Elven:
Usmála jsem se na ni a čekala jsem na to co bude dělat. Byla jsem totiž trochu v nevýhodě vzhledem k drakovi. Ta dívka byla velmi podivná. Chovala se spíš jako drak než jako člověk, kterým byla. Nerozumněla jsem jí a ani nevím zda by ona mohla rozumnět mně. Zvedla jsem ruce nad hlavu a tim ji naznačila, že nemám v úmyslu útočit ani jí ublížit. Trochu se uvolnila a její dračí oči se začaly měnit na lidské. Byly jako laguna. Odrážela se v nich odvaha, divokost a někde v zákoutí hodně hluboko strach. Přiblížila se ke mně na vzdálenost tak tři metry. Něco mi asi chtěla říct ale mluvila jako drak. No proste vydávala nějaké podivné zvuky. Já jsem z pohledu na její obličej rozpoznala, že chtěla vědět kdo jsem. a já jí odpověděla, že se jmenuju Emílie a jsem tu abych našla svou dávno ztracenou sestru, kterou unesli draci ještě jako batole a oddělili ji tak od její rodiny, která jí velmi milovala. __________________________________________________________________
Nevím co to ten lovec dělal ale momentálně se na mě usmál. Šla jsem k němu blíž aby jsem ho viděla. Pořád se mi koukal do očí. Ustoupila jsem protože dělal něco rukama. Ale naštěstí dal jen ruce nahoru a asi chtěl naznačit že nám nechce nic udělat. Zeptala sem se ho "kdo jsi?????!!!!!!!!!". Asi mi nerozuměl. Ale stejně něco říkal. Přistoupila jsem blíž abych slyšela. Říkal: jmenuju Emílie a jsem tu abych našla svou dávno ztracenou sestru, kterou unesli draci ještě jako batole a oddělili ji tak od její rodiny, která jí velmi milovala.