Máma mi vždycky dávala polibek na dobrou noc, táta občas také, záleželo na tom, jak moc unavený byl. Proto jsem bral koučův polibek pouze jako projev toho, že mě měl rád stejně, jako mě měli rádi rodiče. Nevěděl jsem, že je to špatné, bylo mi devět, nic zlého jsem v tom nehledal, ba naopak chtěl jsem být milován, jelikož díky tomu jsem věděl, že nejsem sám.