Od rána jsem neklidný, chodím po bytě jako lev v kleci a nedokážu se na nic soustředit.

Dnes večer je školní ples.

Jimin měl za úkol přesvědčit Hobiho, aby na ten ples šel, tak snad se nic nepokazí a opravdu půjde.

Doufal jsem, že když příjdu do školy a budu se s ním normálně bavit, tak všichni pochopí, že mi nijak neublížil a že ho nechají být, ale spletl jsem se.

Sice ho už nikdo slovně nenapadá, ale nikdo se s ním nebaví a v podstatě ním pohrdají.

Je mi z toho zle, je mi zle ze sebe, je to moje vina, to já za tohle všechno můžu.

Už se neusmívá, je na něm vidět jak moc se musí přetvařovat, aby nikdo nepoznal, jak ve skutečnosti je zničený.

Já to ale všechno vidím a vnímám.

Když se na někoho usměje, tak je to nacvičený úsměv, vůbec mu nejde od srdce a jeho oči se neusmívají, jsou smutné.

Chci zpět svoje usměvavé sluníčko, chybí mi a nedokážu bez něj normálně fungovat.

Jungkook se mě snaží uklidnit, ale vůbec to nepomáhá.

V podvečer se začnu připravovat, nesnáším obleky, ale dnes večer to musím vydržet.

Nemůžu se dočkat toho až Hobiho uvidím, určitě mu to bude slušet.

Jungkook je hotový ve stejnou chvíli jako já.

" Taxi tu bude za 10 minut," řekne.

" Bezva. Mimochodem, sluší ti to. Jimin se z tebe zblázní, když tě uvidí," prohlásím.

" To doufám," odpoví a zasměje se.

" Pane bože, ještě šílenější Jimin než je teď, to už asi nezvládnu," povzdechnu si a pak se oba vybuchneme smíchy.

Jungkookovi zazvoní mobil.

" Taxi je tady," řekne.

Když dorazíme do školy tak tu ještě Jimin ani Hobi nejsou.

Jungkook napíše Jiminovi.

V momentě mu příjde odpověď, že právě nasedli do taxíku.

Takže Hobi příjde, oddechnu si.

Odchytne mě Taeyang, že mám jít s ním za klukama.

Omluvím se Jungkookovi a jdu tedy s ním, zajímá mě co mi chtějí.

" Yoongi, konečně, tak kde je ta co ti ukradla srdce?" Zeptá se G-Dragon.

" Ještě tu není, ale brzo příjde," odpovím.

" Doufám, že se nevymlouváš a že opravdu někdo takový existuje, začínám mít podezdření, že nás jen taháš za nos," prohlásí.

" Dnes se všichni seznámíte s mou láskou, to vám slibuju," řeknu.

" Dobře, já si tedy počkám," prohlásí G-Dragon.

Bavíme se o zbývajících zápasech co nás čekají.

Když si všimnu Hobiho jak tancuje s Jiminem a Jungkookem.

Věděl jsem, že mu to bude slušet, ale netušil jsem jak moc, nedokážu z něj spustit oči.

Začnou hrát pomalé písničky a Hobi jde směrem ke stolům s občerstvením.

Většina kluků si šla odchytnout nějakou spolužačku, aby ji pod záminkou tance mohli ošahávat a tisknout se k ní.

Vydám se pomalu za Hobim.

Jsem od něj pár kroků, když k němu přijde Tae.

Zůstanu stát opodál a když vidím že Tae odchází, tak se k Hobimu přiblížím.

"Dnes ti to neskutečně sluší," zašeptám mu do ucha.

Všimnu si jak mu na krku naběhne husí kůže.

"Vypadá to, že mám na něj pořád stejný vliv," pomyslím si spokojeně.

Otočí se a mlčky si mě prohlíží.

" Hrozný co?" Řeknu a ukážu na sebe.

" Ne! Právě naopak, moc ti to sluší, já nevím co říct, jsi nádherný," řekne, sklopí hlavu a celý zrudne.

Zaskočí mě svou upřímností, netuší jak moc velkou radost mi tím udělal a to jeho červenání je tak roztomilé.

" To ty jsi nádherný, ani netušíš jak moc," prohlásím a Hobi ke mně zvedne svůj pohled.

Díváme se na sebe a ve chvíli kdy se oba nadechneme, že něco řekneme, tak se vedle nás objeví G-Dragon a řekne:

" Yoongi pojď, už budou vyhlašovat krále a královnu, jdeme dopředu k pódiu."

" Sakra ten si to umí načasovat, chci mu říct, že je mi to u prdele, ale nechci vyvolávat konflikt a zbytečně přitahovat pozornost na Hobiho, který stojí vedle mě.

" V pohodě, jen běž," řekne Hobi.

Ač nerad se vydám s G-Dragonem k pódiu.

Když vyhlásí Lisu královnou, tak mě to nijak nepřekvapí.

