Už je to dva měsíce co Jimin oficiálně chodí s Jungkookem.

Potom co si podal Irene, změnil svůj status na Instagramu na zadaný a uvedl Jungkookovo jméno jako svoji jedinou lásku.

Dokonce tam přidal i několik jejich společných fotek.

Jungkook udělal to samé.

Irene zažívala ve škole doslova peklo,
v momentě kdy se přiznala, tak se s ní všichni přestali bavit a neustále na ni měli narážky.

Mohla si za to sama, to co provedla nebyla jen drobnost nad kterou by každý jen tak mávl rukou.

Do teď ji vždycky všechno procházelo a zřejmě si myslela, že když si mohla dovolit cokoliv na předchozích školách, tak tady to bude stejné.

Narazila a to dost tvrdě.

K její smůle si vybrala dost silného protivníka.

I mě dost překvapilo jaký má Park Jimin na této škole vliv.

Nemusel nic říkat ani dělat.

Jen přiznal, že miluje Jungkooka a nikoho jiného.

Celá škola stála na jeho straně a přidalo se i několik učitelů.

Po měsíci se Irene rozhodla studium na škole ukončit, nikdo toho nelitoval.

Hobi s Jiminem a několika kluky byli nakonec vybráni do taneční soutěže v televizi.

Byl jsem na Hobiho hrdý, i když to znamenalo, že měl spoustu tréninků navíc a tak už nechodil na ty moje.

Sice mě to mrzelo, ale zvykl jsem si, hlavně když jsem věděl, že každý večer strávíme spolu.

To že spolu chodíme zůstalo zatím tajemstvím.

Požádal jsem ho o čas, abych se připravil na to přiznat se všem, že jsem gay.

Jenže čas běžel a já se čím dál víc bál.

Hobi mi sice nic neřekl, ale viděl jsem na něm jak je pro něj těžké se držet, aby mě ve škole nevzal za ruku nebo nedal pusu.

Pro mě to taky nebylo snadné.

Pokaždé když jsem ho chtěl někde venku obejmout nebo políbit, tak jsem se rozhlížel kolem, jestli nás někdo známí nevidí.

Proto jsme veškerý volný čas trávili buď u mě doma nebo u něj.

Jen tam jsem si mohl dovolit cokoliv a mohl být sám sebou.

Valentýn jsme strávili spolu, objednal jsem večeři, dali jsme si víno a dívali se v obětí na film.

Noc byla neskutečně žhavá a já se ráno probudil s mnoha kousanci a fialovými značkami.

I když jsme si řekli že si nebudeme dávat žádné dárky, tak mi Hobi přece jen dárek dal.

Cítil jsem se trapně, že nic pro něj nemám, ale na druhou stranu mi tím dal najevo kdo v našem vztahu zastavá jakou roli.

( V Koreji na Valentýna dávají dárky pouze ženy mužům a na White day, zase dávají dárky muži ženám. A pak je tu ještě Black day, kdy se setkávají nezadaní. Nevím jak vám, ale mě se jejich tradice moc líbí.😊)

Dal mi náramek z chirurgické oceli a na něm byl zavěšený zatím první přívěšek sluníčka.

Moc se mi líbil, hned jsem si ho nasadil a Hobimu pak za něj pečlivě a něžně poděkoval.

Hned po Valentýnu jsem začal plánovat co podnikneme na White day.

První jsem potřeboval koupit dárek a jediný člověk který mi mohl pomoct byl Jimin.

Věděl o Hobim všechno, takže jsem ho požádal, jestli by šel se mnou.

Společně jsme vybrali řetízek, který byl  stejný jako můj náramek, dali se na něj také připínat přívěšky.

Prodavačka nám prozradila, že ten náramek a ten řetízek patří k sobě a prodavají se většinou společně, že si je kupují páry, ale že se prodávají i zvlášť.

Sice jsem nevěděl, kde Hobi náramek kupoval, ale zřejmě mě osud přivedl do toho samého obchodu, abych koupil řetízek který k němu patřil.

Jako přívěšek jsem zvolil basketbalový míč.

Nechtělo se mi trávit další víkend doma, tak jsem se s rodiči domluvil, že si půjčím chatu.

O mém plánu odjet mimo město věděli jen Jimin a Jungkook, ale měli zakázáno o tom mluvit před Hobim.

V pátek jsem jen Hobimu ve škole řekl, že si má sbalit věci a že ho odpoledne vyzvednu.

Jimin a Jungkook jeli s námi.

V momentě kdy jsme všichni nasedli do zapůjčeného auta, tak začal Hobi vyzvídat:

" Tak už mi prozradíš, kam mě unášíš?"

" Uvidíš, je to překvapení," odpovím mu a nakloním se k němu a dám mu pusu.

" Vy dva to víte?" Zeptá se Hobi Jimina a Jungkooka a otočí se na ně dozadu.

