Pasti pasti pastičky

O pár hodin později
Šli jsme za Deadpoolem mrtvým lesem naprosto v tichosti. Nevím, proč nikdo nemluvil. Možná ze strachu, možná ze snahy udržet si vlastní myšlenky. Naštěstí moje náhlé rozhodnutí nosit rukavice nikdo nekomentoval a já si ušetřila výmluvy. Prozatím. I když zima mi byla pořád. Chlad se mě nechtěl pustit ani po několika běhacíh kolečkách kolem školy.

Ačkoliv byla druhá hodina odpolední, kolem nás vládlo značné šero. Houkání větru v korunách stromů se zdálo s každým krokem hlasitější a intenzivnější. Deadpool, který si vesele vykračoval v předu, pískaje si nějakou melodii zatočil okolo skupinky stromů a zastavil.

Došli jsme ho a našim zrakům se naskytl zvláštní pohled. Červenka stál před vysokým mohutným stromem s tlustým kmenem a usmíval se, jakoby našel poklad Krále Šalamouna. ,,Tak kde je ten vchod?" neudržel Mike uštěpačnou otázku. Deadpool ukázal na kmen, ,,je tam." ,,Jako v tom stromě?" ujišťoval se Henry. ,,Přesně.....tak já mizím." ,,Počkej, počkej, jak mizíš?" snažila se ho zastavit Ema, ale chlapík se vytratil jako pára nad hrncem.

,,To je fakt super" reptal Jack a kousal si nehty, ,,a s touhle obrovskou třískou máme dělat jako co?" Henry pokrčil rameny a podíval se na mě. ,,Pokud mě má znalost filmů něco naučila" řekla jsem a na tváři se mi objevil úsměv, ,,tak to, že v tom stromě bude skrytý vchod."

Rozešli jsme se kolem stromu a začali prohmatávat jeho kmen. ,,V jakým filmu byl vchod ve stromě?" optala se Ema se smíchem. Ťukla jsem do kůry, ,,v Indiana Jonesovi, myslím." ,,Co přesně hledáme?" zajímal se Henry zatímco prohledával keř. Kapitán si s rukama v bok neurčitě prohlížel kmen, ,,nějakou páčku nebo čudlík." ,,Tebe jsem se neptal!" odsekl zrzek. Steve překvapeně zamrkal. Vrhla jsem na ajťáka vyčítavý pohled, ,,Henry...to snad nebylo nutné." Zrzoun něco neslyšně zamumlal a popošel kousek od nás. 

Najednou se ozvalo cvaknutí a Emin překvapený výkřik. Všichni jsme se plní očekávání seběhli k ní. Černovláska omylem cípem mikiny zavadila o jednu z větví a jak se snažila vyprostit, spustila mechanizmus odhalující tajné dveře. ,,Výborně Emy" Mike poplácal dívku po rameni, ,,jdeme?" Bez čekání na odpověď se kolem nás mihl Jack a zmizel v otvoru. ,,Počkej na nás!" křikla jsem do tmy a ozvěna můj hlas vrátila zase zpátky. Henry se plácl do čela, ,,vždyť je tam tma!"

Přiběhli jsme na okraj tunelu, kde se přítmí pomalu měnilo na úplnou černotu. Pohlédla jsem vzhůru a oči mi ulpěly na nemalé louči zavěšené na jedné ze stěn. ,,Má někdo oheň?" otočila jsem se tázavě. Mike sáhl do kapsy a podal mi krabičku sirek. Škrtla jsem a poslala jiskřičku na dřevo.  Konec omotaný látkou vzplál jasným plamenem. Ozvalo se zachrčení. Nadskočila jsem a vytřeštěně se rozhlédla.

Celá chodba se postupně rozsvěcela, jak jedna louč za druhou začala hořet. ,,Působivé" usmál se kapitán a vydal se kupředu. Henry trhl rukou vpřed a zastavil ho, ,,počkej!" Steve se na něj překvapeně zadíval. Zrzek nasadil svůj nepříjemný výraz a sjel chodbu pohlednem. Pak popošel k Rogersovi a klekl si k jeho nohám. Stiskl jednu nenápadnou dlaždičku. V tu ránu se ze stopu snesly ostré hroty. Jako střela se zabodly pár metrů před nás a tam zůstaly trčet.

