Tuto kapitolu bych ráda věnovala NikoSek01 za její úžasné komentáře. Moc díky! 😙
-----------------------------------------------------

Lucie
Chvíli trvalo než jsem si zvládla uvědomit, co se děje. Svět se kolem mě míhal jako na kolotoči, až se mi z toho udělalo trochu špatně. Pomalu jsem se dotkla tváře. Měla jsem pocit, jako by mi mé tělo nepatřilo. Jakoby jediné co mohu ovládat byl zrak. Ruce těžké jako kamen, nohy jako z olova a přesto kolem mě běhaly stromy a keře.

Zamžourala jsem nad sebe a málem přišla o dech. ,,T-ty?" olízla jsem si suché rty. Deadpool trhl hlavou na mě a znovu na cestu, ,,vida...ty máš pomalý vedení, co?" ,,Kam mě to neseš?!" vykřikla jsem a sama se až lekla, jakou sílu můj hlas náhle měl. Deadpool se uchechtl, ,,za Lokim, kam jinam." Všechno do sebe začalo pomalu zapadat, ,,nikdy jsi nám nepomáhal! Vždycky jsi byl s ním!" ,,Tobě to i myslí, když se ti chce."

Spolkla jsem salvu nepěkných nadávek a začala se kroutit, ,,koukej mě pustit!" ,,Tos uhodla" Červenka se hlasitě rozesmál, ,,a nemel sebou nebo sletíš." ,,A...o co myslíš, že se snažím..." prudce jsem se odrazila od jeho hrudi a přeletěla přes jeho náruč na zem. Ve vteřině jsem stála opět na nohou. Polil mě nebývale skvělý pocit. Energie vyzařovala z každého kousku mého těla. Od konečků prstů až po kořínky vlasů. Bylo fajn po tak dlouhé době beznaděje a bolesti zase v sobě cítit sílu.

Deadpool využil chvilky mé nepozornosti a chytil mě za paži. Ucukla jsem, ale jeho nemilosrdný stisk mi začal drtit ruku. Tvář mi stáhla bolestná grimasa, ovšem uvnitř....někde ve mě....počalo klíčit cosi nového. Začalo to jako příjemné mrazení, ne takové spalující jako před několika dny, jiné. Pomalu jako vlna mnou projelo brnění, které ovšem stejně náhle jako se objevilo i zmizelo.

Vytrhla jsem se mu a vyrazila odkud jsme přišli. Běželo se mi lehce, jako bych nevážila víc než mráček na obloze. Mohla bych se vznést, vzlétnout a odletět. Daleko, daleko odtud.

Vtom mě prudký náraz srazil k zemi. Deadpool mě zalehl a otočil na záda, k němu čelem. Vítězně se mi podíval do očí a já bych dala ruku za to, že se pod tou svojí maskou usmíval jako sluníčko. Zamračila jsem se. Místo obvyklého pocitu beznaděje a strachu, na který jsem byla zvyklá, mě popadl nepředstavitelný vztek. Začala jsem mu bušit do hrudi, co mi síly stačily.

,,Neblbni" zasmál se Červenka, ,,ještě si ublížíš." ,,Drž pysk!" zavrčela jsem. Deadpool se na mě namáčkl ještě víc. Zalapala jsem po dechu, jak se mi do plic nedostával téměř žádný vzduch. ,,Nech....mě..." vyprskla jsem s posledními výdechy. Uchechtl se, ,,nebo co?" ,,Nebo....nebo....!"

Celým mým tělem se opět začalo šířit mrazení. Jiskřičky brnění se rychle rozutekly až do konečků prstů. Zorničky se mi zúžili a zvláštní studený pocit mi obalil hlavu. Zlověstně jsem se zadívala na muže nad sebou. Deadpool sebou trhl, ,,t-tvoje oč-či."

Zazubila jsem se, ,,co je s nimi?" Cítila jsem se neobyčejně silná. Nic mě nemohlo zastavit. Nic. ,,Jsou...jsou...." nemohl ze sebe dostat smysluplnou větu. Ušklíbla jsem se a rázně ho odstrčila. Odlétl pár metrů ode mě. Vyskočila jsem na nohy, ale Deadpoolova ruka vyrazila vpřed a chytila mě za loket.

