Drazí kamarádi,

dnes je 4. července a já jsem definitivně svobodný. Od pádu Thiaumontu byla celá naše jednotka zajata Němci, ale Francouzi se opět obrnili a zahnali je s pomocí Britů zpět za frontu. Nyní se snažíme zregenerovati, zmobilizovati a zejména se znovu postaviti na nohy, poněvadž válka ještě není zdaleka vyhrána. Čekají nás značně tvrdší boje. Bůh nás ochraňuj!

Leč Vaux taktéž padla a přeživší byli zajati spolu s námi. Marně jsem pátral po Jeanovi. Nikdo mi nedokázal říci, co se s ním stalo. Avšak jedna ctná duše mi pověděla, že Jean nezesnul, poněvadž je slovutný válečník, a tudíž mé srdce věří jeho úsudku.

Doufejme, že se ohlásí, abychom se nemuseli strachovati.

Napište mi, přátelé, anebo vyčkejte mého dopisu, neboť když jsem byl v zajetí, psaní samo sebou nemohlo choditi. Možná jste mi bývali psali, vyčkám tedy ještě několik dnů, jestli se neobjeví.

Ach ten zmatek!

Na shledanou, přátelé.

Claude