*Přihláška*

JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
*Ginger Drake

DATUM NAROZENÍ: 
*5.3. 2035

SCHOPNOSTI:

*Gravity

VLASTNOSTI:

* Někdo by mě možná popsal jako Drzou, arogantní, výbušnou, přehnaně sebevědomou a nekompromisní. Já bych se podala spíše jako chytrou, milou a skromnou. No dobře. Dělám si srandu, vím o sobě, že jsem sebevědomá. Ale co je na tom špatného?

*Pokud mě někdo naštve, může si být jistý, že skončí rozpláclej na zemi jako moucha na předním skle. To jen pokud mám zrovna dobrou náladu, jinak... To sem teď nebudeme plést, jsem naprosto mírumilovná osoba, ano?

*Možná nejsem tak sebevědomá a jen tím zakrývám svůj strach. Už ani nevím jak to vlastně je. Dávno jsem se v tom ztratila.

*Je potřeba hledět do budoucnosti a nelámat si hlavu s tím co bylo, když to nemůžeme změnit. I když, něco bych změnila strašně ráda.

*Nejsem žádná dámička a v klidu káždýmu na plnou hubu řeknu co si myslím. Nebo to neřeknu a pošlu dotyčného na oběžnou dráhu. Proč někoho zabíjet, když ho můžete nechat zmizet z planety? Gravitace je úžasná věc...

*Nikoho jsem překvapivě zatím nezabila, to mi připište  k dobru, protože nevím jestli to dalších dvacet jedna let vydržím.

*Nebaví mě být na jednom místě moc dlouho, ale zvládnu to vydržet a nedat na sobě nic znát.

*Nesnáším lidi co si myslí, že když zažili něco hrozného, tak se z toho všichni podělají a budou jich litovat. Každý zažil něco nepěkného, ale je na něm jak se s tím popere.

*Díky kombinaci mých schopností, vzhledu a jménu mi lidé přezdívají Rudý drak. Někdy si kvůli tomu lidé mylně myslí, že jsem ohnivá. Pch. Na svoji schopnost jsem velmi hrdá.

*Upřímně je to docela vtipné, protože jsem zrka, která se jmenuje Ginger a moje příjmení znamená v překladu drak.  Z toho taky zčásti vznikla ta přezdívka. Rodiče měli holt u vymýšlení mého jména smysl pro humor. Ale nestěžuji si.

ZÁLIBY:

*Rozhodně trénování schopností a sporty. U obojího vydržím hodiny.  Více netřeba dodávat.

HISTORIE:

*Narodila jsem se v jednom hezkém málem městečku, ve kterém jednoho hezkého dne začaly mizet děti. Teď možná čekáte že unesli i mě, já všechny únosce porazila, zachránila ostatní děti a všichni jsme se vrátili domů. Tak přesně takhle to nebylo. Bylo to takhle:

Žili jsme tam já, máma, táta a můj o dva roky mladší bratr Jess. Mě bylo šest let a bratrovi čtyři, když se to stalo. To jsem ještě byla hodná, roztomilá, skromná a bla bla bla. Jesse toho dne spolu s dalšími asi třemi dětmi a mnou unesli a já se jen stěží zachránila, jenže sama. To se mi poprvé projevily schopnosti.
Od té doby jsem jeho, ani nikoho z těch ostatních dětí neviděla. Nejprve se nevědělo co vlastně ti lidé co je unesli, byli zač. Zjistilo se, že to je nějaký gang co si tímto zaručuje další naprosto loajální a silnou generaci. Alespoň takhle nám to řekl úřad, hrozně mlžili, jenže ... Jak to doopravdy asi bylo? Co když lhali?

Dobrá zpráva je, že jsem takhle neskončila, ta blbá zpráva je, že tak skončil můj bratr a já ho nedokázala zachránit. Nikdy si to neodpustím.
Po téhle hrozně události jsme se odstěhovali daleko od toho místa a začali nový život. Já po probuzení svých schopností začala každý den trénovat s bláhovým snem, že když budu dost silná, dokážu ho najít a přivést zpátky. 
Uvědomuji si, že jsem byla dost bláhová, že jsem doufala v něco takového, vždyť je nejspíš už mrtvý, ale díky tomu jsem dokázala své schopnosti naprosto ovládnout.
Se ztrátou bratra jsem se nevyrovnala, jen ho beru jako mrtvého. Po čase rána přebolí a je jen potřeba ji znovu neotevřít, jinak je všechno v pořádku.

Schopnosti mám po otci. Matka je psionická, že to nejde? Že se nemohou mít rádi lidé kteří jsou že skupin, které se nesnáší? Tak se podívejte na ně. Mamka mě naučila jak se bránit proti psychickým útokům a uzavírat svoji mysl před tou jejich.
Ani nevím jaký vlastně byl Jess. Jeho schopnosti se nestihl projevit. Byl by jako já? Nebo jako matka?

Ráda občas uberu svému tělu trochu gravitace. Jsem potom rychlejší, mrštnější a lépe se vyhýbám. Naopak když chci někomu vrazit, tak si v poslední chvíli přidám.
Své schopnosti dokážu využít skoro na vše, u každé věci jsem jako malá přemýšlela jak ji udělat se schopností. To mi moc pomohlo.

Umím chodit po zdech a stropech a ráda dělám věci těžké když je chtějí lidé sebrat.
Nejraději, ale uberu svou gravitaci úplně a pomocí větru ovládám směr kam "letím".
Bohužel mám takový menší problém. Jakmile se leknu, pořádně naštvu, nebo jakkoliv prudce změním emoce, nebo je ta emoce hodně silná, tak se přilepím na strop. Teď si opravdu nedělám legraci, je to nejtrapnější věc jaká se vám může stát! Jednou jsem se v patnácti políbila s jedním klukem a puf! Byla jsem na stropě. O svém prvním sexu nemluvím. Naštěstí to mám už celkem vychytané, ale stejně.

Naproti tomu jsem si zasloužila dost dobrou přezdívku a nechala si jako onu symboliku vytetovat draka.
Ti co unesli mého bratra by měli doufat, že nikdy nepotkají Rudého draka. Teď už bych nenechala jít. Už by nedošli nikdy nikam.

Jinak je můj život celkem nudný. Nějaké rvačky, výhry, útěky před skupinami temných a psionických. Ale na ty jejich schopnosti jsem už celkem zvyklá.

Příležitost stát se osobním strážcem, který je vysoko postavený, je pro mě opravdu výzva a možná v koutku mysli doufám, že s takovým vlivem možná najdu bratra.
Myslím si, že na to mám, jsem dost silná, jinak bych se tam ani nehlásila (Hah, jasně, že jo) a jinak bych se nedostala do dvanáctky.

POHLAVÍ:

*Asi bez komentáře.

VZHLED:

*Středně dlouhé zrzavé vlasy. Nebo jak já s oblibou říkám "ohnivě rudé". Zelenožluté kočičí oči a výrazné růžové rty. Přes jednu ruku se mi od zápěstí až ke krku vine tetování draka. Jak příznačné, že?

FACECLAIM:

*Karen Gillian

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top

Tags: #rpg