V temné podzemní místnosti bez oken přecházelo několik postav. Ta největší přecházela že strany na stranu a co chvíli probleskly rozzuřené malé oči. Ty ostatní dvě se snažily spíše nebýt vidět. ,,To se vám teda povedlo!" Syčel každou chvíli hlas. ,,Pokazili jste všechno, co jste mohli!" ,,Ale my......." ozval se ponížený, pisklavý a vystrasený hlas. ,,Mlč!" Odsekl první hlas. ,,Teď půjdete a uděláte to pořádně, nebo uvidíte a nechci slyšet žádné výmluvy!" Ozval se nový hlas ,,ale jak....." ,,jak jak!" Odsekl první hlas ,,už jste to slyšeli minule! Vaše smůla, že jste to pokazili! Teď běžte a udělejte to, nebo vám ukážu!" Jeden hlas ještě něco zamumlal a pak se ozval nový hlas z rohu, kde byla taková tma, že tam nic nebylo vidět. ,,spolehněte se. Nezklameme vás." ,,to vám doporučuji." Odfrkl si první hlas. ,,A teď už běžte!" Poručil první hlas už zuřivě. Dvě další postavy se polekaně přikrčily a začaly pomalu couvat. Třetí postava hmizela jako pára nad hrncem. Po chvíli v místnosti zůstala jen jedna postava, která se posadila a nehybně zírala do tmy malýma očkama plnýma touhy po pomstě.

Tak konečně další kapitola! Omlouvám se za prodlevu, ale prostě toho bylo moc. Další kapitola by měla brzy následovat. Budí ráda za komentáře.
Vaše Jasmineleaf