" Nebude se Jungkook nudit, když tam tak sedí sám?" Zeptám se Jimina.

" Nebude, brzo mu příjde společnost," odpoví a rozhlédne se po divadle.

" Společnost?" Zarazím se.

" Jo," odpoví neutrálně Jimin.

Chci se ho zeptat, kdo to bude, ale učitel si nás zavolá všechny k sobě.

" Všichni poslouchejte, za 30 minut to začne, držte se při sobě a nikdo nikam nebude odcházet."

" Jdeme na řadu jako čtvrtí, takže musíme být připravení," řekne učitel a na chvíli zase odběhne.

Abych se uklidnil, tak se znovu začnu protahovat.

Otočím hlavu a všimnu si, že už Jungkook nesedí sám.

Netuším kdo to s ním sedí, protože má skloněnou hlavu a zrovna něco hledá v batohu.

Na hlavě má kšiltovku, takže mu není vidět do obličeje.

Jsem tou osobou tak zaujatý, že se přestanu protahovat a čekám až se zvedne a ukáže svůj obličej.

Jungkook se zasměje a podívá se na mě.

Skloní hlavu a něco zamumlá osobě vedle sebe.

Ta zvedne hlavu a podívá se na mě.

" Yoongi! Co ten tady dělá?" Řeknu nahlas a Jimin ke mně hned přiběhne.

" Je tady s Jungkookem a přišel se na nás podívat," řekne Jimin.

" A ty s tím samozřejmě nemáš nic společného že?" Zeptám se.

" Možná, trochu," odpoví Jimin.

" Žádal jsem tě ať za ním nechodíš!"

" Nebyl jsem za ním, potkali jsme se náhodou a já se zmínil, že je dnes ta soutěž," řekne Jimin se skloněnou hlavou a pohrává si s mým zipem u mikiny.

Je mi jasné, že lže jinak by se mi podíval do očí.

" To je zvláštní, že jste se náhodou potkali, když Jungkook včera tvrdil, že Yoongi nevyleze z pokoje a z nikým nemluví."

" Nepotkal jsi ho náhodou v jeho bytě?" Zeptám se a zvednu obočí.

Jimin se mi podívá do očí a pak hned uhne.

" Takže jsi byl za ním, proč?" Řeknu naštvaně.

Nechci aby si Yoongi myslel, že mám  chůvu která za mě všechno vyřizuje.

" Už mě to štvalo jak jsi zoufalý, jak ti všichni nadávají!. Proč bys měl trpět za to že jsi se zamiloval. To on je taky zamilovaný a místo toho aby tě chránil tak si leží doma v posteli, chlastá a je mu všechno jedno!" Vychrlí naštvaně Jimin.

Zůstanu na něj hledět s otevřenou pusou.

" Navíc mi bylo líto Jungkooka, že v tom musí žít," řekne, usměje se a zamává.

Otočím se a je mi jasné komu ten úsměv patřil.

Jungkook se směje a zběsile na Jimina mává a ukazuje že mu drží palce, dokonce mu posílá pusinky.

Uhnu očima na Yoongiho.

Ten se na mě zrovna podívá.

I když je dost daleko, tak si stejně všimnu jeho ztrhaného obličeje a kruhů pod jeho očima.

Lehce zvedne koutky a usměje se.

Srdce mi v tu chvíli poskočí.

Nejraději bych se teď hned k němu rozběhl a obejmul ho.

Ale můj mozek mi v momentě připomene, proč to nesmím udělat.

Učitel pro nás příjde a zažene nás do zákulisí, soutěž začíná.

Na obrazovce sledujeme vystoupení skupin, které tančí před námi.

Tančí vážně skvěle a já cítím nervozitu jestli jsme dost dobří, abychom postoupili.

Když přijdeme na řadu tak se mi hrozně potí ruce a klepou se mi kolena.

Jimin mě obejme.

" Hobi, není to přece naše poprvé, už jsme takto tancovali mnohokrát, prostě kašli na kamery a jen si to spolu užijem jo?"

To jsem potřeboval slyšet, Jimin má pravdu, užiju si to.

Naše vystoupení dopadne dobře a nikdo neudělá žádnou chybu.

Publikum nám tleská a Jungkook s Yoongim ve stoje.

Postoupili jsme do semifinále mezi 10  nejlepších skupin.

Čekalo nás druhé vystoupení, ve kterém jsme měli jít na řadu jako poslední.

Bylo to hrozné čekat a dívat se na ostatní.

Když jsme dotančili, tak se hned rozhodovalo kdo postupuje do finále.

Nemohli jsme tomu uvěřit, že nás vybrali společně ještě se dvěmi skupinami.

I náš učitel byl překvapený, ale měl obrovskou radost.

" Nevadí jestli nevyhrajeme, už teď jste vítězové, dostali jste se mezi tři nejlepší taneční skupiny v Jižní Koreji a to je úspěch," povzbuzoval nás učitel.

Skončili jsme druzí, ale vůbec nás to nemrzelo, ti co vyhráli byli vážně lepší než my a zasloužili si to.

Když kamery vypnou, tak se začneme chystat k odchodu, učitel nás všechny zve do restarace, abychom to oslavili.