Ema a já jsme leknutím nadskočily, zatímco Henry se jen samolibě usmál. Zvedl se a projel kapitána povýšeneckým pohledem. ,,Tohle místo bude zřejmě plné pastí" řekl a skřížil ruce na hrudi, ,,radši bych šel první, teda jestli dovolíš."

Rogers mu pokynul a zrzek se vydal první. Ema mu byla v patách. Obrátila jsem oči v sloup a opatrně překročila vražednou dlaždici.

Chodba byla studená, úzká a tichá. Zvláštní, že chlad mého těla už nebyl tak nesnesitelný. Jako bych si už pomalu začala zvykat. Zatímco ostatní vyfukovali slabé bělostné obláčky, můj dech byl doprovázen teplým vzduchem.

Najednou Henry prudce zastavil. Nečekala jsem to a narazila do Emy. Ta naštěstí měla pevný postoj, a tak jsme neletěli dolů jako domino. ,,Co je?" optala jsem se. Zrzek se několikrát hlasitě nadechl, ,,větřím past." Zvedla jsem obočí. Podívala jsem se na chodbu před námi. Z obou stran se na nás šklebily bodáky ostré jako břitvy a okolo nich zely ve stěně velké díry. [Je velmi bystrý, že?] ozval se Loki posměšně. Sklapni!

Henry vzal kamínek ze země a vhodil ho mezi hroty. Napjatě jsme čekali, avšak žádná odezva. Zrzoun pokrčil rameny, ,,asi dobrý. Zřejmě se jim to rozbilo."

Bezstarostně udělal několik kroků. Ozvalo se cvaknutí. Při tom zvuku mi srdce vylétlo až do krku. ,,Henry honem zpátky!" vykřikla jsem, ale pozdě. Stěny se přibližovaly nadlidskou rychlostí a zrzek stál jako přimrazený. Bodáky už si mlsně brousily zuby. Už jen pár metrů, pár centimetrů, pár milimetrů....

V tom se kapitán vymrštil a strhl ztuhlého Henryho k sobě. Mladík zakopl a svalil se na zem kousek od zavřené pasti. Vydechla jsem všechen zadržovaný vzduch. ,,Pane bože." Položila jsem si ruku na srdce a spatřila, jak se stěny opět líně oddělují. ,,Je to past citlivá na vzduch" řekl Steve a podal Henrymu ruku, ,,dá se projít, ale na chvíli musíme zadržet dech." Zrzek odbyl jeho pomoct a sám se vyškrábal na nohy.
,,Ale co Jack?!" vyhrkla jsem při vzpomínce na studenta, ,,šel před námi a o těch pastech nevěděl! Myslíte, že....."

,,Tady jsem!" ozvalo se jakoby z dálky. S úlevou jsem zaostřila na konec chodby. Student tam stál a zběsile mával rukou. ,,Tahle past je poslední!" křičel, ,,pak jsou tady už jenom dveře!" ,,Dobře. Počkej na nás" zavolala jsem a zhluboka se nadechla. Zadržela jsem dech a proběhla až na její úplný konec.

,,Jak jsi to věděl?" zeptal se Rogers udiveně, když také doběhl. Jack s úsměvem pokrčil rameny, ,,v mládí jsem byl vášnivý filmový nadšenec. Tohle" mávl rukou, ,,to je klasika." Zasmála jsem se a Ema ho plácla po rameni. ,,Ale už nám neutíkej" pokárala ho. Student se zazubil jako sluníčko, ,,nemůžu za to, že jste tak pomalí." ,,Nerad ruším" vmísil se do hovoru kapitán, ,,ale čas běží." Přikývli jsme a otočili se na dveře.

-----------------------------------------------------
Ahojda 😊
Tahle 'knížka' už dosáhla neuvěřitelných 201☆ !!!!!! To je opravdu neskutečné!!! Hrozně moc vám všem děkuji za podporu, a že se vám příběh líbí. ☺

Vaše Adda :3

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top