Stařec hlasitě zaklapl knihu a poté věnoval každé ze svých mrtvolek jeden pohled.

„A to je konec," pověděl a opatrně, aby žádné z dětí nehodil, se zvedl z křesla.

Hodiny právě ukazovaly půl čtvrté.

„Tak akorát," zamumlal muž. „Do města to je přeci jen nějakou chvíli. Držte mi tedy palce, děti. Brzy vám snad přivedu dalšího kamaráda na hraní."

S těmito slovy stařík opustil chatu a vydal se vstříc budoucím posluchačům svých pohádek...

______
konec

A tímto bych sbírku ukončila. Možná někdy v budoucnu začnu nějakou další, prozatím jsme ale dospěli ke konci. Děkuju za všechny hlasy, komentáře, přečtení a sledování. Vaše odezva mě skutečně těší a motivuje psát dál. 💚

Zatím se s vámi tedy loučím a snad zas někdy příště!