Balíme si s Jiminem věci a najednou k nám přiběhne Jungkook a chytne Jimina do náruče a zatočí s ním.

" Byli jste vážně skvělý, celou dobu jsem vám držel palce až mě teď bolí jak jsem je mačkal," prohlásí a ukáže je Jiminovi.

Ten si je přitáhne ke svým rtům a na každý dá pusu.

" Nesmíš si ubližovat," řekne Jimin a přitáhne si ho k sobě a políbí ho.

Usměju se, jsou vážně rozkošní, tím jak se o sebe starají.

Hodím do tašky zbytek věcí a zapnu ji.

" Ahoj," ozve se za mnou.

Otočím se a přede mnou stojí Yoongi.

" Gratuluju k druhému místu, byli jste vážně skvělý," řekne.

Jsem vyvedený z míry tím jak vypadá, z dálky to nebylo vidět, ale když stojí tak blízko, všimnu si modřiny pod jeho okem.

Sice se to snažil maskovat make-upem, ale stejně je to pořád vidět.

" Díky," odpovím.

Chci se ho zeptat na tu modřinu, ale zavolá na nas učitel, že už odcházíme.

" Promiň už musím jít," řeknu, popadnu tašku a odejdu za ostatními.

Jimin jde kousek přede mnou.

Chytnu ho za ruku a stáhnu dozadu dál od ostatních, aby nás neslyšeli.

" Co víš o té modřině?" Zeptám se.

" Jaké modřině?" Dělá nevinného.

" O té co má Yoongi na obličeji!" Řeknu důrazně.

" Jo tady o té, o nic nejde, jen jsem ho trochu praštil," odpoví.

" Cože!!!!" Vykřiknu a všichni se na nás otočí.

" Děje se něco?" Zeptá se učitel.

" Ne nic, omlouvám se," odpovím o něco klidněji.

" Proč? Nechtěl jsem abys za ním chodil a už vůbec ne abys ho mlátil!" Řeknu naštvaně.

" Naštval mě, protože ignoroval cokoliv co jsem řekl, zasloužil si to."

" Abys věděl, tak mi nakonec i poděkoval a nezlobí se na mě, jsme spolu v pohodě," prohlásí.

Nevím co na to říct, tak jsem raději zticha a už to dál nerozvádím.

V restauraci se zdržím jen dvě hodiny a to pouze ze zdrvořilosti.

Nemám náladu cokoliv slavit, hlavně potom co jsem viděl Yoongiho.

Nemůžu dostat z hlavy to, jak vypadal zničeně.

Domů jdu sám, Jimin šel rovnou za Jungkookem a bude u něj i spát.

Osprchuju se a lehnu si na gauč.

V televizi běží nějaký film, sice se na něj dívám, ale ve skutečnosti ho nevnímám.

Pípne mi mobil.

Vezmu ho do ruky a přečtu si zprávu.

Jsem překvapený, je od Yoongiho.

Yoongi:

Ahoj

                                     Hobi:

                                                       Ahoj

Yoongi:

Neruším?

                                  Hobi:

                                                      Ne

Yoongi:

Moc mě to mrzí, že jsem tě v tom všem nechal samotného. Vůbec mi nedošlo, že se k tobě budou všichni takto chovat.

Asi mi to nikdy neodpustíš, ale omlouvám se.

                               Hobi:

                               Tvou omluvu beru na
                               vědomí. Nemohl jsi to
                               vědět.

Yoongi:

Měl jsem to předpokládat a chránit tě.

                              Hobi:

 
                              Mám pocit, že bys ty sám
                              potřeboval ochránit.😊
                              Bolí to moc?🥺

Yoongi:

Teď už ne, ale musím uznat, že má Jimin fakt sílu, nevím kde se v tak malém těle vzala.😁

                              Hobi:

                             Jo, Jimin klame tělem a
                             svou velikostí.😁

Cítím se tak uvolněně, když si spolu píšeme, je to jako dřív.
Jenže další zpráva mě zasáhne přímo do srdce.

Yoongi:

Chybíš mi.😢💔

Dívám se na tu zprávu a nevím co mám dělat. Taky mi chybí, hrozně moc.

Uběhne 10 minut a já se nakonec rozhodnu odepsat.

                                   Hobi:
                                  
                                   Taky mi chybíš.😢💔

💜Ahoj lidičky💜

Omlouvám se, že nevydávám pravidelně, ale nestíhám.

Nevím jestli jste už viděli nebo slyšeli Jiminovu novou píseň, pokud ne tak si ji pusťte.

Já ji viděla dnes ráno, sotva jsem otevřela oči a několik minut po tom co skončila, jsem jen nevěřícně hleděla na displej mobilu a lapala po dechu.

První co mě napadlo bylo:

" Kam se poděl ten sladký a roztomilý andílek?"

A to druhé co mě napadlo bylo:

" Tak to je naprostá bomba!"

Tušila jsem, že příjde s něčím jiným, než jsme od něj zvyklí, ale naprosto mě dostal.

To jak svou písní posílá všechny ty co mu škodí do hajzlu je neskutečný.

Jsem na něj pyšná a doufám, že se konečně osvobodil, tak jak si to přál.

      💜Vaše Chimikate💜