Doslova hypnotizuju display telefonu, ale odpověď nepřichází.

" Sakra, moc jsem na něj spěchal, vypadalo to tak nadějně a já to určitě posral tou poslední zprávou," nadávám si.

Už nedoufám, že se ozve tak vložím mobil do kapsy a smutně si oddechnu.

Chci se rozejít směrem domů, ale zavibruje ji mobil.

Podívám se na něj a v tu chvíli mě zahřeje u srdce.

Když jsem dnes šel do divadla, tak jsem si řekl, že si budu držet odstup.

Nechtěl jsem Hobiho uvádět do rozpaků, jenže když se na mě podíval, tak moje rozhodnutí bylo pryč a já ho chtěl sevřít v náruči a už nikdy pustit.

Moje snaha zamaskovat tu modřinu byla marná, make-up mi nepomohl.

Jimin odvedl dobrou práci a i když to bude znít divně, tak se na něj vůbec nezlobím, zasloužil jsem si to.

Jsem rád, že má Hobi tak skvělého kamaráda, který ho brání.

Díky Jiminovi jsem otevřel oči a uvědomil si, že se chovám jako zbabělec.

Místo toho abych za naši lásku bojoval, tak jsem se od všeho izoloval a hrál si na ignoranta, kterého nic nezajímá.

Možná to bude marné, ale zkusím mu poslat další zprávu:

" Můžeme si prosím promluvit?" Jsem před domem."

Doufám, že odpoví kladně, ale odpověď nepřichází.

Jsem zklamaný.

Najednou se rozsvítí světlo na chodbě a zahlédnu Hobiho jak přichází ke dveřím od domu.

" Nefunguje nám otevírání dveří, tak jsem ti musel přijít otevřít osobně," vysvětlí a pobídne mě abych šel dovnitř.

To mě trochu zaskočí, myslel jsem, že se půjdeme někam projít, ale na druhou stranu jsem rád, že mě chce u sebe doma.

Následuju ho potichu k jeho bytu a když vejdeme dovnitř, tak se zeptá jestli si dám pivo, že on už si jedno otevřel.

Souhlasím a sednu si na sedačku.

Hobi vezme z ledničky plechovku piva a podá mi ji.

Má puštěný nějaký film.

" Na co se to díváš?" Začnu neutrálně naši konverzaci.

" Popravdě ani nevím, nedokážu se na to soustředit. Pořád musím myslet na tu tvoji modřinu," přizná a mě hřeje u srdce , že se o mě i přesto všechno zajímá.

" Neměl právo to udělat!" Rozčiluje se.

" Jimin udělal to co musel a jsem mu vděčný, otevřel mi oči a měl bys být rád, že máš takového kamaráda, který je ochotný pro tebe udělat skoro cokoliv," prohlásím.

" Jak to myslíš skoro cokoliv?" Zeptá se udiveně.

" Nevzdal by se Jungkooka," odpovím.

" Aha, tak to chápu," zasměje se.

" Hobi, vážně mě to moc mrzí a nechtěl jsem aby to takhle skončilo. Záleží mi na tobě a chybíš mi," přiznám.

" Taky jsem si nepředstavoval, že to takhle skončí, taky mi chybíš," zašeptá.

" Co budeme teda dělat?"

" Dnes jsem vyhrál druhé místo v televizi, co to spolu oslavit?" Najednou změní Hobi téma.

" Dobře moc rád oslavím tvoje skoro vítěztví," souhlasím.

Hobi zajde pro whisky a skleničky.

" Sice se mi moc slavit nechtělo, ale když jsi přišel tak jsem změnil názor," prohlásí a přitom nalije whisky mě a sobě.

Podá mi skleničku a já řeknu:

" Tak na tebe, skvělého tanečníka a tvoje druhé místo."

" A taky na Jimina a ostatní," poznamená a přiťukneme si.

Hobi film přepne a pustí hudební kanál.

Posloucháme hudbu a přitom pijeme a povídáme si.

Sice jsme se neviděli 14 dní, ale mě to příjde jako věčnost.

Po třech skleničkách se už Hobimu motá jazyk a já už začínám mít taky trochu náladičku.

Nevím jestli si je toho vědomí, ale začíná se ke mně čím dál víc přibližovat a dotýkat se mých stehen.

Sem tam mi položí hlavu na rameno, když dostane záchvat smíchu a nebo si lehne do mého klína.

Pozoruju ho a nemůžu se přestat dívat na jeho rty, mám nutkání je políbit.

Jenže nechci Hobiho naštvat a zničit to hezké co je teď mezi námi.

" Yoongi co se děje, mluvím na tebe!"

Procitnu ze svého zamyšlení.

" Nic jen jsem se nad něčím zamyslel," odpovím.

" To mi došlo, když jsi nereagoval."

" Napřed jsi měl tak žhavý pohled a v zápětí ses mračil, na co jsi myslel?" Zeptá se.

" To ti nemůžu říct, vyhodil bys mě a to já nechci," odpovím.

" Ale, tak to mě zajímá o to víc, pověz mi to a já přísahám, že ať už je to cokoliv tak tě nevyhodím a nebudu soudit ani nenávidět," řekne vážně.

Váhám, ale když vidím ten jeho zvědavý obličej, tak mu to nakonec prozradím.

" Přemýšlel jsem nad tvými rty, jak moc mi chybí tvoje polibky a jestli jsou stále tak sladké jako ty."

" Přemýšlel jsem nad tím jestli jsi stejně nadržený jako já, každý tvůj dotek ve mě vyvolává touhu vzít si tě."