" Máš takové štěstí, jsem zvědavý co řekne ta tvoje, až zjistí, že budeš celý večer trávit s Lisou. Moc rád se o ni postarám, ale nikde ji nevidím," prohlásí G-Dragon.

" Co to kecáš, proč bych měl trávit večer s Lisou?"

" Protože budeš zvolenej králem plesu," odpoví s úsměvem G-Dragon.

V tu chvíli mi to dojde, mělo mi to dojít, když kolem mě všichni chodili a říkali mi, že pro mě hlasovali.

" Králem se stává kapitán našeho školního týmu Yoongi!" Zařve ředitel.

To není dobrý a mění to veškeré moje plány.

Rychle vyjdu na pódium a hledám Hobiho.

Vidím jen Jimina s Jungkookem, ale ukazují směrem, kterým odešel Hobi.

Uvidím ho ve chvíli kdy se přibližuje ke dveřím a chystá se odejít.

Učitelka se ke mně hrne s korunou, odmítnu ji a dojdu k mikrofónu.

" Musím ho zastavit," to je jediné co mi běží hlavou.

" Hobi, prosím neodcházej!" Rozezní se celou tělocvičnou můj hlas.

Hobi se v tu chvíli zastaví a všichni se na něj otočí.

" Doprdele to jsem nedomyslel," pomyslím si.

Učitelka se ke mně znovu hrne s korunou, ale zase ji odmítnu a řeknu ji ať počká.

" Ehm... Moc vám všem děkuju, že jste pro mě hlasovali, ale nechci být králem."

Všichni se na mě šokovaně otočí a zůstanou na mě hledět.

" Co to říkáš, proč ?" Zařve Taeyang.

" Nezasloužím si to, nebyl jsem k vám upřímný a to jen proto, že jsem se bál."

" Kvůli mému strachu jsem ublížil osobě, které si nesmírně vážím " podívám se na Hobiho" a kterou miluju."

" Podle toho jak se tváříte, zřejmě nechápete co chci říct, takže to vysvětlím."

" Jsem gay a miluju Hobiho, už 4 roky."

Když uvidím všechny ty šokované tváře, tak se musím hodně ovládat, abych se nezačal smát.

" Hobi prosím vrať se ke mně, nemůžu bez tebe žít, potřebuju tě."

" Tvůj úsměv mě dělá šťastným a představa, že bych ho už nikdy neviděl, je pro mě nesnesitelná."

Hobi se na mě dívá a já vidím jak mu začnou téct slzy po tváři.

" Yoongi jsi borec!!!" Zařve Jimin.

V tu chvíli se Hobi začne smát.

Seběhnu z pódia a rozběhnu se k Hobimu.

Setřu mu slzy z tváří a políbím ho před všemi.

Hobi se odtáhne.

" Jsi blázen," prohlásí.

" To jsem do tebe, Miluju tě a už tě nikdy nepustím," odpovím.

" To doufám, taky tě miluju," řekne Hobi.

" To je jako nějaká sranda nebo co?" Začne se rozčilovat G-Dragon.

" Chtěl jsi poznat osobu která mi ukradla srdce a se kterou chodím, představuji vám všem svého přítele Hobiho," řeknu naprosto klidným hlasem a objímám Hobiho kolem ramen.

" Nevěřím ti, to nemůže být pravda, ty nemůžeš být gay! Ty ne, jsi náš kapitán!"

" Tak můžeš být kapitán ty, je mi to jedno, za tři měsíce na této škole stejně končím."

" Pro mě je nejdůležitější Hobi a na zbytku mi nezáleží," prohlásím.

" Takže, když Yoongi odmítl být králem tak na druhém místě se umístil G-Dragon, takže se stává králem on," prohlásí ředitel.

" No vidíš jsi králem plesu, měl bys jít, koruna i Lisa čekají," řeknu a G-Dragon se rozejde na pódium.

Převezme korunu a jen řekne:" Děkuji "

Začne hrát hudba a pomalá skladba.

Polovinu písně tancuje jen král s královnou, až potom se může přidat zbytek tanečníků.

" Zatancujeme si?" Zeptám se Hobiho.

" Moc rád," odpoví.

Přidáme se k ostatním a sevřu si Hobiho v náruči.

" Pořád tomu nemůžu uvěřit, právě jsi se před všemi přiznal," kroutí hlavou Hobi.

" Já vím, nechtěl jsem abys odešel a pak jsem to najednou musel říct."

" Byla to jediná šance jak ti dokázat, že mi na tobě záleží a že to s tebou myslím vážně."

Hobi se ke mně přitiskne a zašeptá mi do ucha:

" Co kdybychom se vypařili, moc rád tancuju, ale teď bych chtěl s tebou dělat něco úplně jiného."

To nemusel říkat dvakrát.

Vytáhnu mobil z kapsy a po cestě z tělocvičny vytáčím číslo taxi služby.

" Prosím přijeďte co nejrychleji k umělecké akademii," řeknu a dám telefon zpět do kapsy.

Ve své ruce svírám Hobiho ruku a už nikdy ji nehodlám pustit.