Taaakže, teď se na chvíli přesuneme do alternativního světa, kde se Horny Angels nikdy nesetkaly, jak si myslíte že bude vypadat jejich životy? No, čtěte a zjistíte.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Červenec 1988, Londýn

Byl krásný červencový den, malá Merilyn běžela k Cukrárně u Watta, a kdyby někdo nezakřičel ,,Pozor!'', narazila by do čtyř holek.

,,O-omlouvám se.'' Omluvila se Merilyn a nechala tři brunetky a jednu špinavou blond holku vejít první do cukrárny.

Když si objednávala pistáciovou zmrzlinu, pokukovala po těch holkách, měla pocit, že jim má něco říct, že MUSELA něco říct, ale byla až moc stydlivá, tak radši byla zticha.

Venku se před cukrárnou zastavila, držela svou oblíbenou zmrzlinu v ruce a sledovala záda holek, které šly každá jiným směrem, a asi by se na ně dívala dál, kdyby jí nezavolal známý hlas.

,,Pojď Merilyn, příjdeme k babičce pozdě.'' Volala na ni obarvená černovlasá žena, vedle které stál vysoký černovlasý muž s vousy a brýlemi, a desetiletá holčička, která se držela za ruku ženy.

,,Už jdu mami.'' Křikla, ohlédla se ještě naposledy za rameno a utekla ke své rodině, netušící co jí za pár let čeká.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Září 1991, Bradavice

,,Valianna Rogers.'' Vyřkla další jméno McGonagalová a Valianna si šla sednout na stoličku.

Jedenáctiletá Merilyn tam stála a dívala se na brunetu, která šla k Havraspárskému stolu.

Ji i všechny tři holky co byly před ní znala, byly to ty holky co poznala před lety u cukrárny, a nevěděla jestli s nimi měla prohodit pár slov.

Neměla moc přátel, spíš žádné, od té doby co umřela její matka, jí bylo od její babičky řečeno, aby se víc zakolektivovala, jelikož se do sebe uzavřela a vytvořila si svůj svět, kam nikoho jiného nechtěla pustit.

,,Merilyn Winchester.'' Řekla McGonagalová a Merilyn si sedla na stoličku.

,,Hmmm, těžké, těžké, kam bych tě poslal? Hmmm, tolik pocitů, ale co z nich mám vyčíst?''

Řekl moudrý klobouk a nakonec ji poslal do Mrzimoru, z toho neměla Merilyn žádné pocity, protože se neměla s nikým o nich podělit, cítila se sama, radši si sedla někam na konec stolu a snažila se byt neviditelná, a ignorovala čtyři pohledy, které se na ni upřely.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Červen 1992, Rogers Manor

Valianna nenáviděla být Rogersová, její rodiče se v jednom kuse hádali, sestra ji šikanovala a jediné co jí dělalo společnost, byla její sova Hurikán.

Neměla moc přátel, bavila se jen s Lenkou a Nevillem, a taky občas s Clintem Bartonem, ale jinak s nikým jiným moc ne.

Nevěděla proč, ale hrozně ji to táhlo k holkám z Nebelvíru, Zmijozelu, Mrzimoru a jedné holky z Havraspáru, konkrétně k Maiře z Nebelvíru, Liabettě ze Zmiozelu, Merilyn z Mrzimoru a Maleficient z Havraspáru, cítila s nimi nějaké pouto, ikdyž s nimi nikdy nepromluvila.

Když se s nimi málem srazila u Watta, její šestý smysl jí řekl ať jim něco řekne, že se její život změní díky nim, ale neudělala to, nikdy to neudělala, a proč? Protože měla strach, strach z odmítnutí.

A proto seděla ve svém pokoji, hladila Hurikána, dívala se z okna, přitom musela poslouchat další hádku svých rodičů, a přemýšlela o tom, jak by to dopadlo, kdyby tenkrát na ty holky z cukrárny promluvila, změnilo by se něco?

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Srpen 1993, Baker Street

Maira Valenteová byla oblíbená holka z Nebelvíru, byla krásná, což jí záviděla každá holka, a kvůli čemuž měla veliký zájem u chlapců, ikdyž ji zajímal jen jeden konkrétní zrzek.

Maira měla vše, přátele, skvělou rodinu, popularitu, ale necítila se...no...úplná, jakoby jí něco v żivotě chybělo...že by snad zábava?

Ano, v jejím stereotypním životě chyběla zábava, prostě nějaká jiskra, co by ten nudný život trochu oživila.

S kamarádkami, které moc kamarádkami nenazývala, se nebavila o ničem jiném než o módě a klucích, to ji nebavilo.

S rodiči moc nekomunikovala, měli moc práce než aby se jí věnovali, a sourozence? Ty neměla.

Takže kvůli nedostatku zábavy se Maira schovávala za kamennou masku, byla chladná a drzá, moc lidí si kolem k tělu nepouštěla a pro jediného tvora, pro kterého měla slabost a dokázala mu říct všechno, byl její černo bílý kocour Lorie.

Ano, Maira možná měla všechno, ale cítila se jakoby neměla nic.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Říjen 1994, Bradavice

Liabetta Morningstar, holka, co chodila se zmiozelským princem Dracem Malfoyem.

Byla vskutku normální holka, měla za nejlepšího přítele Blaise Zabiniho, takže měla o zábavu postaráno, v učení...no...v tom trochu plavala, ale nějak to zvládala.

Měla dobrý život, tak proč jí přišlo že jí něco schází?