" Zajímalo by mě jestli se tvému zadečku stýská po mém ptákovi."

Neměl jsem v plánu mu všechno tohle říct, ale když jsem viděl Hobiho oči jak se rozšiřují touhou a zakaluje se mu pohled a jeho žíla na krku zběsile pulzuje a jeho dech se zrychluje, neodolal jsem.

" Hobi na mě hledí s otevřenou pusou a nic na to neřekne.

Lehce se pro sebe usměju a dopiju zbytek whisky ze své sklenice.

Jakmile ji odložím na stůl tak se na mě Hobi vrhne.

První co ucítím jsou jeho rty, které se přisají na ty moje.

Sedne si obkročmo na mě a začne mě hladově líbat.

Okamžitě se přidám, možná toho budeme oba litovat, ale ne teď.

Vytěsním obavy z hlavy a soustředím se jen na Hobiho a jeho jazyček, který mě laská a jeho prsty v mých vlasech které mě trochu tahají a jeho zadeček přitisknutý k mému rozkroku, kde už mám hodně těsno.

Doslova mě bolí pták z toho jak jsem vzrušený.

Hobi se odtáhne a lapá po dechu.

" Yoongi, potřebuju tě," prohlásí.

" Hobi jsi opilý, to není dobrý nápad," snažím se ho přesvědčit.

" Ty mě nechceš? Před chvíli jsi říkal jak mě chceš?" Začne se zlobit.

" To víš, že tě chci, ani nevíš jak moc, ale nechci zneužít tvého stavu," vysvětlím mu.

" Já jsem v pohodě a vím co dělám," prohlásí a začne líbat můj krk a dokonce se do něj zakousne a začne rty nasávat moji kůži a tím mi vytvoří červený flek.

" Hobi jsi si vážně jistý? Pokud ne, tak to řekni?" Zeptám se znovu.

" Jsem a přestaň se pořád ptát a konečně mě ošukej!" Prohlásí a sundá si tričko.

" Při pohledu na jeho tělo, přestávám myslet.

Chytnu ho za zadek a zvednu se i s ním.

Po cestě do jeho pokoje vypnu televizi.

Položím ho na postel a sám se začnu vyslékat.

Hobi nezůstane pozadu a když už jsme oba nazí tak si k němu lehnu a začneme se znovu líbat a hladit.

Naše ruce jsou všude na těle toho druhého, jako bychom si potřebovali připomenout každičké místečko.

" Yoongi, chci tě cítit v sobě," zašeptá Hobi.

Natáhnu se do nočního stolku a vytáhnu z šuplíku kondom a hned si ho nasadím.

Gel nemůžu najít, takže budou muset stačit sliny.

Otočím Hobiho na bříško a vystrčím jeho zadeček tak abych měl skvělý přístup.

Nasliním si prsty a začnu ho připravovat, jenže je tak moc vzrušený, že to není ani potřeba.

Když do něj vniknu tak rozkoší vykřikne.

Začnu přirážet a naše vzdechy a výkřiky s nesou celým bytem.

Netrvá to dlouho a oba se uděláme.

Opatrně z něj vystoupím a kondom odložím na zem vedle postele, později ho uklidím.

Teď chci jen Hobiho svírat v náruči.

Lehnu si na záda a on se ke mně přitulí.

" To bylo naprosto úžasný, tohle jsem potřeboval, tebe jsem potřeboval, řekne a zavře oči.

Po chvilce je znovu otevře a zašeptá:

" Miluju tě Yoongi."

Pak je znovu zavře a v momentě usne.

" Taky tě Miluju Hobi, zašeptám, ale on už to neslyší.

Mám takový zvláštní pocit, že toho bude ráno litovat a bohužel jsem se nemýlil.

Hned ráno jak se probudil, tak ode mě doslova utekl a strašně se styděl za to že se se mnou vyspal.

" Yoongi, bez ohledu na to co se mezi námi v noci stalo, se naše situace nemění."

" Nemůžu s tebou být."

" Nechci být jen tajný milenec, chci skutečný vztah jako má Jimin a Jungkook."

" Chci aby všichni věděli, že mi patříš a že já patřím tobě," vysvětlí.

" Já to chápu a chci abys věděl, že patřím jenom tobě."

Začnu se oblékat a když dojdu ke dveřím, tak se ještě otočím a vytáhnu z kapsy řetízek.

" Prosím vezmi si ho, patří tobě," prohlásím a překvapivě si ho Hobi ode mě vezme.

" Trochu jsem ho vylepšil, měj se krásně a brzo se uvidíme, Sluníčko," řeknu a vyjdu z bytu.

Před domem se nadechnu a najednou se cítím vážně skvěle.

Vím co musím udělat, abych získal Hobiho zpátky a najednou se toho nebojím, jako bych konečně pochopil, že Hobi je pro mě důležitější než cokoliv ostatní.

Podívám se na svůj náramek na kterém je přívěsek slunce a teď už i polovina srdce, tu druhou má Hobi na svém řetízku.

Usměju se a vyrazím domů.

💜Ahoj lidičky💜

Konečně jsem byla schopná napsat další kapitolu.
Ne že bych nevěděla co psát, celý týden jsem měla to měla v hlavě, ale nebyl čas.

Když už konečně přišel pátek a já tu možnost měla, tak mě naprosto odrovnal Jimin se svým albem a písní " Like Crazy ", najednou se moje myšlenky vytratily.

Ta píseň je naprosto boží a nedokážu jí dostat z hlavy.

Navíc ta skrytá skladba na Cd s Jungkookem, už se nemůžu dočkat až mi to album příjde.

               💜Vaše Chimikate💜