" Ne!" Odpoví součastně a podle toho jak jim cukají koutky tak je Hobimu jasné, že lžou.

" Jsme jen doprovod, aby ses s Yoongim nebál," řekne Jimin a podívá se na mou reakci do zpětného zrcátka.

" Proč by se měl se mnou bát? Nikdy bych mu neublížil!" Jedete s námi jenom proto, že jsem ti to nabídl a teď toho začínám trochu litovat," odpovím.

Jimin se na mě usměje a pošle mi pusu.

Zamračím se.

" Proč mu posíláš pusu?" Všechny patří jen mě!" Protestuje Jungkook.

" To byla jen malá pusinka, abych ho trochu naštval, ale máš pravdu všechny patří jen tobě králíčku," prohlásí Jimin a přisaje se na Jungkookovi rty.

Začnou se líbat a během chvilky zřejmě zapomenou kde se nachází.

Jimin si odepne pás a sedne si Jungkookovi na klín a začne mu rozepínat košili.

" Hej!!!" Zařvu.

" Okamžitě se vrať na své místo a připoutej se. V tomhle autě se nebudou konat žádné prasárny a už vůbec né za jízdy a v mé přítomnosti!" Řeknu naštvaně.

Jimin ač nerad se vrátí zpět na své místo a připoutá se.

Nakloní se k Jungkookovi a zašeptá:

" Už se nemůžu dočkat až budeme sami v posteli." A znovu ho políbí.

Bohužel tímto to neskončilo, jejich vzájemná provokace trvala celou cestu a několikrát jsem je musel upozornit, že tu nejsou sami.

Jiminova nenechavá ruka, byla každou chvíli v Jungkookově klíně a podle Jungkookova výrazu jsem pochopil co mu Jimin dělá.

Doufal jsem že ho zastaví jenže on mu jeho provokaci oplácel.

Štvalo mě to, po očku jsem pozoroval Hobiho.

Záviděl jsem jim, chtěl jsem se s Hobim taky mazlit, ale bohužel já byl řidič a cestu na chatu nikdo kromě mě neznal.

Naše chata se nacházela u lesa nad jednou malou vesnicí.

Byl odtud krásný výhled do okolí a na vzdálené hory.

Byla to spíš taková roubenka ve které byla kuchyně spojená s obývákem.

Malá koupelna se záchodem a tři pokoje.

Jeden dole a dva v prvním patře.

" Páni, kde to jsme?" Zeptal se Hobi, když jsme konečně dorazili na místo.

" Na chatě která patří mé rodině," odpovím.

Hobi vyleze z auta a začne se rozhlížet.

" Je zde krásně, škoda, že bude brzo tma, jinak bych se rád podíval po okolí," prohlásí.

" To můžeme zítra," řeknu a začnu vytahovat věci z kufru.

Kluci se ke mně přidají a já dojdu k chatě a odemču dveře.

Odneseme jídlo do kuchyně a začnu zatápět v krbu.

Venku je sice celkem teplo, ale vím, že jakmile zapadne slunce, tak se rychle ochladí a v noci bude zima.

Krb v obýváku je udělaný tak že teplo z něj je rozvedené průduchy do všech místností, takže je všude teplo.

Kluci uklidí věci do lednice a začnou připravovat večeři.

Dnes si dáme jen instatní nudle, jsme všichni celkem unavení, takže se nikomu z nás nechce vařit žádné složité jídlo.

Společně se najíme a když už je všude krásně teplo a není potřeba už více přikládat, tak se rozhodneme jít spát.

Jimina s Jungkookem odvedu do prvního patra a ukážu jim jejich pokoj.

Vybral jsem ten větší, ve kterém je velká postel.

Popřeju jim dobrou noc a vrátím se k Hobimu, který na mě čeká v obýváku u krbu.

" Je na čase tě uložit do postele," řeknu a přitáhnu si ho do náruče a políbím ho.

Pustím Hobiho a vezmu moji i jeho tašku a vydám se do spodního pokoje.

Je zde také velká postel a hlavně okno s krásným výhledem, který Hobi ocení ráno.

Hobi se vysleče a nechá si na sobě jen spodní prádlo a tričko.

Udělám to samé a když si lehnu do postele tak se ke mně Hobi přitulí.

Obejmu ho a přitisknu k sobě.

Přehodí svou nohu přes moje stehna a jednu ruku položí na můj hrudník.

" Tohle mi strašně moc chybělo," zašeptám.

" Mě taky a víš co mi ještě chybělo?" Zeptá se Hobi.

" Netušíš," odpovím.

" Tohle," řekne a sjede svou rukou dolů přes moje břicho a vsune svou ruku pod moje boxerky a začne hladit moje péro.

" Sluníčko," zašeptám a pak začnu vzdychat, protože je to neskutečně úžasný.