Horory jsou zlo, opravdu
Když horor začal vypadal neškodně. Ke konci jsem se bála tak, že jsem se chytla Monči, která se nijak nevzpírala a naopak mě taky objala. Tak jsme tam tak seděli asi pět minut po skončení filmu. Když jsem se konečně odhodlala vyndat to pitomé CDčko z přehrávače. Šla jsem k televizi, ale náhle jsem uslyšela podivné zvuky. Ihned jsem si vzpomněla na všechny mě zážitky z hororů a ztuhla jsem. "Co se děje?" zeptala se klepavým hlasem Monča. "Slyšela jsi to?" " Ano, právě proto se ptám. Máš proto nějaké logické vysvětlení?" "Bohužel ne, nemám, ale slýchávám to tu často." "Bože to je strašné, pojď jdeme k tobě do pokoje." Dobře". Ani nevíte jaká je s Mončou sranda a proto jsme obě rychle zapomněly na nějaké zvuky. Okolo deváté se to stalo, to na co už nikdy nezapomenu. Asi to hrálo už déle, ale my to uslyšely až v momentě kdy se tam začalo vraždit. Ano on se spustil znovu ten pitomej horor se spustil znovu. Myslela jsem že jsem to CDčko vyndala. Nevěděla jsem co budeme dělat a Monča taky nevypadala, že by měla nějakej nápad. Co budeme dělat?
Po 400 letech další ovšem krátký díl. Omlouvám se, ale jsou prázdniny tak co čekáte. Alespoň ho neukončím jako hodně lidí tady. Díky za trpělivost :*
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top