,,Pusť MĚ!" Energie mi pohltila paži. Bylo jí moc. Dosedla na mě nepředstavitelná síla. Červenka sebou poděšeně trhl, ale ruku mi nepustil. Přivřela jsem oči. Najednou začalo místo, kde mě držel modře zářit. Deadpool vyjekl bolestí a uskočil. Sklopil hlavu, rukáv jeho červené kombinézy zářil jasně mrazivou barvou.

Prudce jsem vydechla. Tíha téměř okamžitě zmizela. Deadpool se na mě poděšeně podíval, ,,ty....ty...." Ušklíbla jsem se. Červenka naštvaně zavrčel, ,,ty mrcho.." Překvapeně jsem zamrkala. Znovu skočil směrem ke mě. Zvedla jsem ruce před tvář a pevně stiskla víčka. Mrazení okamžitě vyrazilo vpřed a vylétlo mi z dlaní. Ozval se výkřik a pak hrobové ticho.

Pomalu jsem oči otevřela a skrz prsty se podívala před sebe. Pár kroků ode mě stála velká ledová socha. Popošla jsem blíž a několikrát ji obešla. ,,Páni...ten vypadá jako" zarazila jsem se, ,,bože! To je on!" Odskočila jsem, jako by se socha mohla hnout a podívala se na své ruce, ,,to...to jsem udělala já?" V mé hlavě se ozval ironický tleskot. [Gratuluji.] ,,Tos byl ty?" [Za všechno, co se ti děje, nemůžu pořád já.] ,,Takže to vážně dělám já" zašeptala jsem užasle a znovu se podívala do svých dlaní.

Náhle mě zezadu objaly dvě velké paže. Zalapala jsem po dechu. Neznámý mě k sobě otočil a znovu jsem se ocitla na jeho pevné hrudi. ,,St-Steve?" vykoktala jsem a zvedla hlavu. Kapitán mě vzal za ramena a podíval se mi hluboko do očí, ,,jsi v pořádku, jsi v pořádku." Znovu mě sevřel v pevném objetí. Opatrně jsem si na něj položila hlavu a jeho prsty mě jemně začaly vískat ve vlasech.

Z lesa se náhle ozval křik, ,,STEVE!! LUCIE!!" Odskočila jsem od něj přesně v té chvíli, kdy se mezi stromy objevil Henry, Bruce a Mike, táhnoucí za paži skleslého Jacka. ,,Díky bohu, jsi v pořádku" rozzářil se zrzek a padl mi kolem krku. Nejistě jsem ho objala zpátky. Zdálo se mi, jakoby se Herny po očku koukal na Stevovo reakci. Nechápala jsem proč. Nenápadně jsem se na něj také podívala a musela se usmát. Stál se skříženýma rukama a i přes klidný výraz mu tvář halil stín něčeho zvláštního. Byla to snad žárlivost? 

On snad žárlí? To je roztomilý.
[No fuj.]
Zavři zobák.
[Mužů dělat.....i jiný zvuk.]

V hlavě mi začal pomalu zesilovat známý pískot. Otřásla jsem se a nasucho polkla. Tak to ne! Znovu ne! Přivřela jsem oči a pokusila se uklidnit svou rozbouřenou mysl. Pískání se mi pomalu rozlézalo po celém těle. Zalapala jsem po dechu a tvář mi stáhla zkřivená grimasa. V tom jsem na rameni ucítila Stevovo jemné pohlazení. Pousmála jsem se a zatla pěsti. Já to zvládnu.....zvládnu... Zvuk začal pomalu ustupovat. Funguje to! Funguje! Usmála jsem se.

[Ty....jak jsi to...]
Šach mat!

,,A co je tohle?" Mike překvapeně obešel ledovou sochu, ,,tos udělala ty?" Překvapeně se na mě podíval. ,,Ehm...no....já..." Vtom se v dálce ozval křik a dusot nohou. Steve mě v minutě chytil za ruku, ,,musíme pryč!" Henry ho sjel nenávistným pohledem, ,,a kam chytrolíne?" ,,Věřte mi" stiskl mi dlaň a rozběhl se do lesa.