Instinktivně se podívala na Nebelvíry, Havraspáry a na Mrzimory, u kterých chvilku zůstala a sledovala jednu brunetku z Mrzimoru, která seděla úplně na konci stolu.

Merilyn měla před sebou talíř s jídlem, do kterého jen dloubala vydličkou, rukou si opírala tvář a tvářila se, jakoby byla v jiném světě.

Liu to trápilo, nevěděla proč, ale trápilo, nechápala proč se Mrzimorka takto tváří, vždyť chodila s Cedricem Diggorym, jedním ze čtyř šampionů, tak proč se tvářila jakoby byla...bez života?

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Prosinec 1995, Bradavice

Maleficient Swan si poklidně jedla ve Velké síni, a asi by jedla i dál, kdyby neuslyšela rozhovor dvou Mrzimorů.

,,Hele, nevíš kde je ta divná od nás? Myslím Merilyn se jmenuje?''

,,Ne neviděl, proč? Ty se s ní bavíš nebo co?''

,,S ní? Nikdy, je divná! Ale že tu na jídlo byla vždycky, ale dneska tu není. Nepříjde ti to divné?''

,,Ona je celá divná, já bych už to neřešil.''

Doposlechla si Mali rozhovor a podívala se na místo, kde Mrzimorka celých pět let sedávala, a skutečně, místo bylo prázdné.

Maleficient na nic nečekala, zvedla se a odcházela ze síně, jenże netušila že nejde sama.

,,Hej, kam si jako myslíš že jdeš?'' Řekl někdo za Maliininými zády a ta se otočila, byla to Maira, a za ní šly Valianna a Liabetta.

,,Jdu najít Merilyn, kam jdeš ty?''

,,Já ji jdu najít, a navíc, proč bys ji hledala? Nikdy jsem tě s ní neviděla mluvit.''

,,A ja snad tebe jo ty jedna Nebelvírská princezno?''

Dohadovaly se tam Maira s Mali, ale Valianna je obě okřikla.

,,Tak dost! Nechte toho! Ani jedna se s Merilyn nebavila, to víme všechny, ale máme stejný důvod ji najít...bojíme se o ni, takže by bylo dobré kdybyste se přestaly hádat a soustředily se na nalezení Merilyn!

Maira i Mali po chvilce obě přikývli a všechny čtyři společně začly přemýšlet, jenże když na nic nepřišly, jako zázrakem se objevil Tlustý mnich a ten jim pověděl, že odešla do Uršuliných umýváren, neváhaly a vyrazily.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Potom co dorazily k umývárnám, uviděly dveře pootevřené a slyšely téct vodu, a když dveře otevřely trochu víc, uviděly Merilyn...jak ležela v krvi a vodě, a vedle ní ležel obrovský střep z rozbitého zrcadla, celý od krve.

Holky neváhaly a přiběhly k bezvládné Merilyn, a Maira začala jednat.

,,Podle množství krve se dá odhadnout že se Merilyn pořezala nedávno, asi pět minut zpátky, má někdo nějakou látku čím bych mohla krvácení zastavit?''

Zeptala se a Lia jí podala svůj šátek, kterým Maira obvázala Merylininu ruku.

,,Tak jo, Mali, ty tu se mnou zůstaneš a budeš ji se mnou hlídat, Val a Lio, vy půjdete pro učitele, a pospěšte si!''

Rozkázala Maira a Val s Liou vyrazily, Mali zastavila vodu a čekaly s Merilyn do té doby, než nepřišel celý učitelský sbor i s Pomfreyovou a opatrně ji odnesly do ošetřovny.

Druhý den všechny čtyři dívky přišly za Merilyn na ošetřovnu, a Merilyn vůbec nechápala co tam dělaly.

,, Jak je ti?'' Zeptala se Maira a všechny si k Merilyn přisedly.

,,Ehhhh...je mi fajn? Ale co tu děláte? Jak o tom...''

,,To jsme byly my kdo tě našel, obvázal ruku a přivolal učitele, kdyby nebylo Tlustého mnicha který nám řekl kde jsi, byla bys mrtvá.''

Řekla Mal a Merilyn zavřela unaveně oči.

,,Měly jste mě tam nechat umřít.'' Šeptla Merilyn.

,,Proč bychom to měly dělat? A proč si se chtěla vůbec zabít?'' Zeptala se Val a Merilyn odvrátila zrak.

,,Nepochopily byste to, nikdo by to nepochopil.''

,,Zkus to.'' Řekla Mal a Merilyn si ze začátku nebyla jistá, ale nakonec jim všechno řekla, smrt jejích rodičů, to jak ji Pansy šikanovala, a pak o těch panických záchvatech po Cedricově smrti.

Potom co to dořekla bylo ticho, dlouhé ticho které nakonec ukončila Valianna s otázkou ,,Jaká zmrzlina je podle vás u Watta nejlepší?''

A tahle otázka vyvolala takovou hádku, u které se dokonce i zasmály, pak si prostě jen povídaly, a ikdyž bylo po návštěvních hodinách, madame Pomfreyová dívky nechala být, přeci jen, věděla že pacientce bude s nimi líp, než kdyby byla sama.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Taaakže teď mám pro vás kteří toto čtete a komentujete (ano myslím vás holky které každou kapitolu komentujete) z jaké kapitoly a z jaké části byla použita ta scénka s umývárnou? Je to lehká otázka, věřím že na ni odpovíte ( a všechny...snad XD)