš ji co "? Zaskřehotal tiše. 

Všiml si ,jak Derin prudce otočil hlavu a probodl ho pohledem. 

,,Co ty tady chceš ? "Zavrčel a vycenil na něj tesáky. 

,,Já a má spojenkyně jsme vás slyšeli.  Chceme ti nabídnout pomoc.  Pomůžeme ti, zbavit se Ratanova celého spojenectví včetně jeho samotného a získat ti Lilian " nabídl mu White. 

Neměl bych jim věřit. Můžou mě podrazit.  Ale ta Lilian je fakt kus. Nemiluju ji,jen ji chci vlastnit.  A kdyby se mi to povedlo....
Medica a Eden jsou hloupé,ty oklamu snadno.  A Ratan.....
Jestli mi budou lhát ,můžu je oba zabít. 
Ale Ratana zabít chci.

,, Výborně "zašeptal White než stihl Derin odpovědět. 

Přijímám tvou nabídku vráno. 
Sdělil mu Derin v myšlenkách. 

,,To jsem si myslel. Zdá se ,že máme dohodu. Nebudeš litovat " ušklíbl se White  a spokojeně odletěl za Arou. 

Jak to ,že Whitovi schopnosti fungují,ale Héře a Legolasovi ne ? 
Legolas nám dnes zemřel ,opravdu tam past nastražila Karamelka ?
Jestli ano ,jaké nebezpečí čeká Héru ? Jak to s těmi schopnostmi vůbec je ?

A povede se Whitovi , Aře a Derinovi splnit jejich temnou a strašlivou dohodu ?

Vaše Luna 😘

Mrtví :

Luna kříženec zebry a koně zabiják kraj 2 halucinace

Legolas žába kraj 10 umí se proměnit v nějakou věc