Merilyn se s trhnutím probrala a začala zrychleně dýchat.

Prohlédla si pravou ruku jestli tam opravdu není stopa po říznutí, a naštěstí, nebyla, ikdyž ji stále bolela ruka po tom co Malfoyovi upravila fasádu před dvěmi týdny.

,,Byl to jen sen, jen divný sen.'' Upokojila se a lehla si znovu do postele.

Podívala se po svých spolubydlících, které spaly jak zabité, záviděla jim jejich tvrdý spánek.

Začala přemýšlet o tom snu, co se jí zdál. ,,Třeba to bylo znamení.'' Řekla si v duchu a zamyšleně se zamračila.

Merilyn věrila v osud, znamení, a prostě v nadpřirozeno, a proto se ještě jednou, a tentokrát pořádně nad svým snem zamyslela, a jako správný závislák na nadpřirozenu a milovník konspiračních teorii.

,,Třeba to znamená že je pro mě Cedník záhuba, nebo že s ním prostě nemám být, nebo...'' ,,Sakra Merilyno, sklapni, někdo tady chce spát.''

Zabručela ospale jedna její spolybydlící a Merilyn protočila očima. ,,Drž hubu a krok krávo.''

Odpověděla Merilyn, vstala z postele, kterou si ani neustlala, protože, k čemu jí to bylo když zase šla večer spát.

Oblékla se do hábitu, pročesala si své hnědé vlasy po ramena a trochu vykoukla z okna, které bylo zakryté závěsy, a jak očekávala, slunce už vyšlo, takže mohlo být takových pět, možná šest hodin ráno, naštěstí byl víkend takže se nemusela ten den tak hnát.

Nechtěla být sama, tak si řekla že si osobně dojde pro své kamarádky a svěří se jim se svým snem. Proto odešla ze svého pokoje a tak jak nejvíc potichu mohla práskla dveřmi, až uslyšela nadávání svých spolubydlících a zašla do první koleje která ji napadla, do Nebelvíru.

Když byla před obrazem buclaté dámy, která spala jak dřevo a chrápala jak cirkulárka, řekla heslo, které znělo ,,Omne animi'', a když Buclatá dáma stále chrápala, nezbývalo jí nic jinýho než jí začít vyhrožovat, že jí rozškrábe plátno, a pak si spokojeně vykračovala do pokoje její lví kamarádky.

Merilyn ji musela násilím vytáhnout z postele, protože Maira nechtěla nikam jít, ale když ji začala lechtat, oblékla se a vydaly se do Havraspárské koleje, kde, když měly klepadlu uhádnout hádanku, tak je pustil, protože byly obě tak blbé (a hlavné Merilyn) že klepadlo nemělo sílu je vystát.

Valianna Merilyn málem uštkla kledbou, která se nepromíjí, ale když potom došly i pro Liabettu a zašily se v kuchyni, kde je skřítkové náležitě uvítali a dali jim občerstvení, Merilyn jim svůj sen řekla.

,,No, řekni ti toto, zkusíš se někdy v reálu zabít kvůli klukovi, zabiju tě osobně.'' Řekla Val a Merilyn se uchechtla.

,,Neboj, nic takového nehrozí.'' Ujistila ji a ostatní Merilyn a slova se ujala Mali.

,,Hele, řiď se instinktem, pokud ti říká že s Cedem být nemáš, rozejdi se s ním.'' Poradila jí a Merilyn se pousmála. ,,Díky holky, jste to nejlepší co mě v životě mohlo potkat.''

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

,,Ahoj Lyn.'' Pozdravil ji Cedric na snídani a líbl ji do vlasů.''

,,Ahoj Cede, ehm, musíme si promluvit.'' Merilyn znervóznila a Cedric taky.

,,O co jde? Udělal jsem něco?'' ,.Nenene, tys nic neudělal...ale já.'' Merilyn byla čím dál tím víc nervózní, a dávala to najevo že začala gestikulovat nejen slovy, ale už i rukama.

,, Prostě...bude lepší...když budeme jen přáteli.'' Řekla, a když si všimla Cedricova zmateného pohledu, začala jančit a blekotat nesmysly.

,,No, není to tebou, ale mnou, prostě...jseš skvělej kluk a mám tě ráda, ale, zasloužíš si někoho lepšího než jsem já a...BANÁNY V ČOKOLÁDĚ!''

Všimla si Merilyn jednohubek na stole a hned tři si dala do pusy, aby přestala žvanit blbosti.

,,V pořádku, chápu to.'' Merilyn se na Cedrica podívala a s plnou pusou zahuhlala. ,,Cže?''

,,Víš, právě proto jsem za tebou došel, chtěl jsem ti totiž nabídnout to samé co ty teď mě, ale zřejmě si mě předběhla.''

Merilyn spolkla jídlo v puse a nahla se k němu. ,,Kdo je ta šťastná?'' Cedric se podíval k Havraspárskému stolu a Merilyn překvapilo, že to bylo na Cho Changovou.

,,Hmm...zvláštní.'' Řekla si pro sebe a Cedric se na ni vyděšeně podíval. ,,Vadí ti to?''

,,Nenenene, jen...jsem měla sen, kde jsi zrovna s Cho byl.''

To Cedrica zaujalo. ,,Fakt?'' ,,Jo, ale v tu dobu jsi chodil ještě se mnou, takže jsem vás spolu načapala, a podřezala se.''

Cedric vykulil oči a Merilyn jen máxhla rukou. ,,Ty mě snad neznáš Cedníku! Já bych se v životě nezabila kvůli chlapovi, ať už je to kdokoliv.''

Cedric se zasmál, Merilyn se zasmála a potom ho chytla za rameno a stiskla. ,,Jdi za ní, řekni jí co cítíš, buď šťastný.'' Cedric se nervózně podíval, ale Merilyn jen přikývla a nechala ho jít za havraspárkou.

,,Jseš v pohodě?'' Naklonily se k ní Val a Mali a Merilyn přikývla.

,,Jo, jsem. Mělas pravdu Mali, hned je mi líp když ho vidím šťastného.''

,,Ale, s kým teď půjdeš na ples?'' Řekla Vali a Merilyn zajiskřilo v očích. ,,Myslím že to nebude problém.''

Řekla tajemně, stoupla si na lavici a vyhledala si nebelvírského zrzka. ,,FREDERICKU WEASLEY!''

Zakřičela přes celou síň, a když si jí zrzek všiml ( vlastně když si jí všimla celá škola), odhodlaně řekla.

,,Připrav si náplasti, nebo radši rovnou berle, protože ti je na tom plese určitě podupu.'' Řekla, Fred si taky stoupl na lavici a podíval se na ni.

,,Takže se mnou na ten ples půjdeš?'' Merilyn přikývla.

,,Ano Weasley, půjdu s tebou na ples.''