,,To je v háji, to je v háji, to je v háji.'' Myslela si Frederica když seděla u stolu ve svém pokoji a mlátila o ní se svou hlavou, přitom se na ni její spolubydlící divně dívaly, jakoby nebyla mentálně v pořádku...což sice nebyla ale to ony nemusely vědět.

Nejen že ten večer byla přiřazena do koleje, do které se jí dvakrát nechtělo, ale ještě tam byl Potter...dnešek pro ni nemohl být horší...a to ještě ztratila tyč co jí její matka dala.

,,Hey Weasley, někdo pro tebe došel.'' Řekla jedna z jejích spolubydlících a Frederica se podívala ke dveřím, kde stál Scorpius.

,,Zdar We We, nezdejchnem se?'' Řekl s poťulným úsměvem a Frederica se na něj s přihmouřenými oči podívala.

,,Takhle už mi nikdy neříkej, to zaprvé, a za druhé, to chceš hned první den ve škole porušit pravidla? Páni, už zním jak Fel.''

Řekla udiveně a Scorpius se zasmál. ,,Notak, půjdeme jen ke kraji lesa, nemůže se nám nic stát, vždyť tam jde celá parta, dokonce i Feli jde.''

A tak se nakonec stalo že sedmičlená parta se uprostřed noci vydala pryč z hradu, byl to špatný nápad? Rozhodně, ale tak, byly děti svých matek, takové kraviny se od nich očekávaly ne snad?

,,Tak jo, jsme tady, ale dál nejdu, ještě nás něco sežere a to bych nerada, aby moje značkové oblečení sežrala nějaká bestie.'' Řekla Gracie a Chris ji dloubla do zad, což Gracie vyděsilo a vyletěla tři metry do vzduchu.

,,Jdi do háje Chris, to nebylo vtipný.'' Řekla když propalovala svou kamarádku pohledem.

,,Hele uklidněte se, někdo nás tu ještě najde a vyloučí nás. Boha proč já jsem sem lezla.''

Zalitovala Felicia a Clint ji vzal okolo ramen.

,,Klid sestřenko naše, nic se nestane, když budeme opatrní tak na nás nikdo...''

Ale najednou všichni zbystřili a otočili se k místu, odkud šly slyšet divné zvuky.

,,Ehm...c...co to bylo? Ježiš kde já mám ten tulipán když ho teď potřebuju?'' Zabědovala Chris když si vzpomněla na svou oblíbenou zbraň, se kterou se bránila proti naštvané Aurianě.

Křoví, na které se celá parta dívala, se začalo víc hýbat, všichni se okamžitě pritiskli víc k sobě a udělali takový ochranitelský kroužek, u kterého byla ve předu Frederica a tvářila se velice "nebezpečně.''

,,Tak vylez ty bambuláku, SHINEEEEEEEE!'' Zahulákala Frederica a rukou bouchla tu věc, co se rozhodla vylézt z křoví do hlavy, ukázalo se že to byla nějaká černovlasá holka s šedýma očima...spíš takovými stříbrnými a mnula si bolavé místo.

,,Au, za co to bylo?'' Zeptala se a Frederica se z jejího nádherného hlasu málem podlomily kolena, někdo s takovým hlasem přece nemohl být nebezpečný, a navíc ten její výraz, Frederica se nad ní rozplývala.

,,A...ahoj, já...já jsem Frederica a tohle jsou moji přátelé, promiň nechtěla jsem ti ublížit, myslela jsem že jsi něco nebezpečného.''

Řekla a pomohl té neznámé dívce z křoví ven, byla stejně vysoká jako Freddy, takže musela být v jejich věku, ale proč nechodila do školy? To bylo Frederice, i ostatním záhadou.

,,Vy...vy chodíte do Bradavic že?'' Zeptala se dychtivě a Frederica přikývla.

,,Fakt? Tak to už jste museli potkat mého tátu...znáte Filche že?'' Řekla s úsměvem a všichni se najednou zastavili...řekla ona právě, že její otec je Filch?